9 C 65/2023-22 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 204 176,11 Kč spolu s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že účastníci spolu uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě této Smlouvy se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 337 000 Kč prostřednictvím bankomatu. Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 11,90 % ročně, a poplatky dle platného ceníku v měsíčních splátkách ve výši 5 945 Kč, a to počínaje červencem 2015. Žalobkyně svou povinnost ze smlouvy splnila a žalovanému předmětný úvěr poskytla. Žalovaný své povinnosti nedodržel a dostal se do prodlení s hrazením splátek. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po zaslání výzvy, proto banka úvěr ke dni [datum] zesplatnila, v souladu s platným právním řádem pak byla dlužná částka nadále úročena vedle řádného úroku i sazbou úroku z prodlení v zákonné výši. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 175 970,56 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 13 554,10 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 13 751,45 Kč, poplatků ve výši 900 Kč, s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 175 970,56 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 175 970,56 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobkyně žalovaného k úhradě jeho dluhu opakovaně vyzývala, avšak bezúspěšně. Žalovaný nereagoval ani poté, co mu byla zaslána dne [datum] předžalobní výzva k úhradě dluhu. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný svůj souhlas vyslovil postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř. 4. Z listinných důkazů soud zjistil, že mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 337 000 Kč, který byl žalovaný oprávněn čerpat prostřednictvím bankomatu. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit spolu s úrokovou sazbou ve výši 11,90 % ročně, a to pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 945 Kč, a to vždy k 15. dni v měsíci, počínaje dnem [datum] (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne [datum], oznámením o uzavření úvěru přes bankomat žalobkyně ze dne [datum]). Žalovaný celkem čerpal dne [datum] částku ve výši 337 000 Kč (prokázáno výpisem z osobního účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období od [datum] do [datum]) a celkem uhradil částku 368 411,03 Kč (prokázáno záznamem splátek úvěru). 5. Z výpisu z osobního účtu žalovaného č. [bankovní účet] soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnancem [právnická osoba] [anonymizováno] a pobíral průměrnou čistou měsíční mzdu ve výši 13 794 Kč (prokázáno výpisy z osobního účtu). Žalobkyně dále ověřila, že žalovaný není v insolvenčním řízení, z informací z CBCB ověřila předchozí splátkovou morálku žalovaného. Z historie v interní evidenci klientů žalobkyně ověřila, že žalovaný neměl žádné relevantní negativní informace, např. záznam o podvodném jednání či kriminálních aktivitách, záznam o exekučním řízení. Žalovaný neuvedl žádné měsíční výdaje, žalobkyně je proto stanovila podle svého interního ekonomického modelu na částku 5 929 Kč. 6. Z podkladů pro soudní konání soud zjistil, že žalovaný dluží žalobkyni jistinu ve výši 175 970,56 Kč, poplatky ve výši 900 Kč, úroky ve výši 13 554,10 Kč a zákonné úroky z prodlení ve výši 13 751,45 Kč (prokázáno podklady pro soudní konání). 7. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne [datum] adresované žalovanému na doručovací adresu soud zjistil, že žalobkyně v jejím obsahu upozornila žalovaného, že je za ním pohledávka ve výši 17 652 Kč po splatnosti, a že jí má žalovaný zaplatit do [datum]. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne [datum] pak soud zjistil, že žalovaný částku nezaplatil, žalobkyně tak zesplatnila celou zbývající částku ve výši 177 068 Kč a vyzvala žalovaného k její úhradě (prokázáno poslední výzvou k úhradě dlužné částky ze dne [datum] a rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne [datum]). 8. Z výzvy k zaplacení před podáním žaloby ze dne [datum] adresované žalovanému soud zjistil, že žalovaný byla řádně vyzván k plnění před podáním žaloby (prokázáno výzvou k zaplacení dluhu před podáním žaloby ze dne [datum]). 9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 12. Podle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. 13. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně má vůči žalovanému splatnou pohledávku ve výši odpovídající nárokované částce. Žalobkyně před podáním žaloby řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky včetně úroku z úvěru ve výši 11,75 % ročně, tak i co do úroku z prodlení uplatněného v souladu s § 1970 o. z. ve výši vyplývající z vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 16. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení spočívajících v nákladech na úhradu soudního poplatku v částce 8 168 Kč a v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. v jedné náhradě hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 2 odst. 1 a § 1 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 254/2015 Sb. (sepis žaloby). Celkové náklady žalobkyně tak činí částku 8 468 Kč, přičemž jejich náhrada byla přisouzena rovněž v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).