Okresní soud v Mladé Boleslavi 15 C 186/2026-31 – Neplatnost právního jednání

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeného k nadepsanému soudu dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., s žalovanou uzavřely dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, , a to v hotovosti a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit spolu s úrokem v pevné výši , částka, , úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši , částka, , poplatkem za administrativní činnost a vyhodnocení případu ve výši , částka, a poplatkem za možnost platit splátky v hotovosti doma ve výši , částka, . Celkem měla žalovaná zaplatit , částka, ve 14 splátkách po , částka, , poslední splátka měla být uhrazena , datum, . Žalovaná přestala splácet. Poslední platbu uhradila dne , datum, ve výši , částka, . Po nesplnění další splátky vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo požadovat okamžité splacení celé zbývající dlužné částky. K datu zesplatnění činila dlužná částka , částka, na jistině úvěru, částka , částka, na úroku, částka , částka, na úhradě za poskytnutí úvěru, částka , částka, na poplatku za administrativní činnost a částka , částka, na poplatku za možnost hradit splátky s místa bydliště. Žalobkyně v souvislosti s touto smlouvou požaduje ještě smluvní pokutu ve výši , částka, , a neuhrazená jistina se dále úročí úrokem z úvěru ve výši 8% ročně a zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75% ročně. Žalobkyně tak požaduje částku , částka, na úroku z úvěru za období od , datum, do , datum, a částku , částka, na úroku z prodlení do , datum, , a dále úrok ve výši 8% p.a. z jistiny od , datum, do zaplacení, a zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Dále právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, . uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, , a to v hotovosti, a tyto se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši , částka, , úhradou za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , poplatkem za administrativní činnost ve výši , částka, a poplatkem za možnost hradit splátky v hotovosti doma ve výši , částka, . Celkem měla žalovaná zaplatit , částka, ve 14 splátkách po , částka, , poslední splátka měla být uhrazena , datum, . Žalovaná přestala úvěr splácet. Poslední platbu uhradila dne , datum, ve výši , částka, . Po nesplnění další splátky byl úvěr zesplatněn a právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo požadovat okamžité doplacení celého zbytku dluhu. K datu zesplatnění činila dlužná částka 1 799, , částka, na jistině, částku , částka, na úroku, částku , částka, na úhradě za poskytnutí úvěru, částku , částka, na poplatku za administrativní činnost a částku , částka, na poplatku za hotovostní splátky. Žalobkyně dále požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, , jistina úvěru nadále o d , datum, úročí úrokem z úvěru ve výši 8% p.a. a zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75% p.a., tj. žalobkyně požaduje částku , částka, na úroku z úvěru za období od , datum, do , datum, , částku , částka, na úrok z prodlení do , datum, , a dále 8 % p.a. z jistiny od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Obě pohledávky za žalovanou byly dne , datum, postoupeny žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení informována. Od té doby neuhradila nic ani na jednu z pohledávek. Před podáním žaloby zástupce žalobkyně písemně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, ani na základě této výzvy žalovaná nereagovala a ničeho nezaplatila.2. Přípisem nadepsaného soudu ze dne , datum, byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní od doručení přípisu doplnila svá tvrzení ohledně skutečnosti, jakým způsobem posuzovala její právní předchůdkyně před poskytnutím úvěru žalované její schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a označila důkazy k prokázání doplněných tvrzení. Žalobkyně podáním ze dne , datum, sdělila, že v případě obou pohledávek ze smluv č. , hodnota, a č. , hodnota, právní předchůdkyně žalobkyně, před poskytnutím úvěru řádně a s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Ohledně smlouvy č. , hodnota, uvedla, že žádost o úvěr byla podána dne , datum, a žalovaná v žádosti uvedla, že je zaměstnaná u společnosti Proseat , adresa, s.r.o. od , datum, na dobu neurčitou, její měsíční příjem činí , částka, , její měsíční výdaje pak částku , částka, , použitelný měsíční příjem žalované činí , částka, , má vlastní bydlení, je vdaná a má vyživovací povinnost k jedné osobě. Tyto údaje byly ověřeny pracovní smlouvou, výplatními páskami, výpisy z účtu a kontrolou registrů NRKI, BRKI, SOLUS a insolvenčního rejstříku. Na základě zjištěných údajů právní předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila, že žalovaná je schopna splácet úvěr ve výši , částka, s měsíční splátkou , částka, . Ohledně smlouvy č. , hodnota, pak uvedla, že žádost o úvěr byla podána dne , datum, . Zde žalovaná uvedla, že je zaměstnána u společnosti Proseat , adresa, s.r.o., její měsíční příjem činil , částka, , její měsíční výdaje pak částku , částka, , použitelný měsíční příjem žalované činil , částka, , má vlastní bydlení, je vdaná a má vyživovací povinnost ke dvěma osobám. Údaje byly obdobně ověřeny pracovní dokumentací, výplatními páskami, výpisy z účtu a kontrolou příslušných registrů. I zde právní předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaná je schopna splácet úvěr ve výši , částka, se splátkou , částka, měsíčně.3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, v řízení zůstala zcela pasivní.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutkový stav:5. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši , částka, v hotovosti, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši , částka, , poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , s náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, a s poplatkem za inkaso plateb v hotovosti ve výši , částka, v 14 pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, . Celkem se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně uhradit částku , částka, . Smlouva obsahovala rozsáhlý systém sankcí pro případ prodlení žalované, neboť žalovaná byl v případě prodlení povinna hradit poplatek za každou upomínku ve , částka, , dále zákonný úrok z prodlení, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, poplatek za vymáhání pohledávky ve výši , částka, při zahájení vymáhacího řízení. Dále byla smluvena v případě prodlení delšího než 30 dnů možnost požadovat okamžité splacení celé dlužné částky včetně úroků a poplatků. Nedílnou součástí smlouvy byl předpis splátek.6. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši , částka, v hotovosti, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši , částka, , poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , s náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, a s poplatkem za inkaso plateb v hotovosti ve výši , částka, v 14 pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, . Celkem se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně uhradit částku , částka, . Smlouva obsahovala rozsáhlý systém sankcí pro případ prodlení žalované, neboť žalovaná byl v případě prodlení povinna hradit poplatek za každou upomínku ve výši , částka, , dále zákonný úrok z prodlení, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, poplatek za vymáhání pohledávky ve výši , částka, při zahájení vymáhacího řízení. Dále byla smluvena v případě prodlení delšího než 30 dnů možnost požadovat okamžité splacení celé dlužné částky včetně úroků a poplatků. Nedílnou součástí smlouvy byl předpis splátek.7. Z transakční historie ke smlouvě č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná na tuto smlouvu uhradila celkem , částka, .8. Z transakční historie ke smlouvě č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná na tuto smlouvu uhradila celkem , částka, .9. Z žádosti o úvěr ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná deklarovala, že je zaměstnaná u společnosti Proseat , adresa, , s. r. o., nemá hypotéční úvěr, její čistý měsíční příjem činí částku 38 361, náklady na bydlení a energie činí , částka, , na dopravu, jídlo a osobní náklady vydá , částka, , na splátky jiných úvěrů vydá , částka, , tj. celkové měsíční výdaje žalovaná deklarovala ve výši , částka, a její použitelný měsíční příjem činí částku , částka, . Žalovaná měla dvě vyživovací povinnosti, deklarovala vlastní bydlení a byla vdaná. V žádosti neuvedla své další věřitele a výše zbývajícího dluhu, přestože deklarovala splátky ve výši , částka, .10. Z žádosti o úvěr ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná deklarovala, že je zaměstnaná u společnosti Proseat , adresa, , s. r. o., nemá hypotéční úvěr, její čistý měsíční příjem činí částku 45 557, náklady na bydlení a energie činí , částka, , na dopravu, jídlo a osobní náklady vydá , částka, , na splátky jiných úvěrů vydá , částka, , tj. celkové měsíční výdaje žalovaná deklarovala ve výši , částka, a její použitelný měsíční příjem činí částku , částka, . Žalovaná měla jednu vyživovací povinnost, deklarovala vlastní bydlení a byla vdaná. V žádosti neuvedla své další věřitele a výše zbývajícího dluhu, přestože deklarovala splátky ve výši , částka, .11. Z dohody o změně pracovní smlouvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že se zaměstnavatel žalované, společnost Proseat, s.r.o., dohodla s žalovanou na změně pracovní smlouvy, která spočívala ve změně pracovního poměru sjednaného na dobu určitou do , datum, , na pracovní poměr sjednaný na dobu neurčitou.12. Z výplatnic žalované bylo ověřeno za období od října 2022 do prosince 2022 bylo zjištěno, že průměrný čistý měsíční příjem žalované činil částku , částka, .13. Z výplatnic žalované bylo ověřeno za období od února 2023 do dubna 2023 bylo zjištěno, že průměrný čistý měsíční příjem žalované činil částku , částka, .14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postoupených pohledávek a potvrzení o úplatě ze dne , datum, bylo zjištěno, že obě pohledávky za žalovanou byly touto smlouvou postoupeny žalobkyni, která je tak ve věci aktivně legitimována.15. Ze dvou dopisů žalobkyně, oba ze dne , datum, bylo zjištěno, že postoupení obou pohledávek bylo žalované oznámeno, a zároveň byla žalovaná vyzvána k okamžité úhradě částky , částka, ohledně smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, a k okamžité úhradě částky , částka, ohledně smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, .16. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, včetně poštovního podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalovaná byla před podáním žaloby upomenuta o úhradu částky , částka, , a to do , datum, .17. Výpisem z obchodního rejstříku prokázala žalobkyně svou procesní subjektivitu.18. Nijak nebylo prokázáno, že žalobkyně před poskytnutím obou úvěrů žalované s odbornou péčí prověřila úvěruschopnost žalované, když soud má za prokázaný příjem žalované, ale nijak nebyly ověřeny její výdaje, které byly zjevně účelově poníženy, aby v obou případech mohl být úvěr poskytnut. Výdaje jsou hluboko pod normativními náklady na bydlení a pod životním minimem. Nijak nebyla ověřena výše a struktura dalších úvěrů žalované (SOLUS, NRKI, BRKI atd.), žalovaná nebyla lustrována ani v dalších veřejně přístupných registrech (Insolvenční rejstřík, CEE).19. Žalovaná dlužnou částku nijak nesporovala ani o do důvodů vzniku ani co do výše dlužných částek.20. Z výše uvedeného soud učinil závěr o skutkovém stavu:21. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, a dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejichž základě byly žalované poskytnuty v obou případech finanční prostředky ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s úroky, poplatky a dalšími náklady v celkové částce , částka, u každého z úvěrů, a to ve 14 měsíčních splátkách. Součástí obou smluv byl rovněž rozsáhlý systém sankcí pro případ prodlení žalované. Dále bylo prokázáno, že žalovaná na úvěr č. , hodnota, uhradila celkem , částka, a na úvěr č. , hodnota, celkem , částka, , tj. celkem , částka, . Pohledávky z obou úvěrových smluv byly následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupeny žalobkyni, která je ve věci aktivně legitimována. Postoupení pohledávek bylo žalované řádně oznámeno. Nebylo však prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím obou úvěrů postupovala při posuzování úvěruschopnosti žalované důkladně a s odbornou péčí. Ačkoli byl ověřen její příjem, nebyly ověřeny žalovanou deklarované výdaje, které byly zjevně nastaveny v takové výši, aby umožnily kladné vyhodnocení žádostí o úvěr. Deklarované náklady na bydlení a ostatní životní potřeby neodpovídaly obvyklým nákladům a byly výrazně nižší než normativní náklady na bydlení i částky odpovídající základním životním potřebám. Současně nebyla zjišťována ani struktura a rozsah dalších úvěrových závazků žalované, přestože sama uvedla, že hradí splátky jiných úvěrů ve výši , částka, , resp. , částka, měsíčně. Nebylo prokázáno prověření žalované v úvěrových registrech BRKI, NRKI či SOLUS ani v dalších veřejně dostupných evidencích, zejména v insolvenčním rejstříku či Centrální evidenci exekucí. Soud proto uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně neprověřila schopnost žalované úvěry řádně splácet. Žalovaná dlužné částky nijak nesporovala.22. Po právní stránce soud posuzoval vztah mezi účastníky podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen „ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi žalobkyní a žalovaným je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až § 3 ZoSÚ a § 420 a § 1810 a násl. o. z.23. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.24. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.25. Podle § 3 odst. 1 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.26. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.27. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.28. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.29. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.30. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.31. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.32. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.33. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.34. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.35. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. Jeho ustanovení § 87 pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ), přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti. V případě absolutní neplatnosti právního jednání pak nepřichází vůbec v úvahu moderace soudem, na rozdíl od případů relativní neplatnosti.36. Stejně tak v rozhodnutí pod sp. zn. III ÚS 4129/18 Ústavní soud ČR judikoval, že „poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z „objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy…. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“37. Podle odborné literatury uvedené zákonné ustanovení sleduje celou řadu cílů. Kromě ochrany samotného spotřebitele je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného zapůjčování, sekundárně je tak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy. Dále je pak chráněna i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele splácet dluhy spojeny jako např. rozpad rodiny, alkoholismus či jiné závislosti, ztráta bydlení, trestná činnost.38. S ohledem na shora uvedené soud posoudil předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou, neboť žalobkyně svá tvrzení ohledně řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované ani v jednom případě řádně doložila. Soud dospěl k závěru, že byly prokázány příjmy žalované, nebylo však prokázáno, že by byly dostatečně ověřeny její výdaje a celková zadluženost žalované. Nebyla doložena zejména skutečné výše nákladů na bydlení a běžný provoz domácnosti žalované, výše a struktura dalších úvěrových závazků žalované, přičemž tato skutečnost byla žalobkyni známa z obou žádostí o poskytnutí úvěru, nebyly doloženy lustrace žalované v obou případech v registrech dlužníků (SOLUS, NRKI, BRKI), absentují též údaje ve veřejně dostupných evidencích, jako je insolvenční rejstřík nebo Centrální evidence exekucí. Soud konstatoval, že deklarované výdaje žalované byly velmi nízké vzhledem k rodinné situaci žalované, jejím vyživovacím povinnostem a vlastnictví bydlení, a dospěl k závěru, že nebylo prokázáno řádné prověření úvěruschopnosti žalované před poskytnutím obou úvěrů. Nezbývá než uzavřít, že prověření úvěruschopnosti žalované v obou případech vůbec neproběhla, tj. obě smlouvy byly uzavřeny v rozporu s § 86 odst. 1 ZoSÚ. Žalobkyně soudu nepředložila žádný důkaz, který by prokazoval, že zejména informace o výdajích žalované, byly v obou případech úvěrujícím pořízeny a uchovány tak, jak vyžaduje § 78 ZoSÚ. Žalobkyně tak nemohla ani v jednom případě získat správnou představu o majetkové situaci žalované, a proto nemohla řádně poměřit příjmy s výdaji a zjistit, zda je vůbec žalovaná schopna oba úvěry splatit. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i k prověřování těchto tvrzení. Žalobkyně tak ani v jednom případě s odbornou péčí neposoudila úvěruschopnost žalované, zda je schopna úvěry splácet, a poskytla jí spotřebitelské úvěry, aniž řádně zkoumala její příjmy a výdaje. Z výše citovaného ustanovení ZoSÚ vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je vždy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnuté peněžní prostředky splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout do příslušných databází. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen zapůjčené prostředky vrátit, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně.39. Jak již bylo výše konstatováno, obě dotčené smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou s ohledem na skutečnost, že žalobkyně ani v jednom případě nesplnila podmínky § 86 ZoSÚ, dle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ absolutně neplatné. Dalším faktem pak je skutečnost, že žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v celkové výši , částka, , avšak tyto prostředky jí žalobkyně v plném rozsahu vrátila, když na smlouvu č. , hodnota, ze dne , datum, zaplatila celkem částku , částka, a na smlouvu č. , hodnota, ze dne , datum, pak žalovaná zaplatila částku , částka, , celkem uhradila žalovaná žalobkyni částku , částka, , přičemž naopak zaplatila žalobkyni ještě více, než činil nárok žalované na vrácení plnění poskytnutého bez právního titulu (z bezdůvodného obohacení). Žalovaná se tak na úkor žalobkyně nijak bezdůvodně neobohatila, pročež soudu nezbylo než žalobu v plném rozsahu zamítnout, a to s ohledem na neplatnost obou smluv o úvěru, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno.40. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci zcela úspěšné žalované, dle obsahu spisu, žádné náklady řízení nevznikly. (výrok II.).