21 C 81/2022-83 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 4. 10. 2020 podaným u Obvodního soudu pro Prahu 1, postoupeným Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi z důvodu místní příslušnosti dne 26. 7. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 38 185,32 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne 3. 7. 2019 za pomoci prostředků komunikace na dálku smlouvu o hotovostním úvěru„ [anonymizována dvě slova]“ č. [anonymizováno], na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 40 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit v 48 měsíčních splátkách po 1 012,58 Kč. Součástí každé splátky byla i úhrada úroku ve sjednané výši 9,90 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly podmínky úvěru a sazebník bankovních poplatků žalobkyně. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované z jejího měsíčního příjmu oproti výši předpokládané splátky úvěru a její lustrací v evidenci dlužníku v bankovním a nebankovním registru, v evidenci exekucí a v insolvenčním rejstříku. Žalovaná se opakovaně ocitla v prodlení s úhradou splátek, ač byla žalobkyní o doplacení dlužných splátek upomínána. Žalobkyně proto od smlouvy ke dni 10. 3. 2020 odstoupila a dluh žalované ze smlouvy zesplatnila částkou 39 383,41Kč. Žalovaná však již neuhradila na svůj dluh ničeho, přestože byla k zaplacení žalobkyní vyzvána, naposledy předžalobní upomínkou odeslanou jí dne 14. 9. 2020. Dlužná částka představuje jistinu 37 935,32 Kč, smluvní úrok z úvěru 1 198,09 Kč a dlužné poplatky 250 Kč. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav: 5. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 3. 7. 2019 smlouvu o hotovostním úvěru„ [anonymizována dvě slova]“ č. [anonymizováno] [bankovní účet], kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 40 000 Kč a žalovaná se zavázal žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 9,90 % ročně a poplatky dle smlouvy a sazebníku v 48 měsíčních splátkách po 1 012,58 Kč splatných každého 23. dne v měsíci. Dle čl. 3 smlouvy byl žalovaný povinen hradit poplatky a ceny za zvláštní služby nebo úkony spojené s úvěrem dle sazebníku. Dle čl. 7 smlouvy byla žalobkyně oprávněna v případě prodlení žalované s úhradou splátek smlouvu vypovědět a požadovat okamžité vrácení jistiny a splacení všech pohledávek ze smlouvy (stejně tak čl. 6 podmínek pro poskytování hotovostních úvěrů [anonymizováno]). Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky pro zakládání a vedení účtů fyzických osob, podmínky pro poskytování hotovostních úvěrů [anonymizováno] a sazebník bankovních poplatků [anonymizováno]. Podle sazebníku si žalobkyně byla oprávněna účtovat za první a druhou upomínku za nepovolené přečerpání účtu nebo zpoždění pravidelné splátky 50 Kč a za každou další 150 Kč (prokázáno smlouvou o hotovostním úvěru„ [anonymizována dvě slova]“ č. [anonymizováno] [bankovní účet] ze dne 3. 7. 2019, všeobecnými obchodními podmínkami pro zakládání a vedení účtů fyzických osob, podmínkami pro poskytování hotovostních úvěrů mBank a sazebníkem bankovních poplatků mBank). Úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila z pohybů na běžném účtu žalované za období od 15. 6. 2015 do 31. 12. 2018 a za období od 1. 1. 2019 do dne uzavření smlouvy (prokázáno přehledy pohybů na účtu [číslo] [bankovní účet] od 15. 6. 2015 do 31. 12. 2018 a od 1. 1. 2019 do 2. 9. 2020). Žalobkyně dle smluvních ujednání poskytla žalované dne 3. 7. 2019 na její účet [číslo] [bankovní účet] peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč (prokázáno přehledy pohybů na účtu [číslo] [bankovní účet] za období od 1. 1. 2019 do 2. 9. 2020). Žalovaná sjednané splátky včas a řádně nehradila, naposledy uhradila splátku úvěru dne 22. 11. 2019 (prokázáno historií úvěru). Žalobkyně dopisem ze dne 23. 1. 2020 žalovanou vyzvala k zaplacení jejího dluhu na splátkách do sedmi dnů od doručení výzvy s upozorněním, že pokud ve stanovené lhůtě nebude dluh žalované na splátkách včetně poplatku za upomínání vyrovnán, je výzva současně odstoupením žalobkyně od smlouvy o úvěru. Žalovaná neuhradila ničeho a dluh se stal splatným ke dni 10. 3. 2020. Na jistině zůstala žalovaná žalobkyni dlužna 37 935,32 Kč, na úroku 1 198,09 Kč a na poplatcích za upomínky částku 250 Kč (prokázáno historií úvěru, poslední výzvou k uhrazení dlužné částky/odstoupením od smlouvy ze dne 23. 1. 2020 včetně dodejky). Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k zaplacení žalované částky upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne 14. 9. 2020 podanou k poštovní přepravě dne 15. 9. 2020 (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 14. 9. 2020 včetně podacího archu ze dne 15. 9. 2020). 6. Výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně prokázala svoji procesní subjektivitu. 7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 10. Podle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. 11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 12. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně má vůči žalované splatnou pohledávku ve výši odpovídající nárokované částce. Mezi žalobkyní a žalovanou vznikl právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalované úvěr ve výši 40 000 Kč skutečně poskytla, avšak žalovaná svým smluvním povinnostem nedostála, když řádně nehradila měsíční úvěrové splátky, v důsledku čehož žalobkyně úvěr zesplatnila. Žalobkyně tak má nárok na nesplacenou jistinu úvěru ve výši 37 935,32 Kč, poplatky za upomínání ve výši 250 Kč, jejichž výše odpovídá výši obvyklých nákladů na vymáhání, kapitalizovaný úrok z jednotlivých splátek ve výši 1 198,09 Kč včetně sjednaného úroku ve výši 9,90 % ročně z dlužné jistiny od 11. 3. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné částky od 11. 3. 2020 do zaplacení. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, zákonný úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal v souladu s § 1970 o. z., přičemž výše zákonného úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ve věci úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů ve výši 3 706 Kč Tyto náklady v souladu s § 137 o. s. ř. sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 528 Kč a z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odměna ve výši 1 500 Kč za tři úkony právní služby po 500 Kč, dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11