Okresní soud v Mladé Boleslavi 24 C 73/2026-42 – Neplatnost právního jednání

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k podepsanému soudu dne , datum, včetně jeho doplnění se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, , na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Peněžní prostředky se žalovaný zavázal vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši , částka, , poplatkem za poskytnutí úvěru , částka, a poplatkem za administrativní činnosti a vyhodnocení případu ve výši , částka, a poplatkem za hotovostní inkaso ve výši , částka, v možnosti hrazení v bydlišti žalovaného. Celkem tak měl žalovaný uhradit právní předchůdkyni částku , částka, , a to v pravidelných 14 měsíčních splátkách po , částka, , poslední den splátky byl stanoven na den , datum, . Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě jím poskytnutých informací o jeho rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů, jenž byly následně zaznamenány do zákaznické karty a ověřeny z pracovní smlouvy, výplatních páskami. , právnická osoba, lustrací žalovaného ve veřejných registrech NRKI, BRKI, SOLUS a ISIR. Žalovaný však úvěr nesplácel řádně a včas, poslední splátky ze strany žalovaného byla uhrazena dne , datum, ve výši , částka, . Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Po postoupení pohledávky žalovaný uhradil dne , datum, částku , částka, . Žalobkyně tak požaduje po žalovaném zaplacení celkové částky , částka, (představující součet dlužné jistiny , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , poplatku za administrativní činnost a vyhodnocení ve výši , částka, , poplatku za hotovostní inkaso ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, ) spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrokem ve výši 8 % ročně z , částka, od , datum, do zaplacení. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného marně vyzývala k zaplacení žalované částky.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalovaný je státním občanem Polské republiky, avšak má bydliště v České republice (dle informačního sytému základních registrů bydliště na adrese uvedené v záhlaví rozsudku), ve věci se jedná o závazek ze spotřebitelské smlouvy o úvěru, je tedy dána mezinárodní příslušnost soudů ČR rozhodnout o žalobě podle čl. 4 a 18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I. bis).4. Žalovaný se jednání nařízeného na den , datum, se bez omluvy nezúčastnil, ačkoliv byl řádně předvolán, odročení jednání nežádal. Soud proto dle 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.5. Z provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav.6. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali dne , datum, smlouvu o s úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši , částka, , poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , poplatkem za vyhodnocení úvěru ve výši , částka, , poplatkem za hotovostní inkaso v místě bydliště ve výši , částka, , celkem měl žalovaný uhradit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši , částka, , a to v 14 měsíčních splátkách , částka, . V případě porušení smluvních povinností byl žalovaný povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky a za dále poplatky v případě vyhotovení upomínek. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky a předpis splátek (smlouva o spotřebitelském úvěru).7. Při prověřování úvěruschopnosti žalovaný uvedl, že žije v nájmu, nemá žádnou vyživovací povinnost, nevlastní automobil, v době žádosti byl zaměstnán na hlavní pracovní poměr ve společnosti Škoda auto a.s. s měsíčním příjmem ve výši , částka, , měsíční výdaje činily celkovou částku , částka, (za bydlení vydá částku , částka, , dopravu a osobní náklady vydá částku , částka, , měsíční splátky , částka, ), žalovaný dále uvedl, že má zřízený bankovní účet, nemá sjednaný rezidenční úvěr tj. úvěr zajištěný nemovitostní určenou k bydlení. Údaje měly být ověřovány z potvrzení od zaměstnavatele (žádost o úvěr, smlouva o dočasném ubytování, pracovní smlouva a potvrzení o příjmu).8. Sjednané splátky žalovaný nehradil řádně a včas, za období od , datum, do , datum, uhradil částku , částka, (transakční historie).9. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , přičemž o postoupení byl žalovaný informován oznámením o postoupení pohledávek ze dne , datum, (smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, ).10. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný vyzván rovněž dopisem zástupce žalobkyně ze dne , datum, , odeslaným téhož dne. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil (předžalobní upomínka ze dne , datum, včetně podacího lístku ze dne , datum, ).11. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.12. Dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v částce , částka, , což žalovaný svým podpisem potvrdil. Žalovaný na tuto částku vrátil , částka, .13. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.14. Použitelnost českého práva podle bydliště spotřebitele vyplývá z čl. 6 a čl. 12 bodu 1. písm. e) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Nařízení Řím I).15. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 věty prvé téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.17. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.18. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.19. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.20. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.21. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.22. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá matkový prospěch plněním bez právního důvodu.23. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.24. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému skutečně poskytla částku , částka, . Při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (jež má předcházet poskytnutí úvěru) však nepostupovala s odbornou péčí, když řádně jak se svými příjmy žalovaný vychází, tj. nebyly nikterak ověřeny výdaje žalovaného soudu žalobkyně doložila pouze důkazy prokazující příjmovou stránku žalovaného. Nebyly však doloženy důkazy prokazující výdaje, tj. jak žalovaný se svými příjmy vychází, například výpisy z účtu žalovaného, když žalovaný ve své žádosti uvedl, že bankovní účet zřízený má. Tvrzenou lustraci žalovaného ve veřejných registrech žalobkyně soudu nedoložila. Soud tak došel k závěru, že nebylo ověřeno, jak žalovaný se svými příjmy vychází, a právní předchůdkyně žalobkyně tudíž nemohla znát finanční situaci žalovaného. Žalobkyně respektive právní předchůdkyně žalobkyně tak nedostála své povinnosti plynoucí jí z § 86 ZoSÚ (srov. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18).25. Co se týče argumentace žalobkyně rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud konstatuje, že tento není na daný případ aplikovatelný, neboť nyní posuzovaná smlouva o úvěru byla uzavřena za účinnosti ZoSÚ, nikoli za účinnosti zákona č. 145/2010 Sb. Nelze proto opomínat § 86 odst. 1 a § 78 odst. 1 ZoSÚ a nelze proto učinit závěr, že postačuje, že předmětné listiny, ze kterých poskytovatel zápůjčky vycházel, měl k dispozici ke dni sepsání smlouvy. Navíc výdaje žalovaného z žádných listin ověřovány nebyly.26. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu (§ 588 o. z.), neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne , datum, ve věci C679/18: společnost OPR-, právnická osoba, . proti GK či rozsudek Nevyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ).27. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu (resp. právní předchůdkyně žalobkyně) prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení žalovaného v posuzovaném případě představuje částka , částka, , tj. rozdíl mezi částkou, kterou právní předchůdkyně žalovanému skutečně poskytla (, částka, ) a částkou, kterou jí žalovaný uhradil (, částka, ).28. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelkou požádán, a od následujícího dne je tak v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne , datum, , odeslanou dne , datum, , uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení z dlužných částek od , datum, tj. ode dne následujícího po doručení této výzvy, když ta byla žalovanému doručeno třetí pracovní den po jeho odeslání (, datum, ).29. Jelikož smlouva nebyla sjednána s ohledem na shora uvedené platně, soudu nezbylo než žalobu ve zbytku výrokem II. zamítnout.30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Procesně úspěšnější žalovanému, který zůstal v řízení zcela nečinný, žádné náklady řízení nevznikly, a soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.31. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení.