9 C 209/2025-17 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne , datum, domáhala na žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, uzavřela se žalovanou distančním způsobem na adrese www.flexifin.cz smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě citované smlouvy žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr až do výše , částka, s možností postupného čerpání. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, informace pro spotřebitele, souhlas se zpracováním a uchováním osobních údajů, předpis denních splátek. Žalovaná se zavázala žalobkyni vrátit peněžní prostředky spolu se sjednaným příslušenstvím dle čl. VI. a čl. VII smlouvy, a to poplatkem ve výši , částka, za sjednanou službu „Klidné spaní“, poplatkem ve výši , částka, za sjednanou službu „Presto“, poplatkem ve výši , částka, za informační SMS servis v pravidelných denních splátkách, přičemž první splátka poskytnutého úvěru byla stanovena ke dni , datum, , s tím, že konec kreditního rámce byl stanoven ke dni , datum, . Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované zejména lustrací žalované v CNCB, NRKI a BRKI, v centrální evidenci exekucí, v insolvenčním rejstříku a kontrolou předloženého dokladu v databázi neplatných dokladů , právnická osoba, . Celkem žalovaná načerpala bezhotovostním způsobem na účet č. , č. účtu, částku ve výši , částka, , a to dne , datum, ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, . Žalovaná se dostala do prodlení s hrazením denních splátek, v souladu s čl. 7 odst. 1 smlouvy žalobkyně vypověděla smlouvu, o čemž žalovaná byla bezprostředně informována prostřednictvím zaslaného e-mailu. Žalovaná částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši , částka, , poplatku za vyplacení úvěru ve výši , částka, , poplatku za službu „Presto“ ve výši , částka, , poplatku za službu „Klidné spaní“ ve výši , částka, , poplatku za službu „Informační SMS servis“ ve výši , částka, , smluvního úroku ve výši , částka, a dále úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Účastníci uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne , datum, smlouvu, na základě, které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr jiný než na bydlení až do výše , částka, s možností postupného a opakovaného čerpání. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s příslušenstvím dle čl. VII smlouvy, a to nejpozději k datu splatnosti dle čl. VI smlouvy, tj. do , datum, , spolu s poplatkem za službu „Presto“ ve výši , částka, , poplatkem za službu „Klidné spaní“ ve výši , částka, , poplatkem za službu „informační SMS servis“ ve výši , částka, a poplatkem za vyplacení úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše. Výše denních splátek byla určena dle čl. 5 všeobecných obchodních podmínek. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Pro případ prodlení bylo sjednáno v čl. VIII smlouvy oprávnění žalobkyně účtovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky do zaplacení a povinnost žalované hradit v případě prodlení i účelně vynaložené náklady (prokázáno smlouvou o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, s postupným čerpáním ze dne , datum, , všeobecnými obchodními podmínkami, autorizací ověření totožnosti, informacemi pro spotřebitele, údaji o poskytovateli spotřebitelského úvěru, předpisem denních splátek, bankID výpisem, souhlasem se zpracováním osobních údajů). Žalobkyně vyplatila žalované na její účet č. , č. účtu, dne , datum, částku ve výši , částka, a následně dne , datum, další částku , částka, (prokázáno přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebitelce). Žalobkyně využívá obecně nastavenou metodiku pro posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. V době poskytování úvěru vycházela z toho, že výše ověřeného čistého měsíčního příjmu žalované činí , částka, , přičemž žalovaná uvedla výši měsíčního příjmu , částka, a celkovou výši měsíčních výdajů , částka, . Žalovaná žalobkyni uvedla, že ve společné domácnosti hospodaří čtyři členové, z nichž tři mají příjem. Výdaje byly rozděleny následovně: výdaje na bydlení , částka, , další nezbytné výdaje , částka, , ostatní zbytné výdaje , částka, , rezerva pro výdaje , částka, . Vypočítané minimální výdaje činily , částka, , disponibilní příjem byl stanoven na , částka, . Posouzení úvěruschopnosti bylo vyhodnoceno jako úspěšné. K zaplacení dluhu do tří dnů byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně ze dne , datum, , zaslanou žalované téhož dne (prokázáno výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, a podacím lístkem z , datum, ).5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: mezi žalobkyní a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalované poskytnut úvěr s možností opakovaného čerpání do částky ve výši , částka, , který se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 1,016 % denně a zaplatit poplatek za službu „Presto“ ve výši , částka, , poplatek za službu „Klidné spaní“ ve výši , částka, , poplatek za službu „informační SMS servis“ ve výši , částka, a poplatek za vyplacení úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše, a to nejpozději do , datum, .6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.9. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Dle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.11. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.12. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.14. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu