16 C 9/2024-21 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se domáhá na žalovaném zaplacení částek uvedených v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o úvěru, která měla být uzavřená dne 31. 8. 2022 mezi žalovaným a žalobkyní.2. Žalobkyně tvrdí následující: Žalovaný se zaregistroval na webových stránkách www., Anonymizováno, .cz a požádal o poskytnutí úvěru. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného z kopie výpisu z účtu, případně printscreen z internetového bankovnictví, a výpisem z registrů SOLUS, NRKI, BRKI nebo v centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku, žalobkyně též posuzovala příjmovou a výdajovou stránku žalovaného jako žadatele o úvěr, získané informace byly zaznamenány do karty klienta. Následně žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru prostřednictvím klientské sekce na webových stránkách. V té sjednala žalobkyně jako úvěrující se žalovaným jako úvěrovaným poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč. Úvěr byl splatný ve 24 měsíčních splátkách, kdy v rámci druhé až osmé splátky byl stanoven úrok pevnou částkou ve výši 980 Kč. Žalobkyně žalovanému poskytla částku 20 000 Kč převodem na účet. Žalovaný jedenkrát prodloužil splatnost splátky o jeden měsíc v souladu s podmínkami úvěrové smlouvy. Za takové prodloužení splátky byl žalovanému účtovat poplatek ve výši 1 980 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, načež byla žalovanému účtována smluvní pokuta za úhradu aktuální splátky. Smluvní pokuta byla stanovena pevnou částkou ve výši 500 Kč, za předpokladu, že dlužná částka nebyla nižší než 500 Kč. Žalobkyně účtovala smluvní pokutu ve výši 500 Kč dne 15. 3. 2023, 3. 4. 2023, 17. 5. 2023, 5. 6. 2023, tj. celkem ve výši 2 500 Kč. Dále žalovanému v souladu s podmínkami smlouvy byly účtovány účelně vynaložené náklady celkovou částkou ve výši 300 Kč, a to za segmenting a reporting ve výši 40 Kč měsíčně, práci operátora ve výši 220 Kč, systémovou podporu ve výši 40 Kč měsíčně. Účelně vynaložené náklady byly žalovanému účtovány dne 28. 2. 2023 ve výši 300 Kč, 6. 3. 2023 ve výši 300 Kč, 11. 4. 2023 ve výši 300 Kč, 9. 5. 2023 ve výši 300 Kč, 12. 6. 2023 ve výši 300 Kč, 4. 7. 2023 ve výši 300 Kč, 28. 7. 2023 ve výši 130 Kč, tj. celkem tedy ve výši 1 930 Kč. Žalovaný za období od 2. 10. 2022 do 18. 4. 2023 uhradil na úvěr a poplatky celkem částku ve výši 14 626 Kč, jednotlivé platby byly žalobkyní započteny na poplatek za online platbu, poplatek za odklad splatnosti, jistinu, poplatek za poskytnutí úvěru, poplatek za SMS servis, poplatek za bezpečnou splátku, poplatek za expres výplatu, poplatek za výplatu v hotovosti, smluvní pokutu a jiné závazky. Ke dni sepsání žalobního návrhu činila pohledávka žalobkyně celkem částku 19 379 Kč, z toho částka 14 889 Kč jistinu, částka 1 960 Kč úrok, částka 1 030 Kč účelně vynaložené náklady, částka 1 500 Kč smluvní pokuta. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení i kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 15,93 Kč za období od 25. 9. 2023 do 26. 9. 2023 a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 15% z částky 19 379 Kč od 27. 9. 2023 do zaplacení.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena (náhradním doručením do datové schránky).4. K výzvě soudu ať uvede, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s uvedeným postupem vyjádřila souhlas již v žalobě. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.5. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o. s. ř.). Účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo.6. V řízení byl prokázán následující skutkový stav:7. Žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne 31. 8. 2022 prostředky elektronické komunikace na dálku smlouvu o úvěru č. , hodnota, , podle níž celková výše úvěru činila 20 000 Kč (prokázáno smlouvou o poskytnutí úvěru). Před uzavřením smlouvy měla žalobkyně k dispozici fotografii detailu účtu, ze které je patrné, že žalovaný měl účet a na něm zůstatek 4,86 Kč (prokázáno fotografií). Dále měla žalobkyně výpisy z rejstříků NRKI, CRIBIS, SOLUS, ISIR (prokázáno potvrzením o provedení ověření bonity klienta).8. Žalobkyně poskytla žalovanému částku 20 000 Kč (prokázáno OPISEM VÝPISU PROPLACENÍ SMLOUVY). Žalovaný uvedenou částku neuhradil v celé výši. Dle splátkového kalendáře uhradil dne 30. 9. 2022 splátku ve výši 1 600 Kč, dne 31. 10. 2022 splátku ve výši 1 814 Kč, dne 30. 11. 2022 splátku ve výši 1 814 Kč, dne 31. 12. 2022 splátku ve výši 1 814 Kč, 31. 1. 2023 splátku ve výši 1 Kč, dne 28. 2. 2024 splátku ve výši 3 794 Kč, dne 28. 3. 2023 splátku ve výši 1 814 Kč. Celkem na úvěr uhradil částku ve výši 14 626 Kč, z toho částku ve výši 5 111 Kč na jistinu, částku ve výši 1 980 Kč na poplatek za minimální splátku, částku ve výši 1 000 Kč na smluvní pokutu, částku ve výši 660 Kč na poplatek za poskytnutí úvěru, částku ve výši 4 900 Kč na úrok, částku ve výši 900 Kč na účelně vynaložené náklady, částku ve výši 75 Kč na předpis poplatku za transakci Thepay. (Žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by uhradil více.) Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k zaplacení dluhu a výzvu k splacení celé částky. (prokázáno výzvami).9. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:10. Žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu o úvěru, na jejím základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný splatil částku ve výši 14 626 Kč. Úvěruschopnost byla zkoumána, aniž by žalobkyně měla k dispozici dokumenty prokazující výši příjmů (či výši výdajů) žalovaného, žalobkyně měla pouze fotografii o stavu účtu žalovaného (4,86 Kč v plusu) a provedla lustraci v rejstřících, jinak vycházela z neověřených tvrzení žalovaného.11. Soud věc posoudil zejména podle následujících ustanovení právních předpisů:12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen „zákon č. 257/2016“, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.15. Podle § 86 zákona č. 257/2016, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru (…) posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Podle § 87 ods.t 1 zákona č. 257/2016, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:18. Mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o. z.).19. Soud se zabýval otázkou, zda byla smlouva uzavřena platně, s ohledem na to, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečně zkoumala schopnost žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet (§ 86 a § 87 zákona č. 257/2016). Soud tuto otázku musí posuzovat z úřední povinnosti, bez ohledu na to, zda žalovaný uplatnil námitku neplatnosti smlouvy (srov. i rozsudek Soudního dvora Evropské unie – druhého senátu ze dne 5. 3. 2020 ve věci , Anonymizováno, -, právnická osoba, . proti , Anonymizováno, , C-679/18).20. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr ve smyslu § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. nelze učinit pouze na základě ničím