7 C 418/2022-76 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 24. 1. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 83 400,94 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného spotřebitelského úvěru, který poskytla žalovanému společnost [právnická osoba] (dříve [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba] anebo [právnická osoba]; dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) na základě Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo]. 2. Žalovaný je státním příslušníkem Vietnamské socialistické republiky, což do řízení vnáší mezinárodní prvek. Žalovaný má v České republice evidován trvalý pobyt, a to na adrese uvedené v záhlaví tohoto rozsudku. Soudy České republiky jsou příslušné k rozhodnutí věci dle právního řádu České republiky dle § 6 odst. 1 a § 87 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, když mezinárodní smlouva uzavřená mezi Vietnamskou socialistickou republikou a ČSSR o pomoci ve věcech občanských a trestních tuto problematiku neřeší. 3. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 8. 7 2022, č. j. 76 C 41/2022-31, s právní mocí dne 11. 8. 2022, tento vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi jako soudu místně příslušnému. 4. Žalobkyně podanou žalobu k výzvě soudu doplnila dne 9. 11. 2022. 5. Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 26. 5. 2016, jejíž nedílnou součástí jsou i Všeobecné obchodní podmínky, právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve věci 298 957 Kč za účelem financování koupě motorového vozidla specifikovaného ve smlouvě. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s úroky a poplatky uhradit formou 60 pravidelných měsíčních splátek ve výši 10 616 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátku žalovaný uhradil dne 4. 8. 2020. Žalovaný uhradil celkovou částku ve výši 507 051 Kč. Z důvodu hrubého porušení Všeobecných obchodních podmínek (prodlení s placením nejméně jedné měsíční splátky) právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila s účinností ke dni 29. 2. 2020. 6. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 5. 2021, a to s účinností ke dni 19. 5. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žalovaná částka ve výši 83 400,94 Kč se skládá z dlužné jistiny ve výši 37 142,94 Kč, dlužných poplatků ve výši 29 767 Kč, smluvní pokuty ve výši 16 491 Kč, smluvního úroku z jistiny ve výši 25,22 % ročně od 1. 3. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 66 909,94 Kč od 1. 3. 2020 do zaplacení. 7. Úvěruschopnost žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala na základě informací získaných od žalovaného a z veřejných databází. Žalovaný uvedl, že je svobodný a bez vyživovaných osob, bydlí v pronajatém domě. Výše jeho měsíčních příjmů z podnikání činí 26 083,33 Kč. V registru NRKI a BRKI měl žalovaný závazky ve výši 2 532 Kč měsíčně, u koncernu [jméno] žalovaný žádné předchozí závazky neměl. Právní předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila, že vozidlo, které mělo být úvěrem financováno, bylo oceněno na částku 339 957 Kč. Kreditní skóre žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně hodnotila s výsledkem B. Dle získaných informací právní předchůdkyně žalobkyně vypočetla maximální měsíční splátku žalovaného částkou 15 726 Kč. Výpočet koeficientu zadluženosti žalovaného určila hodnotou 50,41 %. Žalovaný disponoval částkou 85 000 Kč k nákupu vozidla. Na základě těchto informací právní předchůdkyně žalobkyně v souladu s platnými strategiemi obezřetného úvěrování žalovanému úvěr poskytla. 8. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 9. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se dostavil právní zástupce žalobkyně. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil, ačkoli mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Z tohoto důvodu soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). 10. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce při jednání uvedla, že žalovaný měl našetřeno 85 000 Kč a úvěr dlouhodobě splácel. Dále právní zástupce žalobkyně zopakoval, že žalovaný uvedl, že je bezdětný, nemá žádnou vyživovací povinnost a dle nebankovních registrů bylo zjištěno, že žalovaný má závazky ve výši 2 432 Kč měsíčně. Příjem deklarovaný žalovaným, který byl v produktivním věku, odpovídal průměrné mzdě a v době sjednání úvěru se jevil jako reálný. Byly zkoumány i výdaje žalovaného. Nakonec právní zástupce žalobkyně uvedl, že úvěr byl uzavřen za účinnosti starého zákona o spotřebitelském úvěru, kdy nebyly kladeny, tak vysoké nároky na věřitele. 11. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 26. 5. 2016 vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr za účelem nákupu vozidla [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována dvě slova], [VIN kód]. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout část kupní ceny ve výši 298 957 Kč výplatou na účet prodejce vozidla, žalovaný sám na nákup vozidla uhradil prodejci vozidla 85 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně na úvěr částku 608 160 Kč, a to v 60 měsíčních splátkách ve výši 10 616 Kč, kdy první splátka byla splatná dne 26. 6. 2016. Úrok byl sjednán ve výši 25,22 % ročně. Ve smlouvě bylo dále sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a havarijní pojištění, na která se žalovaný zavázal měsíčně hradit částku 1 796,97 Kč (jde o částku již započtenou v celkové výši měsíční splátky). 12. Ze Všeobecných obchodních podmínek, které jsou součástí smlouvy, a které nejsou účastníky podepsány, soud naznal bližší úpravu práv a povinností právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného. 13. Dle Matričního listu klienta ze dne 26. 5. 2016 žalovaný uvedl, že je OSVČ, jeho celkové příjmy činí 718 000 Kč a rozdíl mezi příjmy a výdaji činí 313 000 Kč. Printscreen z informačního systému právní předchůdkyně žalobkyně obsahuje žádost žalovaného o spotřebitelský úvěr a výpis z registrů NRKI a BRKI. 14. Tabulka faktur vydaných za žalovaným, pohyby na bankovních účtech a žalobní tvrzení žalobkyně, které žalovaný nerozporoval, dokládají, že žalovaný na závazek ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uhradil právní předchůdkyni žalobkyně částku v celkové výši 507 051 Kč. 15. Z odstoupení od úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 2. 3. 2020 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně k 29. 2. 2020 odstoupila od smlouvy z důvodu jejího hrubého porušení. 16. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 5. 2021 a její přílohy [číslo] soud zjistil, že došlo k postoupení pohledávek za žalovaným na žalobkyni. 17. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27. 5. 2021 a podacího lístku se podává, že postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. 18. Z předžalobní výzvy a podacího lístku má soud za prokázané, že žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím žalobě ze dne 22. 10. 2021. 19. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: 20. Na žalobkyni byla platně postoupena pohledávka za žalovaným z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 26. 5. 2016, uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, za účelem nákupu motorového vozidla [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována dvě slova], [VIN kód]. Právní předchůdkyně žalobkyně prodejci vozidla uhradila částku úvěru ve výši 298 957 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit právní předchůdkyně žalobkyně částku 608 160 Kč v 60 měsíčních splátkách ve výši 10 616 Kč, kdy první splátka byla splatná dne 26. 6. 2016 Součástí smlouvy bylo i sjednání pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a havarijní pojištění, na která žalovaný hradil částku 1 796,97 Kč měsíčně (v rámci měsíční splátky úvěru). Žalovaný na úvěr uhradil celkem 507 051 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila ke dni 29. 2. 2020. 21. Právní předchůdkyně žalobkyně provedla před poskytnutím úvěru kontrolu úvěruschopnosti žalovaného na základě skutečností uvedených žalovaným a informací z veřejných databází tak, že u žalovaného nijak neověřila jeho příjmy, ani jeho výdaje, když ohledně této skutečnosti neunesla důkazní břemeno. 22. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon. 23. Dle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 24. Dle § 5 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru věřitel poskytne spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiné