7 C 165/2023-78 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou doručenou nadepsanému soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 26 968 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru, který poskytla žalobkyně žalovanému na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum]. Žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 109,95 % p.a. splácet v 9 měsíčních splátkách ve výši 3 358 Kč splatných vždy k 7. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem březen 2021. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Celkem na svůj dluh uhradil částku 13 432 Kč. V důsledku prodlení žalovaného došlo dne [datum] k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná částka ve výši 26 968 Kč se skládá z dlužné jistiny 17 966 Kč, smluvní pokuty ve výši 9 002 Kč a dlužných úroků za poskytnutí úvěru. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení a přiznání náhrady nákladů řízení. 2. Co se týče posouzení úvěruschopnosti žalovaného, žalobkyně uvedla, že byla zkoumána na základě dokladů a informací od něj získaných, dále z databází ([příjmení], NRKI) i jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného). 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Jelikož se žalovaný, ač řádně obeslán, k jednání nedostavil a nepožádal ani z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl o ní v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z provedených důkazů a z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 5. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav a má za prokázané následující: 6. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], dodatku [číslo] k návrhu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru ze dne [datum], z předsmluvního formuláře, prohlášení klientů, informace pro klienty ze dne [datum], z informací pro klienty o podpisu na dálku, a z dokladu o vyplacení úvěru má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 109,94 % ročně. Úvěr byl žalovanému vyplacen dne [datum]. Celkovou částku ve výši 30 222 Kč se žalovaný zavázal žalobkyni splácet v 9 měsíčních splátkách po 3 358 Kč. 7. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu soud ověřil, že žalobkyně je od [datum] držitelem povolení [obec] národní banky k poskytování spotřebitelských úvěrů na bydlení a jiných než na bydlení a vázaných spotřebitelských úvěrů. 8. Z karty klienta se podává, že žalovaný uhradil celkem částku 13 432 Kč. 9. Z hodnocení klienta se podává, že o majetkové situaci žalovaného žalobkyně zjistila, že jeho čistý měsíční příjem činí 27 000 Kč, přičemž se jedná o příjem ze zaměstnání. Ve výdajové stránce byly zaneseny částky životního minima ve výši 3 860 Kč, náklady na bydlení ve výši 4 500 Kč, výdaje na jedno dítě v domácnosti ve výši 2 800 Kč, a položka„ ostatní“ ve výši 500 Kč tj. částka ve výši 11 660 Kč a rezerva ve výši 14 340 Kč. 10. Výpisy z účtu žalovaného na měsíce listopad a prosinec 2020 a leden 2021 dokládají, že žalovaný pobíral od zaměstnavatele mzdu ve výši 26 826 Kč, resp. 26 419 Kč a 27 779 Kč měsíčně. 11. Rozsudkem zdejšího soudu č. j. 26 Nc 89/2021-17 ze dne 25. 5. 2021 byla mezi žalovaným (otcem) a matkou schválena dohoda rodičů o určení výchovy a výživy a o úpravě styku. Tímto rozsudkem soud potvrzuje, že se žalovaný zavazuje přispívat na výživu nezletilé dcery [jméno] [příjmení], [datum narození] částkou ve výši 5 000 Kč měsíčně. Z odůvodnění rozsudku se podává, že žalovaný za bydlení hradil okolo 13 500 Kč měsíčně a byl zaměstnán ve společnosti [právnická osoba], sídlem [adresa], kde jeho průměrný čistý měsíční příjem za období květen až říjen 2020 činil 27 238 Kč a za období listopad 2020 až duben 2021 činil 28 106 Kč, jiné příjmy žalovaný neměl. 12. Z výpisu z registru [příjmení] se podává, že žalovaný neměl ke dni [datum] závazky po splatnosti. Z vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek se podává, že není rozdílu mezi nominální a efektivní úrokovou sazbou, když výše celkově zaplacených úroků je v obou případech totožná. 13. Oznámením o zesplatnění úvěru ze dne [datum] včetně dodejky žalobkyně doložila, že z důvodu prodlení žalovaného s úhradou jeho splatných závazků žalobkyně závazek žalovanému ze smlouvy o úvěru zesplatnila a žalovaného vyzvala k okamžitému zaplacení celkové dlužné částky 17 966 Kč. Tomuto oznámení předcházela výzva k zaplacení, upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne [datum] a výzva k zaplacení, upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne [datum]. 14. Předžalobní výzvou ze dne [datum] ve spojení s poštovním podacím archem z téhož dne žalobkyně prokázala, že žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky. 15. Po provedeném dokazování, když soud hodnotil veškeré předložené důkazy dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, má soud za prokázaný následující skutkový stav: 16. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru poskytla žalobkyně žalovanému částku ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit částku v celkové výši 30 222 Kč v 9 měsíčních splátkách po 3 358 Kč. Žalovaný žalobkyni vrátil částku ve výši 13 432 Kč. 17. Žalobkyně sice provedla před poskytnutím úvěru kontrolu úvěruschopnosti žalovaného, ale nikoli řádně. Z karty hodnocení klienta, kterou vyplňoval zprostředkovatel úvěru, sice vyplývá, že žalovaný by dle uvedených měsíčních příjmů a výdajů na splácení úvěru měl, ale údaje v této kartě, které se týkají výdajů žalovaného, jsou v příkrém rozporu s ostatními provedenými důkazy. Soud zejména poukazuje, že měsíční náklady na bydlení žalovaného se dítětem v nájmu (4 500 Kč měsíčně) ani zdaleka neodpovídají tržním podmínkám a jsou v rozporu s údaji uvedenými žalovaným v řízení o určení výchovy a výživy a o úpravě styku (13 500 Kč). Soudu se jeví i další výdaje žalované jako silně podhodnocené, např. uvedené náklady na výchovu a výživu dítěte (2 800 Kč měsíčně) jsou dle názoru soudu nepřiměřeně nízké, když dle obecné zkušenosti se dětem hradí nejen strava a ošacení, ale i obědy ve školce/ škole (navštěvuje-li ji), zájmové aktivity, výlety atd., nehledě na rozpor s výrokem rozsudku v řízení o určení výchovy a výživy a o úpravě styku, kde soud potvrzuje, že se žalovaný zavazuje přispívat na výživu nezl. dítěte částkou ve výši 5 000 Kč. 18. Pro úplnost soud uvádí, že pokud žalobkyně uváděla, že nebylo v jejích možnost údaje předložené žalovaným podrobněji zkoumat, pak posouzení např. výdajů na bydlení v nájmu ve výši 4 500 Kč se jeví jako nedůvěryhodné na první pohled. Listin předložených žalovaným nebylo zase tolik, aby nebylo v silách žalobkyně jako profesionálky odhalit jejich nesoulad mezi údaji uvedenými v kartě hodnocení klienta, kterou navíc vyplňoval zprostředkovatel úvěru. 19. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně: <i>20. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>21. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>22. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>23. Dle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>24. Dle ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>25. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlu