13 C 390/2025-39 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím představující poskytnutý úvěr na základě smlouvy č. SUA21/006903 na částku , částka, , jejímž předmětem bylo financování vozidla. Žalovaný poskytnutý úvěr nevrátil a nezaplatil ani další sjednané nároky, vozidlo po výzvě nevrátil.2. Usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud žalovaného v souladu s § 114b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), vyzval, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení tohoto usnesení písemně vyjádřil ve věci samé k žalobě, která mu byla doručena spolu s uvedeným usnesením. Zároveň soud žalovaného poučil o následcích nesplnění této výzvy.3. Žalovanému byla shora specifikovaná výzva doručena do vlastních rukou dne , datum, prostřednictvím datové schránky. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.4. S ohledem na shora uvedené má tak soud s odkazem na § 114b o. s. ř. za to, že žalovaný uznal nárok, který je žalobou uplatňován, a proto ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání podle § 153a odst. 1 o. s. ř., neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír ve smyslu § 99 odst. 1 o. s. ř. a nárok uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou.5. Podle § 157 odst. 3 o.s.ř. soud v odůvodnění rozsudku pro uznání uvede pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, podle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši , částka, . O splatnosti k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř., žádný důvod k odepření nebo snížení náhrady nákladů řízení soud neshledal.7. Výrokem III. soud uložil žalobkyni doplacení soudního poplatku, neboť žalobkyně podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu (dále jen „EPR“) a zaplatila soudní poplatek ve výši , částka, podle položky 2 bodu 1. písm. c) Sazebníku soudních poplatků. EPR však nemohl být vydán, neboť žalovaný neprocházel žádnou soudu dostupnou evidencí. Věc proto byla převedena do rejstříku „C“ a ve věci bylo rozhodnuto v souladu s § 114b o.s.ř. rozsudkem pro uznání. Soudní poplatek za žalobu činí podle položky č. , hodnota, bodu 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků , částka, . Žalobkyně na tomto poplatku dosud zaplatil pouze , částka, a zbývá tedy doplatit , částka, .