15 C 247/2023-30 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhá po žalovaném zaplacení částky 8 500 Kč jako nesplacené jistiny úvěru, částky 1 955 Kč jako smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 455 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobkyně uvedla následující: [právnická osoba], [IČO], dále jen právní předchůdkyně žalobkyně, dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo]. Žalovaný o úvěr zažádal online na internetových stránkách [webová adresa]. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému převodem na bankovní účet č. [bankovní účet] úvěr ve výši 8 500 Kč, žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit částku 8 500 Kč s příslušenstvím do [datum] Smlouva byla uzavřena elektronicky, žalovaný projevil svoji vůli smlouvu uzavřít tzv. verifikační platbou ve výši 1 Kč s textem„ podepisuji.“. Žalovaný dlužnu částku ani zčásti neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] převedena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne [datum]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, přestože byl k úhradě vyzván předžalobní upomínkou ze dne [datum]. K prověřování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného zejména lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, [příjmení], [příjmení], NRKI a BRKI a úvěrové historie a dále vycházela z tvrzení žalovaného o příjmech a výdajích. Žalovaný dále dle odst. 1.2. obchodních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně, na které smlouva o úvěru odkazuje, prohlásil, že není v prodlení se splácením jakéhokoliv dluhu vůči jakékoliv třetí osobě, není si vědom, že by byl evidován v žádné z databází dlužníků nebo databází pro tvorbu úvěrové historie, zejména pak v interní databázi právní předchůdkyně žalobkyně, v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, či v databázi neplatných dokladů MVČR, a dále že mu nejsou známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jeho dluh a povinností vůči právní předchůdkyni žalobkyně. Na základě uvedených skutečnosti nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání (souhlas žalovaného soud předpokládal podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“). Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o. s. ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo. 5. V řízení byl prokázán následující skutkový stav: 6. Z výpisu – detailu účtu soud zjistil, že žalovaný zaslal na účet právní předchůdkyně žalobkyně verifikační platbu ve výši 0,01 Kč (prokázáno výpisem – detailem účtu ze dne [datum]). Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] a obchodních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně, společnost [právnická osoba], prostřednictvím webových stránek [webová adresa] o úvěr ve výši 8 500 Kč, v žádosti se identifikoval rodným číslem, číslem občanského průkazu, telefonním číslem, adresou a číslem bankovního účtu, právní předchůdkyně žalobkyně žádost žalovaného schválila téhož dne. Žalovaný měl podle znění smlouvy právní předchůdkyni žalobkyně uhradit úvěr spolu s poplatkem ve výši 1 955 Kč do [datum] (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne [datum] a obchodními podmínkami [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově SPL 2019 [číslo]). Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalovaného č. [bankovní účet] dne [datum] částku 8 500 Kč (prokázáno výpisem z běžného účtu). 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni dne [datum], což žalovanému oznámila dopisem ze dne [datum], odeslaným žalovanému dle podacího lístku téhož dne (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku z téhož dne). 8. Z předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl právní předchůdkyní žalobkyně vyzván k zaplacení dlužné částky. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván prostřednictvím právního zástupce žalobkyně k úhradě dlužné částky výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] odeslané žalovanému dle podacího lístku téhož dne (prokázáno předžalobní výzvou k okamžité úhradě dluhu ze dne [datum] a vyzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] vč. podacího lístku z téhož dne). Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil. 9. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon. 10. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru, dále jen„ ZsÚ“, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Podle § 87 odst. 1 ZsÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Podle rozsudku SD EU ve věci OPR-Finance C [číslo]:„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ 14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana