7 C 197/2021-94 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobou ze dne 30. 6. 2021 (čl. 2-4 spisu) se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 11 997 Kč s příslušenstvím a přiznání náhrady nákladů řízení, přičemž se jedná o nárok na náhradu za užívání části pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce] ve vlastnictví žalobkyně občany žalovaného (vydání bezdůvodného obohacení) za období od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2019 (5 997 Kč) a náhradu nákladů žalobkyně na vyhotovení znaleckého posudku (5 200 Kč). 2. V rámci odůvodnění žaloby uvedla, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 1879 m2, ostatní plocha, nacházejícího se v obci [obec], katastrální území Bechov, zapsaného na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav (dále jen„ pozemek“). Část pozemku o výměře 792,93 m2 (dále jen„ předmětná část pozemku“) pak splňuje dle názoru žalobkyně zákonné znaky tzv. veřejného prostranství. Rozhodnutím Magistrátu města Mladá Boleslav, odbor dopravy a silničního hospodářství, oddělení dopravy a silničního hospodářství, [číslo jednací] ze dne 29. 10. 2018 ve spojení s rozhodnutím Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 27. 3. 2019, č. j. [číslo] [rok] [spisová značka] správní úřady potvrdily, že„ na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] existuje veřejně přístupná účelová komunikace“. Žalobkyně má za to, že jí náleží jakožto výlučnému vlastníkovi pozemku odpovídající peněžitá náhrada, neboť užíváním předmětné části pozemku ve vlastnictví žalobkyně dochází k zásahu a omezení ústavně zaručeného práva žalobkyně vlastnit majetek. Žalobkyně si nechala vyhotovit znalecký posudek [číslo] 2019 ze dne 31. 10. 2019, zpracovaný [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soudní znalkyní, na výši bezdůvodného obohacení – obvyklé nájemné za užívání předmětné části pozemku žalobkyně. V návaznosti na závěry znaleckého posudky žalobkyně uplatňuje bezdůvodné obohacení za užívání pozemků žalobkyně za období od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 2 034 Kč, za období leden až červenec 2019 ve výši 2 373 Kč a za období srpen až prosinec 2019 ve výši 1 590 Kč, tj. částku v celkové výši 5 997 Kč. Žalobkyně rovněž uplatnila nárok na zaplacení nákladů souvisejících s uplatněním pohledávky, tj. odměny znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] za zpracování znaleckého posudku k určení výše obvyklého nájemného ve výši 5 200 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného ke hrazení náhrady za užívání pozemku předžalobní výzvou ze dne 2. 3. 2018, kdy na základě této výzvy bylo zahájeno jednání se žalovaným o uzavření mimosoudní dohody, přičemž ale tato dohoda nebyla ke dni podání žaloby uzavřena. 3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby (čl. 43-44 spisu), jelikož je požadavek žalobkyně vůči žalovanému na finanční náhradu za bezdůvodné obohacení z titulu veřejného užívání pozemku nelegitimní. 4. Uvedl, že problematika uspořádání majetkoprávních vztahů k pozemku byla mezi účastníky řešena dlouhodobě, přičemž žalobkyni navrhl odkup či směnu pozemku. Žalobkyně odmítla uzavření dohody o narovnání navazující na jednání dne 22. 2. 2019, jejíž text byl oběma stranami odsouhlasen, i následný návrh na řešení více méně již patové situace předložený žalobkyni dne 23. 3. 2021, a podala žalobu. Rozhodnutí o určení právního vztahu Magistrátu města Mladá Boleslav [číslo jednací] ze dne 29. 10. 2018 se ve svém odůvodnění pečlivě vypořádává s argumenty žalobkyně uplatněnými v rámci tohoto správního řízení a deklaruje jednotlivé prvky, které naplňují zákonné znaky veřejně přístupné účelové komunikace, přičemž má tyto podmínky za splněné. Žalovaný dále poukázal na skutečnost, že již usnesením ze dne 10. 10. 1921 [anonymizováno] I [číslo] byla na pozemek vložena služebnost cesty vozové ve prospěch vlastníků pozemků v dané lokalitě parc. [číslo], parc. [číslo] dalších, ke kterým byl již tehdy možný přístup právě touto cestou. Dle žalovaného pozemek sloužil jako cesta již od nepaměti a nebyl proti jeho veřejnému užívání v době, kdy takovéto užívání započalo, projeven kvalifikovaný nesouhlas. Souhlas předchozího vlastníka pozemku se zřízením účelové komunikace přechází na vlastníka pozdějšího. Jelikož vlastník pozemku v minulosti, kdy pozemek začal sloužit jako účelová komunikace, s tímto nevyslovil kvalifikovaný nesouhlas, nenáleží žalobkyni za toto omezení žádná náhrada. 5. Při jednání dne 4. 1. 2022 vzal zástupce žalobkyně podanou žalobu částečně zpět, a to co do úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 5 997 Kč od 1. 1. 2020 do 20. 7. 2021. 6. Dle ust. § 96 odst. 1 občanského soudního řádu může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odst. 2 téhož zákonného ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. 7. Z tohoto důvodu soud v předmětné věci řízení částečně zastavil s ohledem na shora uvedené zákonné ustanovení v souladu s dispozitivním projevem žalobkyně (výrok I.), když žalovaný, který byl při jednání přítomen, nevyslovil s tímto částečným zpětvzetím nesouhlas. 8. Při jednání ve věci 4. 1. 2022 (čl. 85-87 spisu) učinili účastníci nesporným, že je žalobkyně vlastníkem pozemku a skutečnost, že je pozemek veřejně přístupnou komunikací. Naopak mezi účastníky zůstalo sporným, zda má žalobkyně nárok na vydání bezdůvodného obohacení. 9. Soud provedl následující důkazy a zjistil z nich tento skutkový stav: 10. Výpis z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] k. ú. [část obce] (čl. 31-33 spisu) prokazuje, že žalobkyně je zapsána jako vlastník pozemku. Žalobkyně nabyla vlastnictví k pozemku darovací smlouvou ze dne 29. 6. 2016. Pozemek není zatížen žádným věcným břemenem. 11. Výpis z katastrální mapy (čl. 8 spisu) a letecký snímek dotčeného území (čl. 20 spisu) dokládají charakter pozemku – cesta, která může být užívána vozidly, cyklisty i chodci. 12. Z rozhodnutí Magistrátu města Mladá Boleslav, odboru dopravy a silničního hospodářství – oddělení dopravy a SH o určení právního vztahu [číslo jednací] ze dne 29. 10. 2018 (čl. 17-19 spisu) má soud za prokázané, že Odbor dopravy a silničního hospodářství Magistrátu města Mladá Boleslav rozhodl, že na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] existuje veřejně přístupná účelová komunikace. Správní orgán vyšel ze zjištění, že pozemek byl zapsán do pozemkové knihy dne 28. 6. 1943 jako stálá cesta, a je v katastru nemovitostí veden jeho způsob využití ostatní komunikace a druh pozemku ostatní plocha. Na pozemek jsou napojeny a nebo tvoří přístup k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] st. [číslo] a st. [číslo], parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] přičemž k uvedeným rodinným domům a pozemkům jiný přístup něž komunikace na pozemku 1 neexistuje. V návaznosti na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu pod č. j. [spisová značka] vyslovil závěr, že je splněna jednak prvá podmínka, neboť předchozí majitelé pozemku [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako účastníci stavebního řízení na stavbu rodinného domu na pozemku [parcelní číslo] dali písemný souhlas s touto stavbou rodinného domu, který má napojení (přístup) z komunikace na uvedeném pozemku. Dále k užívání komunikace neměli nikdy žádné výhrady a ani nevyjádřili protest k užívání pozemku jako veřejně přístupné komunikace, naopak svým souhlasem při stavebním řízení deklarovali, že komunikace na pozemku je veřejně přístupnou pozemní komunikací. Dále uvedený pozemek byl již v roce 1943 v pozemkové knize zapsán jako stálá cesta a rovněž vlastníky pozemku nebyly k tomuto vzneseny námitky. Vlastníci sousedních pozemků se vyjádřili tak, že po celou tuto dobu nikdo z vlastníků pozemku k užívání pozemku jako cesty nic nenamítal a ani nenavrhoval jakákoliv omezení v užívání. Komunikace na pozemku byla zařazena do v pasportu komunikací a rovněž ani k tomuto nebyly vzneseny námitky. A současně je i splněna druhá podmínka, protože jednoznačně vyplývá existence nutné a ničím nenahraditelné komunikační potřeby pozemku, neboť slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí, ke spojení těchto nemovitostí s místní komunikací na pozemku parc. [číslo] je přístupem k obhospodařování zahrad, luk a neexistují jiné způsoby přístupu k těmto jednotlivým nemovitostem, byť méně komfortní. 13. Z rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru dopravy č. j. [číslo] [rok] [spisová značka] ze dne 27. 3. 2019 (čl. 12-16 spisu) se podává, že Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor dopravy, jako věcně příslušný odvolací orgán zamítl odvolání žalobkyně do rozhodnutí Magistrátu města Mladá Boleslav, odboru dopravy a silničního hospodářství – oddělení dopravy a SH o určení právního vztahu [číslo jednací] ze dne 29. 10. 2018 z důvodu jeho nedůvodnosti a potvrdil napadané rozhodnutí. Odvolací orgán doplnil, že z volně dostupných mapových podkladů na internetu zjistil, že cesta v celém rozsahu pozemku existovala minimálně od roku 1938, kdy tvořila souběžnou komunikaci se silnicí [spisová značka] až k sousední obci [obec]. Přístupu na předmětnou cestu nebylo v minulost