9 C 189/2023-44 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobce se podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal na žalovaný zaplacení částky 20 400 Kč s příslušenstvím a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že dne [datum] uzavřel žalobce s žalovanými smlouvu o nájmu bytu [číslo] na jejímž základě žalobce přenechal žalovaným do užívání bytovou jednotku [číslo] o velikosti 3+1, výměře 78 m², ve 3. nadzemním podlaží domu [adresa] stojícím na pozemku parc. č. st. 128 v ulici [ulice], obec a k.ú. [obec] Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum]. Žalovaní se smlouvou zavázali hradit žalobci nájemné ve výši 10 200 Kč a zálohové platby spojené s užíváním bytu a společných prostor ve výši 3 000 Kč, oboje splatné vždy do 5. dne příslušného kalendářního měsíce. Nájemné a zálohy na platby za služby spojené s užíváním bytu splatné dne [datum] a [datum] žalovaní neuhradili ani z části. Nájemní smlouva skončila uplynutím sjednané doby dne [datum]. Žalobce požaduje po žalovaných zaplacení dlužného nájemného ve výši 20 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení a zákonný úrok z prodlení z dlužných záloh na platby za služby spojené s užíváním bytu. K zaplacení žalovaný částek byli žalovaní vyzváni předžalobními výzvami ze dne [datum]. 2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili. 3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle něhož k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: 5. Ze smlouvy o nájmu bytu [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce a žalovaní uzavřeli dne [datum] smlouvu o nájmu bytu, kterou se žalobce zavázal přenechat žalovaným do užívání bytovou jednotku [číslo] o velikosti 3+1, výměře 78 m², ve 3. nadzemním podlaží domu [adresa], stojícího na pozemku parc. č. st. [číslo] v ulici [ulice], k.ú. a [územní celek], zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Nájem byl sjednán na dobu určitou od [datum] do [datum]. Žalovaní se smlouvou zavázali hradit žalobci nájemné ve výši 10 200 Kč měsíčně a zálohy na platby za sjednané služby spojené s užíváním bytu, vodné a stočné, elektřina společných prostor domu a správa, údržba a pojištění, ve výši 3 000 Kč měsíčně. Nájemné i zálohy byly splatné vždy každého 5. dne kalendářního měsíce na měsíc dopředu. 6. Předžalobními upomínkami ze dne [datum] včetně podacích archů ze dne [datum] a kopiemi obálek soud zjistil, že právní zástupce žalobce žalované před podáním žaloby vyzýval k zaplacení žalované částky. 7. Ze smlouvy o nájmu obytné místnosti [číslo] uzavřené žalobcem a 1. žalovaným nezjistil soud žádnou podstatnou skutečnost. <b>8. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:</b> 9. Dle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 10. Dle § 2246 odst. 1 o.z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává na jeden měsíc. 11. Dle § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby spojené s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství. 12. Dle § 2251 odst. 1 o. z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § [číslo] obdobně. 13. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 15. V dané věci soud dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovanými byla uzavřena nájemní smlouva, na jejímž základě žalobce přenechal žalovaným do užívání byt a žalovaní byli povinna žalobci platit sjednané nájemné a zálohy na platby za služby spojené s užíváním bytu, a to se splatností každého 5. dne příslušného kalendářního měsíce. Této své povinnosti žalovaní v měsíci květnu a červnu 2022 nedostáli a žalobce má vůči žalovaným nárok na zaplacení dlužného nájemného včetně zákonného úroku z prodlení ze záloh na platby za služby spojené s užíváním bytu. Protože žalobce prokázal důvod i výši žalovaných částek, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uznal žalované povinnými zaplatit žalobci částku 20 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částek 10 200 Kč od [datum] a od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částek 3 000 Kč od [datum] a od [datum] do zaplacení. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 9 525 Kč, které tvoří odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba a předžalobní výzva) ve výši 2 060 Kč z tarifní hodnoty 23 925 Kč, tj. z žalované částky 20 400 Kč a pětinásobku zákonného úroku z prodlení žalovaného jako samostatný nárok, podle § 7 bod 5 a § 8 odst. 1, 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tři režijní paušály po 300 Kč v celkové výši 900 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, 21% daň z přidané hodnoty ve výši 1 487 Kč podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. a soudní poplatek ve výši 958 Kč podle položky 2 bodu 1 písm. c) Sazebníku poplatků v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. jsou žalovaní povinni uhradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobce, který je advokátem. 17. Lhůta k plnění vyplývá z § 160 odst. 1 o.s.ř. 18. Dle § 6 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. je základem soudního poplatku cena předmětu řízení a příslušenství v případě, že je žalováno jako samostatný nárok. Jelikož žalobce žaloval zákonný úrok z prodlení z částek 3 000 Kč od [datum] a od [datum] do zaplacení jako samostatný nárok, tj. bez žalování jistiny 3 000 Kč, musí být i z tohoto zákonného úroku z prodlení zaplacen soudní poplatek. Dle § 6 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. je základem poplatku při plnění požadovaného na dobu neurčitou, do zaplacení, pětinásobek ceny ročního plnění, tj. částka 3 525 Kč. Dle položky [číslo] bod 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb. měl být za žalobu zaplacen soudní poplatek ve výši 958 Kč. Žalobce doposud zaplatil na soudním poplatku částku 816 Kč. Protože žalobce za žalobu neuhradil na soudním poplatku částku 142 Kč, uložil soud žalobci výrokem III. rozsudku doplatit na soudním poplatku částku 142 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. Doplatek soudního poplatku lze uhradit na tiskopise zasílaném žalobci s touto žalobou nebo na účet soudu [číslo] [variabilní symbol].