9 C 366/2020-24 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaných zaplacení v záhlaví uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný 1) způsobil dne 17. 8. 2016 v 15:45 hodin dopravní nehodu jako řidič vozidla Škoda Felicia, [registrační značka], jehož vlastníkem a provozovatelem byl k datu nehody žalovaný 2). Vzhledem k tomu, že k předmětnému vozidlu nebylo v době nehodového děje sjednané pojištění za škodu způsobenou provozem vozidla, vznikla v souladu se zákonem č. 168/1999 Sb. právní předchůdkyni žalobkyně, [obec] kanceláři pojistitelů, [IČO], povinnost poskytnout poškozenému plnění za škodu způsobenou uvedenou nehodou ve výši 11 200 Kč. Uvedená částka představuje 50 % nákladů zásahu – částka, která byla vyplacena z garančního fondu předchůdkyně žalobkyně [příjmení] záchrannému sboru Středočeského kraje (dále jen„ HZS KS“) – s ohledem na skutečnost, že se v daném případě jednalo o dvě navazující dopravní nehody, přičemž první střet byl zaviněn pojištěným vozidlem [registrační značka] a 50 % nákladů zásahu tak bylo uhrazeno z havarijního pojištění tohoto vozidla. Právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalované dopisem ze dne 4. 10. 2017 k uhrazení dlužné částky do 3. 11. 2017, což však žalovaní neučinili. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 14. 12. 2017 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovanými na žalobkyni. 2. Žalovaní se ve věci nevyjádřili. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle něhož k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav. Dne 17. 8. 2016 došlo v 15:45 hodin na dálnici D10 na 48,4 km ve směru od [obec] k dopravní nehodě tím, že žalovaný 1) jako řidič nepřizpůsobil rychlost jízdy hustotě provozu a přední částí vozidla zn. Škoda Felicia, [registrační značka], jehož vlastníkem je žalovaný 2), narazil do pravé boční části vozidla zn. IVECO, [registrační značka], které stálo přes pravý jízdní pruh, neboť se účastnilo předchozí dopravní nehody. Pojištění vozidla zn. Škoda Felicia u [právnická osoba] bylo ke dni 7. 6. 2016 ukončeno z důvodu změny vlastníka vozidla na základě kupní smlouvy ze dne 30. 5. 2016, kdy se vlastníkem stal žalovaný 2). Náklady zásahu u dopravní nehody byly HZS SK vyčísleny na částku 22 400 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně z důvodu neexistence sjednaného pojištění za škodu způsobenou provozem vozidla žalovaného 2) uhradila dne 19. 9. 2017 HZS SK 50 % nákladů zásahu u dopravní nehody ve výši 11 200 Kč (právní předchůdkyně žalobkyně omylem zaslala částku 22 400 Kč, částku 11 200 Kč však HZS SK zaslalo dne 5. 10. 2017 zpět). [právnická osoba] poukázala částku ve výši 11 200 Kč HZS KS představující 50 % nákladů zásahu u dopravní nehody, neboť k vozidlu zn. IVECO bylo u dané pojišťovny sjednané povinné ručení. Výzvami ze dne 4. 10. 2017 byli žalovaní vyzváni právní předchůdkyní žalobkyně k zaplacení uhrazené částky ve výši 11 200 Kč nejpozději do 3. 11. 2017, což žalovaní neučinili. Dílčí smlouvou o úplatném postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2017 postoupila právní předchůdkyně pohledávku za žalovanými na žalobkyni, o čemž byli žalovaní dopisy ze dne 22. 12. 2017 vyrozuměni a zároveň předžalobní upomínkou vyzváni k uhrazení dlužné částky. Žalovaní však ničeho neuhradili. 4. Podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v platném znění, dále jen„ ZOPOZPV“, [ulice] kancelář pojistitelů poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona. 5. Podle § 24 odst. 9 ZOPOZPV výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Za podmínek podle § 10 má Kancelář nárok podle vět prvé a druhé na náhradu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů podle věty prvé, bez omezení. Nelze-li určit provozovatele vozidla, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce Kanceláře vlastník vozidla. To neplatí pro vlastníka vozidla, jehož pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Kancelář je povinna požadovat na příslušném garančním fondu, popřípadě na příslušné kanceláři pojistitelů náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. e) nebo formou náhradního plnění podle § 24a odst. 1 písm. c) a § 24b. 6. Podle § 2910 věty prvé zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. 7. Podle § 2915 věty prvé o.z. je-li k náhradě zavázáno několik škůdců, nahradí škodu společně a nerozdílně. 8. Podle § 2927 odst. 1 věty prvé o.z. kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. 9. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně má vůči žalovaným splatnou pohledávku ve výši odpovídající nárokované částce. Žalovaný 1) způsobil vozidlem, jehož provozovatelem a vlastníkem je žalovaný 2), škodu představující náklady zásahu HZS SK u dopravní nehody, přičemž v rozporu se ZOPOZPV neměl žalovaný 2) uzavřené pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaní jsou tak povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni žalovanou částku, když právní předchůdkyně žalobkyně poskytla HZS SK plnění z garančního fondu. 11. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě, jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o.z., přičemž jeho výše vyplývá z vládního nařízení č. 351/2013 Sb. ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalovaných. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 200 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. jsou žalovaní povinni uhradit náhradu nákladů řízení společně a nerozdílně k rukám zástupce žalobkyně. 13. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovaným tímto rozsudkem byla stanovena v souladu s § 160 o.s.ř.