7 C 87/2023-114 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou nadepsanému soudu dne [datum] a doplněnou podáním ze dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 67 523 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru, který poskytla žalobkyně žalované na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum]. Žalobkyně žalované poskytla úvěr ve výši 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 136,58 % p.a. splácet ve 36 měsíčních splátkách ve výši 3 219 Kč splatných vždy k 1. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem prosinec 2018. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Celkem na svůj dluh uhradila částku 16 095 Kč. V důsledku prodlení žalované došlo dne [datum] k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná částka ve výši 67 523 Kč se skládá z dlužné jistiny 38 589,69 Kč, dlužného úroku 8 533,34 Kč, dlužných částek smluvních pokut ve výši 998 Kč a 19 002 Kč, náhrady nákladů vzniklých v důsledku prodlení 400 Kč a dlužných úroků za poskytnutí úvěru. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení a přiznání náhrady nákladů řízení. 2. Co se týče posouzení úvěruschopnosti žalované, žalobkyně uvedla, že byla zkoumána na základě dokladů a informací od ní získaných, dále z databází ([příjmení], NRKI) i jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované). 3. Žalovaná je státním občanem [země] s bydlištěm na území Slovenské republiky. Mezinárodní pravomoc českých soudů je dána podle čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť osoba, která má bydliště na území některého členského státu, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. V daném případě měl být závazek žalované splněn na území České republiky, a proto může být žalovaná žalována u soudů České republiky a české soudy jsou tak příslušné k projednání a rozhodnutí ve věci. Použitelnost českého práva vyplývá z článku 3 bodu 1. (volba práva), eventuálně článku 4 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), podle kterého je při neexistenci volby práva dle článku 3 rozhodným hmotným právem právo státu, na jehož území má obvyklé bydliště osoba, která poskytuje službu. V dané věci má žalobkyně, resp. poskytovatel úvěru sídlo na území České republiky. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 5. Jelikož se žalovaná, ač řádně obeslána, k jednání nedostavila a nepožádala ani z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl o ní v její nepřítomnosti, vycházeje přitom z provedených důkazů a z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 6. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav a má za prokázané následující: 7. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru, smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru ze dne [datum] včetně dodejky, z předsmluvního formuláře, prohlášení klientů, informace pro klienty ze dne [datum] a z dokladu o vyplacení úvěru má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 40 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 136,58 % ročně. Úvěr byl žalované vyplacen dne [datum]. Celkovou částku ve výši 115 884 Kč se žalovaná zavázala žalobkyni splácet v 36 měsíčních splátkách po 3 219 Kč. 8. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu soud ověřil, že žalobkyně je od [datum] držitelem povolení [obec] národní banky k poskytování spotřebitelských úvěrů na bydlení a jiných než na bydlení a vázaných spotřebitelských úvěrů. 9. Z karty klienta se podává, že žalovaná uhradila celkem částku 16 095 Kč. 10. Z hodnocení klienta se podává, že o majetkové situaci žalované žalobkyně zjistila, že její čistý měsíční příjem činí 18 000 Kč, přičemž se jedná o rodičovskou. Ve výdajové stránce byly zaneseny částky životního minima ve výši 3 410 Kč, náklady na bydlení ve výši 2 000 Kč, výdaje na 2 děti v domácnosti ve výši 3 500 Kč, tj. částka ve výši 8 910 Kč a rezerva ve výši 1 000 Kč. Žalovaná uvedla, že je rozvedená a bydlí v nájmu. 11. Doklady o příjmech žalované na měsíce srpen až říjen 2018 dokládají, že žalovaná pobírala od Úřadu práce částku ve výši 22 880 Kč, resp. 20 574 Kč a 20 428 Kč měsíčně. Rozhodnutím Úřadu práce ČR ze dne [datum] byla žalované přiznána odměna pěstouna ve výši 18 000 Kč měsíčně (jedná se o částku v hrubém, která má být snížena zákonnými odvody). 12. Z rozsudku zdejšího soudu č. j. 26 P 418/2017-83 ze dne 22. 2. 2018 má soud za to, že do pěstounské péče žalované byli svěřeni [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Z odůvodnění rozsudky se podává, že žalovaná za bydlení hradila okolo 10 000 Kč měsíčně, pobírala dávky hmotné nouze, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. S ohledem na celodenní péči o děti si neměla možnost zajistit další příjem. 13. Z rámcové smlouvy o finančních službách ze dne [datum] soud zjistil, že si žalovaná dne [datum] založila běžný účet. Dle osobní karty žalované byla žalovaná v registru příliš nová na hodnocení. Žalovaná má povolen pobyt na území České republiky (viz povolení k pobytu žalované). Z výpisu z registru [příjmení] se podává, že žalovaná neměla ke dni [datum] závazky po splatnosti. Z vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek se podává, že není rozdílu mezi nominální a efektivní úrokovou sazbou, když výše celkově zaplacených úroků je v obou případech totožná. 14. Oznámením o zesplatnění úvěru ze dne [datum] žalobkyně doložila, že z důvodu prodlení žalované s úhradou jejích splatných závazků žalobkyně závazek žalované ze smlouvy o úvěru zesplatnila a žalovanou vyzvala k okamžitému zaplacení celkové dlužné částky 48 521 Kč. Tomuto oznámení předcházela výzva k zaplacení, upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne [datum] a výzva k zaplacení, upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne [datum]. 15. Předžalobní výzvou ze dne [datum] ve spojení s poštovním podacím archem z téhož dne žalobkyně prokázala, že žalovanou před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky. 16. V době rozhodování soudu mu bylo z úřední činnosti známo, že žalovaná měla v roce 2018 řadu exekucí. 17. Po provedeném dokazování, když soud hodnotil veškeré předložené důkazy dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, má soud za prokázaný následující skutkový stav: 18. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru poskytla žalobkyně žalované částku ve výši 40 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala žalobkyni vrátit částku v celkové výši 115 884 Kč v 36 měsíčních splátkách po 3 219 Kč. Žalovaná žalobkyni vrátila částku ve výši 16 095 Kč. 19. Právní předchůdkyně žalobkyně sice provedla před poskytnutím úvěru kontrolu úvěruschopnosti žalované, ale nikoli řádně. Z karty hodnocení klienta, kterou vyplňoval zprostředkovatel úvěru, sice vyplývá, že žalovaná by dle uvedených měsíčních příjmů a výdajů na splácení úvěru měla, ale údaje v této kartě, které se týkají výdajů žalované, jsou v příkrém rozporu s ostatními provedenými důkazy. Soud zejména poukazuje, že měsíční náklady na bydlení žalované se dvěma dětmi v nájmu (2 000 Kč měsíčně) ani zdaleka neodpovídají tržním podmínkám a jsou v rozporu s údaji uvedenými žalovanou v opatrovnickém řízení (10 000 Kč). Soudu se jeví i další výdaje žalované jako silně podhodnocené, např. uvedené náklady na výchovu a výživu dvou dětí (3 500 Kč měsíčně) jsou dle názoru soudu nepřiměřeně nízké, když dle obecné zkušenosti se dětem hradí nejen strava a ošacení, ale i obědy ve škole (navštěvuje-li ji), zájmové aktivity, mobilní tarif, výlety atd. V této souvislosti soud poukazuje i na řadu exekucí, které byly na žalovanou v roce 2018 nařízeny. 20. Pro úplnost soud uvádí, že pokud žalobkyně uváděla, že nebylo v jejích možnost údaje předložené žalovanou podrobněji zkoumat, pak posouzení např. výdajů na bydlení v nájmu ve výši 2 000 Kč se jeví jako nedůvěryhodné na první pohled. Listin předložených žalovanou nebylo zase tolik, aby nebylo v silách žalobkyně jako profesionálky odhalit jejich nesoulad mezi údaji uvedenými v kartě hodnocení klienta, kterou navíc vyplňoval zprostředkovatel úvěru. A požadovat po žalobkyni, aby si opatřila výpis ze seznamu vedených exekucí žalované je zcela legitimní požadavek. 21. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně: <i>22. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěro