19 C 309/2023-18 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným ke zdejšímu soudu dne 14. 6. 2023 domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku spolu s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce. Žalobkyně tvrdila, že s ní žalovaný uzavřel dne 17. 6. 2022 smlouvu o zápůjčce (dále jen„ smlouva“). Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku prostřednictvím webové stránky žalobkyně [webová adresa], na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy a nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaný vyplnil na webové stránce žalobkyně formulář – žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Žalovaný odsouhlasil znění obchodních podmínek žalobkyně. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila totožnost žalovaného, a to podle skenu dokladu totožnosti s fotografií a dále pomocí ověřovací korunové bezhotovostní platby, jejíž součástí je rovněž informace o jméně a příjmení majitele účtu, na nějž je následně zápůjčka vyplacena (podmínkou pro výplatu bylo, že jméno a příjmení majitele účtu je shodné se jménem a příjmením žalovaného). Smlouva o zápůjčce byla žalovaným podepsána elektronicky, a to [příjmení], který žalobkyně zaslala na žalovaným uvedené telefonní číslo. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalovaného vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného, případně nahlídnutím do relevantních databází. Poskytnuté informace a dokumenty byly žalobkyní vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalovaného. 2. Žalobkyně dále tvrdila, že na základě smlouvy poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to převodem na účet č. [bankovní účet] dne 17. 6. 2022. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 5 850 Kč. Jistina a poplatek byly splatné dne 17. 7. 2022, žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Ke dni podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. V důsledku prodlení vznikla žalovanému dále povinnost zaplatit úrok z prodlení z dlužné částky od 18. 7. 2022 do zaplacení, smluvní pokutu ve výši ve výši 0,10 % denně z dlužné částky ve výši 20 000 Kč, a to konkrétně ode dne 18. 7. 2022 (den následující po splatnosti zápůjčky) do dne 8. 6. 2023, kdy žalobkyně vyhotovila žalobu, která tak činí ke dni vyhotovení žaloby částku ve výši 6 500 Kč, a náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením v celkové výši 2 500 Kč za 5 písemných výzev zaslaných žalovanému. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky. 3. Přípisem zdejšího soudu ze dne 13. 10. 2023 byla žalobkyně vyzvána, aby do 7 dní od doručení přípisu písemně doplnila svá tvrzení ohledně skutečnosti, jakým způsobem byla při poskytnutí úvěru žalovanému posuzována jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr a jaká konkrétní částka a kdy byla z titulu předmětné smlouvy žalovaným uhrazena, a případně dosud nepředložené důkazy i předložila k prokázání doplněných tvrzení. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení nedoplnila. 4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, přestože mu byla žaloba řádně doručena dne 31. 10. 2023 vhozením do domovní schránky na adrese trvalého pobytu žalovaného. 5. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání (souhlas žalovaného soud předpokládal podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“). Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 6. Soud tak vycházel z obsahu spisu. 7. Z žalobkyní předložených listin, a to smlouvy o zápůjčce, soud zjistil, že dne 17. 6. 2022 byla mezi žalobkyní a žalovaným jako klientem uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na jeho účet č. [bankovní účet] částku 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni spolu s poplatkem ve výši 2 600 Kč nejpozději do 17. 7. 2022. Výše zápůjční úrokové sazby činila 0 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, které obsahovaly bližší úpravu práv a povinností účastníků. Pro případ prodlení s plněním svých závazků dle smlouvy se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, dále zákonný úrok z prodlení a účelně vynaložené náklady žalobkyně ve výši 500 Kč za písemnou upomínku. 8. Z dodatku ke smlouvě o úvěru č. [anonymizováno] podepsaného žalovaným dne 17. 6. 2022 v 12:17 hod. soud zjistil, že se žalobkyně zavázala navýšit původní zápůjčku (ze smlouvy o zápůjčce č. [anonymizováno] ze dne 17. 6. 2022 znějící na částku 10 000 Kč) o 10 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit navýšení zápůjčky a poplatek za navýšení zápůjčky ve výši 3 250 Kč do 17. 7. 2022. 9. Z výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že žalovaný ze svého bankovního účtu č. [bankovní účet] zaslal ve prospěch účtu žalobkyně verifikační platbu ve výši 1 Kč. 10. Z výpisu z běžného účtu ze dne 30. 6. 2022 soud zjistil, že dne 17. 6. 2022 žalobkyně zaslala žalovanému na jeho účet č. [bankovní účet] částku v celkové výši 20 000 Kč. 11. Z upomínek ze dne 24. 7. 2022, 31. 7. 2022, 7. 8. 2022, 16. 8. 2022 a 31. 8. 2022 soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky. 12. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 24. 4. 2023 a z podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně řádně vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 33 468 Kč před podáním žaloby do tří dnů od doručení výzvy. 13. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: 14. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 17. 6. 2022 uzavřena smlouva o zápůjčce a žalobkyně poskytla žalovanému celkem (i na základě výše zmíněného dodatku ke smlouvě) zápůjčku ve výši 20 000 Kč, a to převodem na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni jistinu zápůjčky se smluvenými poplatky nejpozději do 17. 7. 2022. Žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho. Žalobkyně neprovedla před poskytnutím zápůjčky kontrolu úvěruschopnosti žalovaného (což je soudu zjevné i přes obecnou proklamaci žalobkyně v žalobním žádání, že úvěruschopnost žalovaného zkoumala), neboť tuto proklamaci nepodložila žádnými důkazy, přičemž si byla vědoma toho (a to nikoli jen procesně), že úvěruschopnost žalovaného má zkoumat a dokládat. Tuto vědomost sama prezentovala odkazem na zákon o spotřebitelském úvěru v této žalobě a lze též na tuto vědomost usoudit nepřímo i z ostatních žalob a rozhodnutí o nich (jež jsou známy soudu z jeho úřední činnosti), kterýmiž žalobkyně zahajovala soudní řízení před tímto soudem (např. sp. zn. 11 C 16/2023, 19 C 102/2023, 15 C 195/2023). 15. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon. 16. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 17. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 19. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 20. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 21. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 22. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 23. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za