7 C 392/2023-20 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou nadepsanému soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 21 571,13 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru, který poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], kterou žalovaný uzavřel s žalobkyní distančním způsobem na adrese [webová adresa]. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a sazebník. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 400 Kč na účet žalovaného a žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 010 Kč a poplatkem ve výši 165 Kč za sjednanou volitelnou službu„ Presto“. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného ověřením informací poskytnutých žalovaným, zejména lustrací žalovaného v registrech NRKI, BRKI, insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí. Dále žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě informací získaných od žalovaného. Žalovaný požádal o odklad splatnosti úvěru o 14 dnů a úvěr se tak stal splatným dne [datum]. Žalovaný na úvěr neuhradil ničeho. Od [datum] je žalovaný v prodlení. Dle čl. 6 Všeobecných obchodních podmínek a čl. 3 Sazebníku má žalobkyně právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny, kterou žalobkyně požaduje za prvních 90 dní prodlení, tj. částka ve výši 1 996,13 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě jeho dluhu upomínkou před podáním žaloby dne [datum]. Žalobkyně se domáhá zaplacení dlužné částky sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 15 400 Kč a poplatků v celkové výši 4 175 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 15 400 Kč od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 1 996,13 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 575 Kč od [datum] do zaplacení a přiznání náhrady nákladů řízení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, autorizace ověření totožnosti a údajích o poskytovateli spotřebitelského úvěru vyplývá, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr do výše 15 400 Kč. Žalovaný se zavázal k úvěru uhradit i sjednané poplatky, a to do data splatnosti dne [datum] (Smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne [datum], autorizace ověření totožnosti, údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru). 5. Ze všeobecných obchodních podmínek žalobkyně soud naznal bližší úpravu práv a povinností účastníků, přičemž v čl. 6 byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky do zaplacení (Všeobecné obchodní podmínky platné ode dne [datum]). 6. Ze sazebníku platného ke dni [datum] bylo zjištěno, že poplatek za službu„ Presto“ činí částku 165 Kč (Sazebník platný ke dni [datum]). 7. Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli dokládá, že žalobkyně žalovanému dne [datum] zaslala na bankovní účet č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol] částku 15 400 Kč (Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli). 8. Z obecných principů posuzování a filozofie Společnosti, výpisu o posouzení úvěruschopnosti a identifikovatelných příjmů bylo zjištěno, že výše ověřeného čistého příjmu žalovaného činila 31 556 Kč, výše výdajů uvedená spotřebitelem činila částku 20 000 Kč, přičemž z toho částka 5 000 Kč byla uvedena jako výdaje na půjčky, výše minimálních vypočítaných výdajů činila částku 8 645 Kč. Žalovaný ve výpisu o posouzení úvěruschopnosti uvedl, že ve společné domácnosti žijí tři osoby, z toho dvě osoby disponují pravidelným příjmem. Dle občanského průkazu žalovaného žalobkyně ověřila totožnost žalovaného (Obecné principy posuzování a filozofie Společnosti, identifikovatelné příjmy, výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba], fotokopie občanského průkazu). 9. Z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nerozporoval, má soud za prokázané, že žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho. 10. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] včetně poštovního podacího lístku vyplývá, že žalovaný byl žalobkyní vyzván před podáním žaloby k úhradě dlužné částky ve výši 22 978,64 Kč do tří dnů (Předžalobní upomínka ze dne [datum] včetně podacího archu). 11. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: 12. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 400 Kč, a to převodem na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni jistinu 15 400 Kč, a sjednané poplatky nejpozději do [datum], následně v prodloužené lhůtě do [datum]. Žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho. Žalobkyně neprovedla před poskytnutí zápůjčky kontrolu úvěruschopnosti žalovaného řádně, když informace od žalovaného neověřila jinak než výpisy z veřejných databází a nikterak nezkoumala výdajovou stránku žalovaného a jeho jiné majetkové poměry. 13. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon. <i>14. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>15. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.</i> <i>16. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>17. Dle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.</i> <i>18. Dle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>19. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>20. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>21. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> <i>22. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>23. Dle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>24. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 25. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne [datum] ve věci sp. zn. C [číslo], OPR- [právnická osoba] GK, v řízení o před