11 C 46/2026-18 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou doručenou nadepsanému soudu domáhala po žalované zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím z titulu nezaplacené zápůjčky, kterou poskytla žalované na základě smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, , kterou žalovaná uzavřela se žalobkyní prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách žalobkyně www., Anonymizováno, .cz a za pomoci PIN kódu odeslaného na telefonní číslo , tel. číslo, . Žalobkyně před uzavření smlouvy ověřila totožnost žalované a vlastnictví jejího bankovního účtu. Dále si od žalované vyžádala informace o jejích rodinných, pracovních, příjmových a výdajových poměrech a nahlédla do relevantních databází. Na základě provedených zjištění došla žalobkyně k závěru, že je v možnostech žalované zápůjčku splácet a převedla dne , datum, na účet žalované č. , č. účtu, částku , částka, . Žalovaná byla povinna dle smlouvy tuto částku žalobkyni vrátit společně s poplatkem ve výši , částka, do , datum, . Žalovaná nevrátila žalobkyni ničeho a zůstala jí dlužna na jistině a poplatku celkovou částku , částka, , náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny od , datum, do , datum, kapitalizované částkou , částka, . Žalovaná neuhradila ničeho, ač byla žalobkyně před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky vyzvána upomínkou zaslanou jí dne , datum, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, ačkoliv jí bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.4. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění:5. Žalobkyně a žalovaná dne , datum, za pomoci prostředků komunikace na dálku uzavřely smlouvu o zápůjčce, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši , částka, a žalovaná se zavázala žalobkyni poskytnutou zápůjčku vrátit a zaplatit poplatek za její poskytnutí ve výši , částka, do , datum, . Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, které obsahovaly bližší úpravu práv a povinností účastníků (smlouva o zápůjčce ze dne , datum, a všeobecné obchodní podmínky).6. Žalobkyně ověřila, že vlastníkem účtu č. , č. účtu, je žalovaná, a zaslala žalované dne , datum, na tento účet částku , částka, (výpis z běžného účtu, protokol o vlastnictví účtu a potvrzení o provedení transakce).7. Žalobkyně žalovanou o zaplacení jejího dluhu opakovaně upomínala (upomínky ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, a ze dne , datum, ).8. Právní zástupce žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzval k zaplacení žalované částky do 3 dnů od doručení výzvy ze dne , datum, podanou k poštovní přepravě dne , datum, (předžalobní upomínka ze dne , datum, ve spojení s podacím lístkem ze dne , datum, ).9. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:10. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o zápůjčce. Žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši , částka, , a to převodem na účet žalované. Žalovaná žalobkyni nevrátila ničeho. Žalobkyně neprovedla před poskytnutí zápůjčky kontrolu úvěruschopnosti žalované. K zaplacení dlužné částky byla žalovaná žalobkyní vyzvána upomínkou odeslanou jí dne , datum, s lhůtou k zaplacení do 3 dnů od doručení.11. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.12. Dle ust. § 2390 o. z, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.13. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.14. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Dle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.16. Dle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.18. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.19. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.20. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.21. Dle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.22. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.23. V rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.24. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.25. Mezi žalobkyní a žalovanou měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z. Z provedeného dokazování a tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalobkyně poskytla žalované dle smluvních ujednání částku , částka, . Žalovaná žalobkyni nevrátila ničeho. Předloženými důkazy však žalobkyně neprokázala, že by řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, resp. žalobkyně nepředložila jediný důkaz k prokázání skutečnosti, že úvěruschopnost žalované před poskytnutím zápůjčky vůbec zkoumala, jak jí ukládalo v době uzavření s