21 C 47/2022-46 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobci se žalobou podanou k Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi dne [datum] domáhali, aby soud nahradil projev vůle žalované k podpisu změny prohlášení vlastníka uvedeného ve výroku I. rozsudku s odůvodněním, že všichni účastníci řízení vlastní jednotky v domě [adresa] v obci [část obce] a mají spoluvlastnické podíly na společných částech tohoto domu. Jednotky v předmětném domě byly vymezeny na základě prohlášení vlastníka ze dne [datum], v němž byla mimo jiné vymezena i bytová jednotka [číslo] s celkovou podlahovou plochou 67 m² a spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech domu. Kontrolou však bylo zjištěno, že skutečná výměra podlahové plochy uvedené jednotky je 53,16 m², čímž se snížil i spoluvlastnický podíl jednotky na společných částech domu. Vzhledem k tomu, že prohlášení vlastníka není v souladu se skutečným technickým řešením domu, byl vypracován návrh změny prohlášení vlastníka. Jelikož dojde ke změně (přepočtu) spoluvlastnických podílů na společných částech domu všech vlastníků jednotek v domě, je nutné, aby se změnou všichni vyslovili souhlas. Změna se navíc bude zapisovat do katastru nemovitostí. Kromě žalované souhlas se změnou všichni ostatní vlastníci udělili a vyžádána byla také souhlasná stanoviska zástavních věřitelů a exekutorských úřadů. Žalobci se na žalovanou opakovaně obraceli písemnými výzvami včetně veškerých podkladů. Žalovaná však nereagovala, a to ani na předžalobní výzvu zástupce žalobců. Žalobci současně žádali přiznat náklady řízení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Nařízeného jednání se bez omluvy nezúčastnila, ačkoliv byla řádně předvolána, odročení jednání nežádala. Soud proto dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované. 3. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. 4. Všichni žalobci včetně žalované jsou vlastníky jednotek v bytovém domě [adresa] stojícím na pozemku p. č. st. [číslo] v části [územní celek] v [katastrální uzemí] [anonymizováno] (dále jen jako„ nemovitost“), vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] (prokázáno z výpisu z katastru nemovitostí), přičemž žalovaná vlastní nebytovou jednotku [číslo] (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí na žalovanou, list vlastnictví [číslo], [stát. instituce], [stát. instituce]). Dne [datum] bylo sepsáno prohlášení vlastníka, kterým byla nemovitost rozdělena na devět jednotek, které byly mimo jiné vymezeny celkovou plochou, a došlo i k určení spoluvlastnických podílů jednotek na společných částech budovy. Bytová jednotka [číslo] měla celkovou plochu po zaokrouhlení 67 m² a výše spoluvlastnického podílu byla určena na [číslo] (prokázáno prohlášením vlastníka z [datum]). Všichni žalobci jakožto vlastníci bytových jednotek [číslo] až [číslo] souhlasili se změnou tohoto původního prohlášení, v němž dojde ke změně plošné výměry u bytové jednotky [číslo] z původních 67 m² na současných 53,16 m² a rovněž se změnou svého spoluvlastnického podílu, k němuž došlo snížením celkové výměry bytové plochy všech vlastníků. Jediná žalovaná souhlas neudělila (prokázáno podepsanými souhlasy vlastníka všech žalobců a nepodepsaným souhlasem vlastníka žalované). K udělení souhlasu byla žalovaná vyzvána předžalobní výzvou zástupce žalobců ze dne [datum] (prokázáno z předžalobní výzvy ze dne [datum]), odeslanou téhož dne (prokázáno z dodejky z [datum]). 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. 6. Podle § 1158 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) je bytové spoluvlastnictví spoluvlastnictví nemovité věci založené vlastnictvím jednotek. Bytové spoluvlastnictví může vzniknout, pokud je součástí nemovité věci dům alespoň s dvěma byty. 7. Podle § 1159 o. z. jednotka zahrnuje byt jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné. Jednotka je věc nemovitá. 8. Podle § 1166 odst. 1 o. z. při rozdělení práva k nemovité věci na vlastnické právo k jednotkám se uvedou alespoň a) údaje o pozemku, domu, obci a katastrálním území, b) údaje o jednotce, zejména 1. pojmenování a označení jednotlivých bytů alespoň číslem a umístěním s určením účelu užívání, 2. určení a popis společných částí se zřetelem k jejich stavební, technické nebo uživatelské povaze a s případným určením, které z nich jsou vyhrazeny k výlučnému užívání vlastníku určité jednotky, 3. velikost podílů na společných částech, c) jaká věcná a jiná práva a jaké závady přecházejí se vznikem vlastnického práva k jednotce na všechny vlastníky jednotek nebo na některé z nich. Podle odst. 2 tohoto ustanovení k prohlášení se přiloží půdorysy všech podlaží, popřípadě jejich schémata, určující polohu bytů a společných částí domu, spolu s údaji o podlahových plochách bytů. 9. Podle § 1168 odst. 1 o. z. vymezuje-li prohlášení jednotku neurčitým nebo nesprávným způsobem a neodstraní-li je původce prohlášení bez zbytečného odkladu poté, co ho na vadu upozornila osoba, která na tom má právní zájem, mohou vadu odstranit vlastníci dotčených jednotek společným prohlášením. Nedojde-li k tomu, rozhodne o odstranění vady soud na návrh osoby, která na tom má právní zájem. 10. Podle § 1169 odst. 1 o. z. vlastníci jednotek mohou prohlášení změnit. Ke změně prohlášení se vyžaduje písemný souhlas vlastníka jednotky, jehož práv a povinností se změna dotkne. Je-li jednotka zatížena, vyžaduje se rovněž písemný souhlas osoby oprávněné z věcného práva, pokud se jejích práv a povinností změna dotkne. Pro účinnost změny prohlášení se vyžaduje souhlas většiny hlasů všech vlastníků jednotek, ledaže se změna dotýká práv a povinností všech vlastníků jednotek. 11. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V prohlášení vlastníka k nemovitosti byla chybně určena velikost jedné bytové jednotky, čímž došlo ke změně celkové plochy nemovitosti, a tudíž i velikosti podílů na společných částech nemovitosti všech vlastníků jednotek. Vadu prohlášení vlastníka tak mohli odstranit vlastníci dotčených jednotek společným prohlášením, nicméně ze strany žalované, kterou žádali o souhlas, se jim nedostalo žádné součinnosti. Lze tak shledat, že žalobci mají právní zájem na odstranění vad prohlášení vlastníka, které bez souhlasu žalované nemohou změnit, neboť změna se dotýká práv a povinností všech vlastníků jednotek (§ 1169 odst. 1 o. z.). Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 12. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobcům právo na náhradu nákladů řízení ve výši 91 152 Kč, které v souladu s § 137 o. s. ř. sestávají z: -) mimosmluvní odměny advokáta v celkové výši 70 000 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a účast na jednání před soudem dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jako„ a. t.“) po 5 460 Kč a jednoho úkonu (jednoduchá předžalobní výzva k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t.) po 2 500 Kč, vše z tarifní hodnoty dle § 9 bodu 3 písm. b) a. t., snížené o 20 % za každou zastoupenou osobu dle § 12 odst. 4 a. t. (tj. (3,5 úkonu * 2 500 Kč * 10 osob) * 80 %), -) náhrada hotových výdajů v celkové výši 1 200 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, jednoduchá předžalobní výzva k plnění, účast na jednání před soudem) po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t., -) daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad v celkové výši 14 952 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř., -) soudní poplatek ve výši 5 000 Kč dle položky 4 bod 1. písm. a) Sazebníku poplatků v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. 13. Žalovaná je povinna v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. uhradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem. 14. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř., když soud neshledal důvody pro její prodloužení.