7 C 484/2022-22 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou nadepsanému soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 11 464 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru, který poskytla žalované na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], kterou žalovaná uzavřela s žalobkyní distančním způsobem na adrese [webová adresa] prostřednictvím služby [právnická osoba] [anonymizováno] (sídlem [adresa], Litva, registrované pod [číslo]), kdy žalovaná zpřístupnila svůj bankovní účet za účelem získání informací o bankovním účtu a jeho majiteli. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a sazebník. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč na účet žalované a žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 160 Kč, dále poplatek ve výši 110 Kč za sjednanou volitelnou službu„ Klidné spaní“, ve výši 165 Kč za sjednanou volitelnou službu„ Presto“ a ve výši 29 Kč za informační SMS servis. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované ověřením informací poskytnutých žalovanou, zejména lustrací žalované v registrech NRKI, BRKI, insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí. Žalovaná požádala o odklad splatnosti a úvěr se stal splatným dne [datum]. Žalovaná uhradila dne [datum] částku 1 080 Kč, dne [datum] částku 1 080 Kč a dne 16. 3. 202 částku 720 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení dne [datum], když neuhradila částku 11 464 Kč. Dle čl. 6 Všeobecných obchodních podmínek a čl. 3 Sazebníku má žalobkyně právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny, kterou žalobkyně požaduje za prvních 90 dní prodlení. Žalobkyně dále požaduje částku 4 440 Kč za účelně vynaložené náklady k vymáhání pohledávky. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě jejího dluhu upomínkou před podáním žaloby dne [datum]. Žalobkyně se domáhá zaplacení dlužné částky ve výši 11 464 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 9 000 Kč a poplatků v celkové výši 2 464 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 4 400 Kč, smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 11 464 Kč od [datum] [datum] a dále úroku z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z částky 11 464 Kč od [datum] do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši 7 624,4 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, ačkoliv jí bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne [datum] a údajích o poskytovateli a spotřebitelském úvěru vyplývá, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezúčelový úvěr ve výši 9 000 Kč. Žalovaná se zavázala k úvěru uhradit i poplatek ve výši 2 160 Kč, poplatek za službu„ Klidné spaní“ ve výši 110 Kč měsíčně, za službu„ Presto“ ve výši 165 Kč a za informační SMS servis ve výši 29 Kč měsíčně, a to do [datum]. 5. Z všeobecných obchodních podmínek žalobkyně soud naznal bližší úpravu práv a povinností účastníků, v čl. 6 byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky do zaplacení. 6. Ze sazebníku platného ke dni [datum] bylo zjištěno, že poplatek ze službu„ Klidné spaní“ činí částku ve výši 110 Kč měsíčně, poplatek za službu„ Presto“ činí částku 165 Kč a poplatek za informační SMS servis činí částku 29 Kč měsíčně. 7. Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli dokládá, že žalobkyně žalované dne [datum] zaslala na bankovní účet č. [bankovní účet] částku 9 000 Kč. 8. Z obecných principů posuzování a filozofie Společnosti, výpisu o posouzení úvěruschopnosti a identifikovatelných příjmů bylo zjištěno, že výše ověřeného čistého příjmu žalované činí 19 000 Kč, výše výdajů uvedených spotřebitelem činí 5 000 Kč, výše minimálních vypočítaných výdajů činí 6 360 Kč 9. Z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nerozporovala, má soud za prokázané, že žalovaná žalobkyni uhradila pouze částku 2 880 Kč. 10. Z upozornění na osobní návštěvu ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 14 626 Kč před podáním žaloby do tří pracovních dnů. 11. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: 12. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním. Žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 9 000 Kč, a to převodem na účet žalované. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni jistinu 9 000 Kč, poplatek ve výši 2 160 Kč, poplatky za volitelné služby, tj. poplatek za službu„ Klidné spaní“ ve výši 110 Kč,„ Presto“ ve výši 165 Kč, za informační SMS servis ve výši 29 Kč nejpozději do [datum]. Žalovaná na dlužnou částku uhradila 2 880 Kč. Žalobkyně neprovedla před poskytnutí zápůjčky kontrolu úvěruschopnosti žalované řádně, když informace od žalované nikterak neověřila. 13. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon. <i>14. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>15. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.</i> <i>16. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>17. Dle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.</i> <i>18. Dle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>19. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>20. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>21. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> <i>22. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>23. Dle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>24. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 25. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne [datum] ve věci sp. zn. C [číslo], OPR- [právnická osoba] GK, v řízení o předběžné otázce (dále jen jako„ rozsudek SDEU“), rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úře