Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným nadepsanému soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, . se sídlem , adresa, , IČ: , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně nebo Banka“), a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, . Nedílnou součástí smlouvy byly také všeobecné obchodní podmínky (dále jen „VOP“), produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru (dále jen „produktové podmínky“) a sazebník. Na základě předmětné smlouvy poskytla Banka žalovanému úvěr ve výši , částka, na úvěrový účet č. , č. účtu, a na tento účet měl být i splácen pravidelnými měsíčními splátkami včetně sjednaného úroku ve výši 15,7% p.a. a poplatků za poskytnuté bankovní služby. Žalovaný úvěr vyčerpal, ale nesplácel jej řádně a včas. Na úvěr celkem uhradil , částka, , přičemž podle zůstala nesplacená jistina ve výši , částka, . Žalovaný byl opakovaně upozorňován na prodlení se splácením a na možnost zesplatnění úvěru. Protože dluh ani po výzvách neuhradil, byl úvěr dne , datum, prohlášen za okamžitě splatný. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany Banky postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , a to s účinností k témuž dni. Pohledávka za žalovaným činila ke dni k , datum, , celkem částku , částka, , která se skládá z jistiny , částka, a z úroku z prodlení , částka, . Žalobkyně dále požaduje zaplacení úrok ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 14,75 %. Před poskytnutím úvěru byla řádně prověřena schopnost žalovaného úvěr splácet, byly kontrolovány registry, insolvenční rejstřík, evidence exekucí a interní databáze, dále při poskytování úvěru bylo postupováno s odbornou péčí v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru a judikaturou Nejvyššího a Ústavního soudu. Před podáním žaloby byl žalovaný právním zástupcem žalobkyně písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění, která byla žalovanému odeslána dne , datum, .2. Žalovaný je státním občanem , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Mezinárodní příslušnost a místní příslušnost soudu k projednání dané věci je založena s odkazem na čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I bis). Žalovaný, který je občanem členského státu EU, může být žalován u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Za takové místo se považuje v případě smlouvy o úvěru místo sídla věřitele. , právnická osoba, věc tedy platí, že žalobkyně může žalovat žalovaného o zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru též u soudů České republiky, neboť na území České republiky měl být uhrazen dluh (mezinárodní příslušnost na výběr daná).3. Přípisem zdejšího soudu ze dne , datum, byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dnů od doručení přípisu doplnila svá tvrzení ohledně skutečnosti, jakým způsobem posuzovala právní předchůdkyně žalobkyně při poskytování úvěrů schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a dále, aby označila důkazy k doplněným tvrzením. Žalobkyně svá tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, doplnila podáním ze dne , datum, tak, že žalovaný požádal o úvěr dne , datum, , byl mu schválen úvěr ve výši , částka, , v žádosti uvedl, že domácnost má příjem , částka, měsíčně, neměl žádné vyživované osoby, ze zaměstnání u společnosti , právnická osoba, . měl doložený čistý měsíční příjem nejméně , částka, . Banka před schválením úvěru kontrolovala insolvenční rejstřík, bankovní a nebankovní registry klientských informací (BRKI a NRKI), databáze Ministerstva vnitra k ověření totožnosti. Podle žalobkyně z registrů vyplynulo, že žalovaný nebyl významně zatížen jinými úvěry ani exekucemi. Při vyhodnocování schopnosti splácet banka zohlednila doložený příjem, případné stávající úvěrové splátky, životní minimum, normativní náklady na bydlení, údaje z registrů, interní scoringové a ekonomické modely. Pro stanovení životních nákladů použila tzv. Cost model, který vychází z věku a sociální situace klienta, regionálních rozdílů, průměrných životních nákladů. Banka uvádí, že používala vždy vyšší z porovnávaných hodnot, aby byl výpočet obezřetnější. Výpočet maximální možné měsíční splátky (MMS) při příjmu ve výši , částka, , interních i externích nulových splátkách žalovaného, při životních nákladech ve výši , částka, , byl zjištěn disponibilní zůstatek žalovaného ve výši , částka, . Ukazatel DSTI (poměr splátek k příjmu) činil 10,60 % a ukazatel DTI (poměr celkového zadlužení k ročnímu příjmu) činil 0,41. Tyto hodnoty byly podle žalobkyně výrazně pod limity považovanými za rizikové., právnická osoba, výzvě soudu ze dne , datum, žalobkyně upřesnila, že v původním žalobním návrhu byla část textu o splátkové dohodě vložena omylem bez doplnění konkrétních údajů. Nyní proto upřesňuje, že dne , datum, byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena dohoda o splátkách, žalovaný v ní uznal dluh co do důvodu i výše a zavázal se dluh splatit první splátkou ve výši , částka, , následně 24 splátkami po , částka, a poslední splátkou ve výši , částka, . Splátky měly být hrazeny vždy k 28. dni v měsíci, počínaje , datum, . Součástí dohody bylo také ustanovení, že pokud žalovaný nezaplatí tři splátky, stane se celý zbytek dluhu splatným, po zesplatnění může žalobkyně požadovat zákonný úrok z prodlení. Žalovaný se dostal do prodlení se třemi splátkami, a proto se stal celý zbývající dluh splatným dne , datum, , od následujícího dne požaduje žalobkyně zákonný úrok z prodlení až do zaplacení. Podle žalobkyně žalovaný celkem zaplatil v období do , datum, částku , částka, , od , datum, do , datum, částku , částka, a od , datum, do současnosti , částka, . Celkem uhradil , částka, . Žalobkyně dále rozděluje platby na úhrady jistiny a úroků za období do , datum, jistina v částce , částka, a úrok ve výši , částka, , za období od , datum, do , datum, jistinu v částce , částka, a úrok , částka, , v období od , datum, do současnosti jistinu ve výši 12 155,56 a úrok ve výši , částka, . Celková jistina ve výši , částka, a úrok ve výši , částka, . Žalobkyně dále vysvětlila, že částka , částka, , uvedená ve splátkové dohodě, představovala celkový dluh evidovaný k datu uzavření dohody.5. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.6. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byl zjištěn následující skutkový stav:7. Z úvěrové smlouvy „Expres půjčka“ ze dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému bezúčelový jednorázový úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal splácet v 72 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, , včetně pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši , částka, měsíčně. Smluvená úroková sazba činila 15,70 % p.a., RPSN činilo 17,46 % ročně. Splatnost byla stanovena vždy na 15. den v měsíci počínaje , datum, . Celkem se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku , částka, , z toho na jistině částku , částka, a na úrokách a poplatcích částku , částka, . Byly sjednány následující poplatky, a to za poskytnutí úvěru částka 1 295, změna data splátky , částka, , výpis z úvěrového účtu , částka, , písemná upomínka , částka, , prohlášení úvěru za okamžitě splatný , částka, , pokud by byl zrušen účet určený ke splácení , částka, měsíčně a pojištění schopnosti splácet za , částka, měsíčně. Úvěr byl poskytnut a měl být splácen formou zápočtu na běžný účet číslo , č. účtu, . Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky a Sazebník Banky. V článku III, bodu 10 písm. c) předmětné smlouvy bylo stanoveno, že případem porušení smlouvy je mimo jiné skutečnost, že se úvěrovaný ocitne v prodlení se splněním jakékoli pohledávky Banky, nebo pokud je proti úvěrovanému zahájen soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční řízení. V čl. III. bodu 11 písm. a) předmětné smlouvy je pak sjednáno oprávnění Banky pro případ porušení smluvních povinností, mimo jiné, prohlásit svým rozhodnutím kterékoli dluhy úvěrovaného vůči Bance za ihned splatné a požádat úvěrovaného o jejich předčasné splacení. Banka o svém rozhodnutí písemně vyrozumí úvěrovaného, zejména mu sdělí den, k němuž prohlásila dluhy úvěrovaného za ihned splatné a lhůtu, v níž je úvěrovaný povinen příslušné dluhy Bance uhradit.8. Z formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru byly ověřeny parametry poskytnutého úvěru žalovanému, podrobně popsané v předchozím odstavci.9. Z žádosti o úvěr ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný bydlí v pronájmu, je rozvedený a dosáhl středního vzdělání, deklaroval svůj čistý měsíční příjem za 3 měsíce ve výši , částka, , celkový příjem domácnosti pak , částka, , nemá žádné nezbytné měsíční náklady.10. Z potvrzení o výši příjmu od společnosti , právnická osoba, . bylo zjištěno, že jeho hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců činil částku , částka, a čistý měsíáční příjem za stejnou dobu pak částku , částka, .11. Z dopisu před zesplatněním úvěru ze dne , datum, bylo zjištěno, že k tomuto dni evidovala právní předchůdkyně žalobkyně na účtu žalovaného č. , č. účtu, nesplacenou splátku úvěru ve výši , částka, , přičemž tato částka se skládala z částky jistiny ve výši , částka, , Smluvního úroku ve výši , částka, , z úroků z prodlení ve výši , částka, a z dlužných poplatků ve výši , částka, . Žalovaný měl dlužnou částku uhradit nejpozději do , datum, .12. Z dopisu o zesplatnění úvěru ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně využila svého oprávnění zesplatnit poskytnutý úvěr pro porušení smluvních podmínek žalovaným ke dni , datum, a vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky , částka, do , datum, . Uvedená částka se skládala z nesplacené jistiny ve výši , částka, , smluvního úroku ke dni prohlášení okamžité splatnosti ve výši , částka, , úroků z prodlení ke dni prohlášení ve výši , částka, a dlužných měsíčních poplatků za vedení úvěrového účtu a dlužné náklady upomínání ve výši , částka13. Z dohody o splátkách ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dohodu o splátkách, v níž žalovaný v ní uznal dluh co do důvodu (dluh z úvěrové smlouvy č. , hodnota, ve výši , částka, a zavázal se tento dluh splatit první splátkou ve výši , částka, , následně 24 splátkami po , částka, a poslední splátkou ve výši , částka, ). Splátky měly být hrazeny vždy k 28. dni v měsíci, počínaje , datum, . Součástí dohody bylo také ustanovení, že pokud žalovaný nezaplatí tři splátky, stane se celý zbytek dluhu splatným, po zesplatnění může žalobkyně požadovat zákonný úrok z prodlení.14. Z výpisu žalovaného k účtu , č. účtu, bylo zjištěno, že žalovaný zůstal právní předchůdkyni žalobkyně dlužen celkovou částku , částka, , která se skládá z jistiny ve výši , částka, a z úroku z prodlení do , datum, ve výši , částka, .15. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , seznamu postoupených pohledávek ze dne , datum, (pohledávka identifikována číslem smlouvy 240213996) a z potvrzení o úplatě ze dne , datum, bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena ze společnosti , právnická osoba, . na žalobkyni. Ta je tak ve věci aktivně věcně legitimována.16. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, včetně poštovního podacího lístku ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby žalobkyní vyzván k úhradě celkové dlužné částky ve výši , částka, do 7 dnů od datace výzvy.17. Žalovaný dlužnou částku nijak nesporoval.18. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:19. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., uzavřela dne , datum, se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru „Expres půjčka“, na jejímž základě poskytla žalovanému bezúčelový úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 72 měsíčních splátkách ve výši , částka, včetně pojištění schopnosti splácet úvěr. Úvěrová smlouva obsahovala všechny podstatné náležitosti spotřebitelského úvěru, včetně sjednané úrokové sazby 15,70 % p.a., RPSN ve výši 17,46 % a ujednání o možnosti zesplatnění úvěru v případě porušení smluvních povinností dlužníka. Úvěr byl žalovanému řádně poskytnut a žalovaný jej čerpal, avšak své smluvní povinnosti neplnil řádně a včas, když se dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek. Ke dni , datum, evidovala banka na úvěrovém účtu žalovaného dlužnou částku , částka, a žalovaného vyzvala k její úhradě. Protože žalovaný ani poté své závazky nesplnil, banka využila smluvně sjednaného oprávnění a ke dni , datum, úvěr zesplatnila. K datu zesplatnění činila celková splatná pohledávka částku , částka, . Následně dne , datum, uzavřely banka a žalovaný dohodu o splátkách, ve které žalovaný svůj dluh z úvěrové smlouvy výslovně uznal co do důvodu i výše v částce , částka, a zavázal se jej splatit ve sjednaných splátkách. Ani tuto dohodu však žalovaný řádně nedodržel, v důsledku čehož zůstal ke dni , datum, dlužen částku , částka, , sestávající z nesplacené jistiny ve výši , částka, a úroku z prodlení ve výši , částka, . Pohledávka z předmětného úvěru (dohody o uznání) byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, platně postoupena ze společnosti , právnická osoba, . na žalobkyni, která se tak stala novým věřitelem a je v řízení aktivně věcně legitimována. Žalovaný existenci dluhu, ani jeho výši nijak nezpochybnil a z obsahu dohody o splátkách vyplývá, že svůj závazek vůči právní předchůdkyni žalobkyně výslovně uznal. Soud proto uzavírá, že pohledávka žalobkyně vůči žalovanému vznikla z platně uzavřené úvěrové smlouvy, dluh z úvěrové smlouvy byl uznán žalovaným co do důvodu a výše, pohledávka byla řádně postoupena na žalobkyni a ke dni podání žaloby činila nejméně žalovanou částku , částka, .20. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:21. Použití hmotného práva České republiky vyplývá z článku 6 bodu 1. písm. a) (spotřebitelské smlouvy), Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne , datum, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Nařízení Řím I). Podle čl. 6 bodu 1 písm. a) tohoto nařízení, aniž jsou dotčeny články 5 a 7, smlouva uzavřená fyzickou osobou za účelem, který se netýká její profesionální nebo podnikatelské činnosti (dále jen „spotřebitel“), s jinou osobou, která jedná v rámci výkonu své profesionální nebo podnikatelské činnosti (dále jen „obchodník“), se řídí právem země, v níž má spotřebitel obvyklé bydliště, pokud obchodník provozuje svou profesionální nebo podnikatelskou činnost v zemi, kde má spotřebitel své obvyklé bydliště.22. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.23. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen „ZoSÚ“, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.24. Podle § 3 odst. 1 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.25. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.26. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.27. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.28. Podle § 1751 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.29. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.30. Podle § 2048 věty prvé o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.31. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.32. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.33. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.34. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena podle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno, žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.35. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně má vůči žalovanému splatnou pohledávku z titulu uznání dluhu dle § 2053, neboť uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu (dluh z úvěrové smlouvy č. , hodnota, ve výši , částka, a zavázal se tento dluh splatit první splátkou ve výši , částka, , následně 24 splátkami po , částka, a poslední splátkou ve výši , částka, ) i výše (v částce , částka, ) prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Jelikož žalovaný písemně uznal svůj dluh co do důvodu i výše, vyšel soud z vyvratitelné právní domněnky o trvání dluhu v okamžiku jeho uznání, přičemž zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly žalovaným tvrzeny, tedy ani prokázány. Pohledávka pak byla v souladu s § 1879 o. z. postoupena žalobkyni, která tak má aktivní věcnou legitimaci.36. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobci též úrok z prodlení podle § 1970 o. z., jehož výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.37. Soud proto podané žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši , částka, , úrok ve výši 14,75 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení do zaplacení (výrok I.)38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, (žalobkyně zaplatila na soudním poplatku toliko částku , částka, , elektronický platební rozkaz nebyl soudem vydán a žalobkyně tak bude vyzvána k doplacení částky , částka, na soudním poplatku) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši O povinnosti žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem, bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.39. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když nebyly zjištěny okolnosti, a to i vzhledem k naprosté pasivitě žalovaného, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.