9 C 230/2023-109 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum], doplněným podáním ze dne [datum] a ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení 18 789,25 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o osobní kreditní kartě [číslo] Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a podmínky osobních kreditních karet. Žalovaný byl na základě smlouvy oprávněn čerpat prostřednictvím kreditní karty úvěr do výše 20 000 Kč. Úvěr byl veden na účtu ke kreditní kartě č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal úvěr splácet společně s úrokem ve výši 13,90 % ročně, poplatky a pojistným za sjednané pojištění, a to v měsíčních splátkách ve výši 3 % z vyčerpané jistiny, minimálně však částkou 100 Kč. Poplatek za správu úvěru činil dle sazebníku 59 Kč, poplatek za 1. upomínku činil 350 Kč, poplatek za další upomínku činil 500 Kč a poplatek za zaslání oznámení o přečerpání úvěrového limitu činil 20 Kč. Žalobkyně byla oprávněna provádět úhrady splátek převodem z účtu žalovaného č. [bankovní účet] bez dalšího souhlasu žalovaného. Celkem za dobu trvání smlouvy vyčerpal žalovaný částku 36 985,39 Kč a celkem žalobkyni uhradil částku 18 500 Kč. Naposledy žalovaný uhradil dne [datum], dále již neuhradil ničeho. Jelikož žalovaný nedodržel své povinnosti dle čl. 5 písm. a) podmínek pro osobní kreditní karty, žalobkyně od smlouvy odstoupila dopisem ze dne [datum] Smlouva zanikla dnem doručení odstoupení žalovanému, tj. v souladu s čl. 8 všeobecných obchodních podmínek 15. dnem po odeslání odstoupení do zahraničí. Výpisem z účtu ke kreditní kartě ze dne [datum] byl žalovaný informován o celkové dlužné částce ke dni [datum] ve výši 18 789,25 Kč představující vyčerpanou jistinu úvěru. Žalobkyně zdůraznila, že posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětný spotřebitelský úvěr. Vycházela nejen z informací uvedených žalovaným, ale též z těch, které si sama aktivně zjišťovala a ověřila ze zdrojů nezávislých na žalovaném. Výši závazků a platební morálku žalovaného prověřila nejdříve z databází (z tzv. úvěrových registrů) umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného a dalších informačních zdrojů na žalovaném nezávislých. Po podrobném zkoumání dostupných informací přistoupila ke komplexnímu vyhodnocení aktuální finanční situace žalovaného s ohledem na jeho příjem, který posuzovala dle jeho výše, stability, pravidelnosti, pravdivosti a udržitelnosti po celou dobu trvání obchodu. Jak výslovně žalobkyně v doplnění žaloby uvedla„ Schopnost žalovaného splácet úvěr byla před poskytnutím úvěru posouzena a vyhodnocena na základě Potvrzení o výši pracovního příjmu ze dne [datum], v němž zaměstnavatel žalovaného [právnická osoba] uvedl výši měsíčního příjmu z pracovního poměru žalovaného uzavřeného na dobu neurčitou za období posledních 12 měsíců ve výši 21 772 Kč. Žalobkyně dále prověřila uvedeného zaměstnavatele v interní aplikaci hodnotící rizikovost klientů ve vztahu k možnému podvodnému jednání. [příjmení] jiné bylo dále ověřeno, zdali zaměstnavatel existuje, je veden ve veřejném seznamu a má přidělené IČO. Zaměstnavatel byl ověřen také na portálu [webová adresa] s ohledem na možný úpadek zaměstnavatele. V rámci prověřování různých údajů o zaměstnavateli byl vyhotoven verifikační formulář, ve kterém jsou všechny rozhodné informace zaznamenány. Žalobkyně žádné podezřelé skutečnosti nezjistila. Kontrolou příjmů na běžném účtu žalovaného bylo zjištěno, že jeho pravidelná mzda od [právnická osoba] s.r.o. za posledních 6 měsíců činí v průměru 21 772 Kč. Co do výdajů žalovaného, ty posuzovala žalobkyně nejen ze sdělení žalovaného, ale konfrontovala je také s veřejně známými skutečnostmi. Žalovaný uvedl, že jeho náklady na bydlení činí 8 000 Kč, ostatní výdaje 2 500 Kč. Žalobkyně ovšem vycházela z výdajů žalovaného 14 360 Kč, při ověřování celkových výdajů totiž zohlednila i životní minimum a další možné výdaje. Úvěruschopnost žalovaného byla před uzavřením smlouvy zcela jistě dána, navíc žalovaný i poměrně delší dobu své závazky vůči žalobkyni plnil a je tak zřejmé, že v jeho možnostech bylo sjednané splátky hradit. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), podle něhož k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Žalovaný je státním občanem [země], což do řízení vnáší mezinárodní prvek. Mezinárodní příslušnost a místní příslušnost soudu k projednání dané věci je založena s odkazem na čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Žalovaný, který je občanem členského státu EU, může být žalován u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Za takové místo se považuje v případě smlouvy o úvěru místo sídla věřitele. Pro danou věc tedy platí, že žalobkyně může žalovat žalovaného o zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru též u soudů České republiky, neboť na území České republiky měl být uhrazen dluh (mezinárodní příslušnost na výběr daná). V dané věci je tedy Okresní soud v Mladé Boleslavi mezinárodně příslušný k projednání věci. 5. Z listinných důkazů a tvrzení předložených žalobkyní dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním a z nich plynoucímu závěru o skutkovém stavu: 6. Žalobkyně uzavřela se žalovaným na základě žádosti o osobní kreditní kartu ze dne [datum], [číslo] dne [datum] smlouvu o osobní kreditní kartě, na jejímž základě se žalobkyně zavázala vydat žalovanému kreditní kartu a poskytnout mu úvěr ke kreditní kartě ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit v měsíčních splátkách ve výši 3 % z vyčerpané jistiny, minimálně však částkou 100 Kč. Roční úroková sazba činila 13,90 % ročně. Každá splátka byla splatná vždy k 25. kalendářnímu dni v měsíci. Žalobkyně byla oprávněna provádět úhrady splátek převodem z účtu žalovaného č. [bankovní účet] bez dalšího souhlasu žalovaného. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, podmínky osobních kreditních karet, oznámení žalobkyně o úrokových sazbách v českých korunách a sazebník. Pro případ prodlení žalovaného s hrazením splátek bylo mezi stranami smlouvy dohodnuto právo žalobkyně na odstoupení od smlouvy s okamžitým zesplatněním úvěru (prokázáno žádostí o osobní kreditní kartu, smlouvou o osobní kreditní kartě ze dne [datum], všeobecnými obchodními podmínkami, podmínkami osobních kreditních karet, oznámením [právnická osoba] o úrokových sazbách v českých korunách a sazebníkem poplatků). Žalobkyně svůj závazek splnila, když umožnila žalovanému čerpat peněžní prostředky. Žalovaný celkem vyčerpal částku ve výši 36 985,39 Kč (prokázáno výpisem z účtu ke kreditní kartě ze dne [datum]). Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný svůj závazek řádně a včas neplnil, jelikož se dostal do prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek úvěru, celkem uhradil 18 500 Kč (prokázáno historickým výpisem). Zbývající dlužnou částku žalovaný neuhradil, proto žalobkyně dopisem ze dne [datum] odstoupila od smlouvy o osobní kreditní kartě a prohlásila celý dluh za splatný (prokázáno odstoupením od smlouvy o osobní kreditní kartě ze dne [datum] včetně dodejky). Žalovaný na jeho dluh nezaplatil ničeho dalšího ani poté, co k tomu byl právní zástupkyní žalobkyně v předžalobní výzvě k plnění ze dne [datum] vyzván (prokázáno předžalobní výzvou ze dne [datum] včetně podacího archu z téhož dne). 7. V žádosti o osobní kreditní kartu ze dne [datum] žalovaný uvedl, že je zaměstnán u [právnická osoba] s.r.o. a jeho průměrný čistý měsíční příjem činí 22 934 Kč. Dále žalovaný uvedl, že je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost. O měsíčních výdajích uvedl, že jsou tvořeny částkou 3 000 Kč za bydlení, částkou 500 Kč na spoření a částkou 500 Kč představující ostatní výdaje. Dále žalovaný uvedl, že nehradí žádné splátky půjček, úvěrů ani hypoték (prokázáno žádostí o osobní kreditní kartu, potvrzením o výši pracovního příjmu, výplatním lístkem za měsíc [číslo] – [číslo], výpisem z účtu ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum], návrhem na rozhodnutí o poskytnutí kreditní karta osobní). Z úvěrových registrů žalobkyně zjistila, že žalovaný nemá mimo žalobkyni žádné další dluhy. Z interní databáze žalobkyně nezjistila žalobkyně o žalovaném žádné negativní informace. Žalobkyně prověřila žalovaného v insolvenčním rejstříku, v živnostenském rejstříku a existenci exekučního řízení vedeného proti žalovanému. Žalobkyně zjistila, že proti žalovanému nebylo zahájeno insolvenční řízení, ani exekuční řízení. Žalobkyně současně zjistila, že žalovaný není