7 C 225/2023-23 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) poskytla dne [datum] žalovanému převodem na účet č. [bankovní účet] částku ve výši 20 000 Kč. Jelikož mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale žalobkyně není schopna uzavřenou smlouvu doložit, došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky původního věřitele ([právnická osoba]) za žalovaným na společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO]. Následně žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Jelikož žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil i přes předžalobní upomínku ze dne [datum], domáhá se žalobkyně vydání bezdůvodného obohacení ve výši 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení, který počítá od desátého dne od odeslání předžalobní upomínky. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Žalovaný se poté, co byl soudem vyzván ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, k výzvě soudu nevyjádřil, a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Z tohoto důvodu postupoval soud ve shodě s ust. § 115a o. s. ř., a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti: 5. Z potvrzení o provedené platbě ze dne [datum] bylo zjištěno, že z účtu původního věřitele byla prostřednictvím platební brány ThePay odeslána částka 20 000 Kč na účet č. [bankovní účet] s [variabilní symbol]. 6. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že vlastníkem účtu č. [bankovní účet] byl ke dni [datum] žalovaný a téhož dne došlo k připsání částky 20 000 Kč. 7. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena ze společnosti [právnická osoba] na společnost [právnická osoba] Téhož dne byla pohledávka za žalovaným postoupena ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum], odeslaným téhož dne. 8. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejíž součástí jsou všeobecné obchodní podmínky, bylo zjištěno, že žalovaný s žalobkyní jednal o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 20 000 Kč Smlouva však není platně uzavřena, když není podepsána ani datována. 9. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně: 10. Dle ust. § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 11. Dle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 12. Dle ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Dle ust. § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 14. Dle ust. § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 15. Dle ust. § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2023, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 17. Žalobkyně předloženými důkazy prokázala svá žalobní tvrzení. Žalobkyně prokázala, že žalovanému poskytla dne [datum] částku 20 000 Kč bez právního důvodu, čímž se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do zákonného úroku z prodlení z žalované částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (přípravu a převzetí právního zastoupení, návrh ve věci samé a výzvu k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 19. V této souvislosti soud uvádí, že žaloba v této věci je totožná s mnoha jinými žalobami žalobkyně (například ve věcech vedených u nadepsaného soudu pod spisovými značkami 7 C 51/2023, 15 C 32/2022, 7 C 198/2022), byla podána na ustáleném vzoru, obsahuje skutková tvrzení, která se ve všech žalobách na zaplacení dlužné částky, opakují a v detailech jsou uplatněnému nároku pouze přizpůsobena (viz usnesení Krajského soudu v Plzni sp. zn. 12 Co 433/2014 ze dne 6. 11. 2014). 20. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaný povinen dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. 21. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.