16 C 5/2023-19 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 29. 6. 2023 domáhá zaplacení částky 21 581,35 Kč s příslušenstvím. 2. Žalobkyně v žalobě tvrdí následující: Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřeli dne 14. 2. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Věřitelka před poskytnutím zápůjčky zkoumala schopnost žalovaného zápůjčku splácet – žalovaný byl dotazován na své poměry, uvedené informace byly ověřovány oproti dokladům od žalovaného a byly zaznamenány do zákaznické karty. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit věřitelce celkem částku ve výši 24 580 Kč, která představuje součet jistiny, kapitalizovaných úroků 2 000 Kč (s úrokovou sazbou 19,48 % ročně) a částky za služby komfortního a flexibilního splácení 2 580 Kč. Žalovaný se zavázal uvedené splácet v 11 měsíčních splátkách podle smlouvy. Žalovaný však dohodnuté splátky nehradil řádně a včas, poslední byla z jeho strany uhrazena dne 17. 2. 2021. Žalovanou částku tvoří jistina ve výši 17 765 Kč a dlužný poplatek ve výši 3 816,35 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022, uzavřené mezi původní věřitelkou [právnická osoba] a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena do vlastních rukou (náhradním doručením - § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, na adresu pro doručování, tedy na adresu trvalého pobytu - § 46 a odst. 1 a § 46b o. s. ř.). 4. K výzvě soudu, nechť uvede, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s uvedeným postupem vyjádřila souhlas již v žalobě. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 5. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o. s. ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo. 6. V řízení byl prokázán následující skutkový stav: 7. [právnická osoba] jako věřitelka a žalovaný jako zákazník podepsali dne 14. 2. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru (prokázáno smlovou o úvěru). 8. Před uzavřením smlouvy se společnost [právnická osoba] dotazovala žalovaného na jeho poměry a výsledky zaznamenávala do zákaznické karty. V té je uvedeno, že žalovaný pracuje na plný úvazek jako řidič, má čistý příjem 12 726 Kč, další čisté příjmy domácnosti 13 000 Kč, počet zdrojů příjmů je 1, a že čistý příjem žadatele byl ověřen dokumenty – pracovní smlouva/ŽL a 2 výplatní pásky. V kolonce odhadované měsíční výdaje žadatele je uvedeno 4 000 Kč. Bydlení bylo uvedeno v nájmu. (Prokázáno zákaznickou kartou.) 9. Na základě smlouvy o úvěru poskytla společnost [právnická osoba] žalovanému poskytla částku ve výši 20 000 Kč. Ve smlouvě je uvedeno, že zákazník se zavazuje vrátit věřitelce jistinu 20 000 Kč a dále celkem 4 580 Kč, a to v 11 měsíčních splátkách po 2 235 Kč (Prokázáno smlouvou.) [právnická osoba] žalovanému oznámila dopisem, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky a podacím lístkem). Žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky (prokázáno upomínkou a podacím lístkěm). Žalovaný uhradil poslední splátku dne 17. 2. 2021, od té doby neuhradil na dluh nic (žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by na dluh hradil po uvedeném datu, nebo že by uhradil více, než tvrdí žalobkyně). Mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, včetně pohledávky za žalovaným (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky a přílohou) a společnost [právnická osoba] oznámila postoupení žalovanému dopisem (prokázáno oznámením). <b>10. Soud věc posoudil zejména podle následujících ustanovení právních předpisů:</b> 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen „zákon [číslo]“, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 14. Podle § 86 zákona [číslo] poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru (…) posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15. Podle § 87 ods.t 1 zákona [číslo] poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. <b>16. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:</b> 17. Mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o. z.). 18. Soud se zabýval otázkou, zda byla smlouva uzavřena platně, s ohledem na to, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečně zkoumala schopnost žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet (§ 86 a § 87 zákona [číslo]). Soud dospěl k závěru, že tuto otázku musí posuzovat z úřední povinnosti, bez ohledu na to, zda žalovaný uplatnil námitku neplatnosti smlouvy (srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie – druhého senátu ze dne 5. 3. 2020 ve věci OPR- [právnická osoba] proti GK, C [číslo]). 19. Soud dospěl k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti nebylo řádné. Věřitelka se nezabývala otázkou, jakého charakteru jsou další čisté příjmy domácnosti v deklarované výši 13 000 Kč měsíčně. Uvedené tvrzené příjmy ve výši 13 000 Kč měsíčně nijak neověřovala. Věřitelka se dále nezabývala dostatečně ani výdajovou stránkou, když výdaje žalovaného pouze odhadla na 4 000 Kč měsíčně, nezabývala se konkrétní výší podstatných pravidelných výdajů např. na bydlení. Žalovaný přitom uvedl, že bydlí v nájmu. Pokud má žalovaný poměrně nízké příjmy a hradí nájem, je na místě pečlivě zkoumat, zda splátka ve výši 2 235 Kč nezatíží jeho měsíční rozpočet příliš. To se však nestalo, když výše tvrzených příjmů zůstala nevyjasněná z poloviny neověřená a reálné výdaje nebyly zkoumány vůbec. 20. Věřitelka se úvěruschopností žalovaného před poskytnutím úvěru řádně nezabývala, soud proto uzavřenou smlouvu posoudil jako neplatnou (§ 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb.). 21. Vzhledem k uvedenému soud rozhodl, že žalovaný je povinen hradit pouze poskytnutou jistinu (§ 87 zákona [číslo]). 22. Podle § 1881 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. 23. Žalobkyně je oprávněna domáhat se dlužné částky po žalovaném, neboť žalovanému bylo ze strany původní věřitelky, společnosti [právnická osoba], oznámeno, že pohledávka za ním byla postoupena na žalobkyni (srov. § 1881 a § 1882 odst. 1 o. z.). 24. Lhůtu k plnění soud určil podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 160 odst. 1 věta první o. s. ř. Žalovaný v řízení netvrdil nic ohledně toho, jaké jsou jeho možnosti, soudu proto nezbylo, než stanovit standardní třídenní lhůtu k plnění. 25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle míry úspěchu účastníků v řízení. Žalobk