15 C 424/2022-20 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne 26. 7. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacené zápůjčky ve výši 5 000 Kč, kterou dne 2. 5. 2014 poskytla žalovanému právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] s. r. o., [IČO], na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 2. 5. 2014. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit jistinu zápůjčky ve výši 5 000 Kč a úrok ve výši 6 988 Kč v 12 měsíčních splátkách po 999 Kč počínaje dnem 3. 6. 2014. Žalovaný neuhradil na svůj dluh ničeho. Žalobkyně proto požaduje po žalovaném zaplacení částky ve výši 5 000 Kč, která představuje nesplacenou jistinu, a zákonný úrok z prodlení z této částky od 16. 7. 2022 do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 7. 2014 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván předžalobní výzvou ze dne 24. 6. 2022. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. Žalovaný se poté, co byl soudem vyzván ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, k výzvě soudu nevyjádřil, a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Z tohoto důvodu postupoval soud ve shodě s ust. § 115a o. s. ř., a rozhodl bez nařízení jednání. 5. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti: 6. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] z výdajového pokladního dokladu právní předchůdkyně žalobkyně č. [anonymizováno] má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne 2. 5. 2014 smlouvu o zápůjčce, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému téhož dne v hotovosti zápůjčku ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 6 988 Kč splácet 12 měsíčními splátkami po 999 Kč, počínaje dnem 3. 6. 2014. Žalovaný neuhradil ničeho. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne 28. 7. 2014 má soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni. 8. Předžalobní upomínka ze dne 24. 6. 2022 dokládá, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný ničeho neuhradil. 9. Provedeným dokazováním dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalovaný svým smluvním povinnostem včas a řádně nedostál, když žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni, nevrátil ničeho. 10. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně: 11. Vzhledem k tomu, že ke sjednání poskytnutí úvěru došlo po 1. 1. 2014, je nutno v souladu s § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen „o. z.“, na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen„ ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi žalobkyní a žalovaným je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až 3 uvedeného zákona a § 420 a § 1810 a násl. o. z. 12. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 13. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 14. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 15. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Žalobkyně předloženými důkazy prokázala svá žalobní tvrzení. Právní vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byl založen smlouvou o zápůjčce uzavřenou dle § 2390 a násl. obč. zák. Právní předchůdkyně žalobkyně svým smluvním povinnostem dostála, žalovaný nikoliv, když zůstal právní předchůdkyni žalobkyně, resp. žalobkyni dlužen na jistině částku 5 000 Kč. Pohledávka za žalovaným platně přešla na žalobkyni. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do zákonného úroku z prodlení z žalované částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.