7 C 248/2021-19 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou doručenou nadepsanému soudu dne 15. 6. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 14 148,90 Kč s příslušenstvím a přiznání náhrady nákladů řízení. 2. Uvedla, že její právní předchůdkyně, [právnická osoba], na základě smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 18. 6. 2010 poskytla žalované kontokorentní úvěr [anonymizováno] ve výši 10 000 Kč. Následně z důvodu prodlení žalované se splacením poskytnutého úvěru a přečerpání povoleného limitu, právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 4. 12. 2019. Žalobou uplatněná pohledávka se sestává z jistiny úvěru ve výši 13 548,90 Kč, smluvních poplatků ve výši 600 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 324,47 Kč, běžícího zákonného úroku z částky ve výši 13 548,90 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení a úroku z úvěru ve výši 21,99 % ročně z částky ve výši 13 548,90 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, ačkoli jí bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a požádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Z tohoto důvodu soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). 4. Žalobkyně k důkazu předložila smlouvu o bankovních produktech a službách ze dne 18. 6. 2010 ve spojení s dispozicí k této smlouvě ze dne 18. 7. 2013, všeobecnými obchodními podmínkami a sazebníkem poplatků, na jejichž základě se právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) zavázala pro žalovanou zřídit osobní účet č. [bankovní účet] a ode dne 23. 5. 2011 [anonymizováno] (povolený limit přečerpání) ve výši 10 000 Kč. Z listiny označené jako ukončení poskytování [anonymizováno] ze dne 11. 7. 2019 vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě celého debetního zůstatku ve výši 12 143,57 Kč do 15. 7. 2019. Oznámením o zesplatnění ze dne 6. 12. 2019 oznámila právní předchůdkyně žalobkyně žalované, že prohlašuje celý úvěr ve výši 13 548,90 Kč za okamžitě splatný ke dni 4. 12. 2019. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021 a smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 včetně příloh prokazují, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, a skutečnost, že postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 23. 2. 2021 včetně podacího lístku se podává, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky. Z výpisu z úvěrového účtu žalované ze dne 25. 1. 2021 soud zjistil, přehled pohybů na účtu žalované dne 25. 1. 2021. 5. Po provedeném dokazování zůstalo nadále ze strany žalobkyně neprokázané, jak žalovaná kontokorentní úvěr čerpala, splácela a z jakých dílčích částek se tento skládá, přičemž tyto skutečnosti žalobkyně ani netvrdila. V této souvislosti soud poukazuje na skutečnost, že ačkoli žalobkyně uváděla (a prokázala), že žalované byl zřízen kontokorent (pouze) ve výši 10 000 Kč, nyní žalobkyně po žalované požaduje jistinu ve výši 13 548,90 Kč. 6. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle ust. § 497 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013. 7. Jelikož žalobkyně v řízení neunesla břemeno tvrzení a důkazní břemeno co do skutečnosti, že její právní předchůdkyně žalované skutečně kontokorentní úvěr poskytla, v jaké výši, v kterých termínech, a zda žalovaná na tento úvěr právní předchůdkyni žalobkyně něčeho uhradila, soudu nezbylo než žalobu z důvodu neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene zamítnout. 8. Navíc soud uvádí, že žalobkyně netvrdila ani prokázala, že smlouva o úvěru (zřízení [anonymizováno]) ze dne 23. 5. 2011 byla sjednána platně, když žalobkyně nedoložila splnění povinnosti dle ust. § 5 a § 9 zákona č. 145/2010 Sb. I z tohoto důvodu by soud byl nucen žalobu zamítnout, když z žalobních tvrzení a předložených důkazů nebylo zřejmé, kolik si žalovaná celkem půjčila a kolik právní předchůdkyni žalobkyně skutečně vrátila. 9. Žalobkyně se svojí neúčastí na jednání dne 5. 10. 2021 sama dobrovolně vzdala možnosti být řádně poučena dle ust. § 118b o. s. ř. o povinnosti doplnit tvrzení a navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení do konce prvního jednání nebo ve lhůtě soudem dodatečně určené, a následně být řádně poučena dle ust. § 118a o. s. ř. a rovněž ohledně následků nesplnění této výzvy. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyně byla na skutečnost, že je soud připraven poskytnout jí poučení dle ust. § 118a o. s. ř. upozorněna již v předvolání k ústnímu jednání. 10. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého by měla právo na náhradu nákladů řízení právo procesně úspěšná žalovaná. Dle obsahu spisu však žalované žádné náklady řízení nevznikly, soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.