5 C 25/2026-22 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 602 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že pohledávka za žalovaným na žalobkyni přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 6. 2025 a 10. 6. 2025. Právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, .) uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru na základě, které poskytla žalovanému celkem částku 10 000 Kč, byl sjednán smluvní úrok ve výši 40 % p.m. Žalovaný se dostal do prodlení s hrazením splátek, byl vyzván k úhradě dluhu. Úvěr byl žalovanému poskytnut prostřednictvím webových stránek právní předchůdkyně žalobkyně www.tando.cz, žalovaný vyplnil registrační formulář, byl obeznámen s podmínkami poskytnutí úvěru. Úvěr byl vyplacen na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného, posoudila příjmy a výdaje žalovaného, provedla lustraci v příslušných databázích. Žalovaný byl upomínána k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní upomínkou, kterou odeslal právní zástupce žalobkyně žalovanému dne 20. 7. 2025. Žalobkyně uvedla, že pokud by soud neuznal její nárok z uzavřené smlouvy o úvěru, požaduje, aby soud posoudil nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Žalobkyně požaduje po žalovaném uhrazení dlužné částky, a to na jistině 10 000 Kč, kapitalizovaném smluvním úroku částku 4 000 Kč a dále zákonný úrok z prodlení od 15. 4. 2024. Dále žalobkyně požaduje uhrazení smluvní pokuty ve výši 4 620 Kč, která byla sjednána na základě článku 4.2 písm. c) smlouvy o úvěru.2. Žalovaný se ve věci vyjádřil, uvedl, že s žalobou nesouhlasí a navrhl její zamítnutí. Žalovaný uvedl, že mu byla poskytnut částka 10 000 Kč, avšak právní předchůdkyně žalobkyně nedostatečně posoudila úvěruschopnost žalovaného, kdy neověřila jeho bonitu a schopnost splácet závazek. Žalovaný uvedl, že právní předchůdkyně žalobkyně nepostupovala s odbornou péčí. Nad to žalovaný uvedl, že sjednané úroky a celkové smluvní podmínky jsou v rozporu s dobrými mravy, blíží se znakům lichvy.3. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.4. Soud provedl následující důkazy a zjistil z nich tento skutkový stav:5. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 14. 12. 2023 a formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalovaný byl označen jménem, příjmením, rodným číslem, bydlištěm, e-mailem a telefonním číslem a čísle bankovního účtu. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše 30 000 Kč, zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 40 % p.m., RPSN 5536,06 %.6. Z všeobecných obchodních podmínek soud naznal bližší podmínky poskytování úvěrů.7. Z žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaný vyplnil následující údaje, že je ženatý, počet členů domácnosti jsou 2, počet příjmů domácnosti také dva, bydlí s rodiči, příbuznými, má středoškolské vzdělání s maturitní zkouškou, je zaměstnaný s příjem ve výši 56 620 Kč u společnosti Škoda auto a.s., jeho měsíční výdaje činí 27 000 Kč, není proti němu vedeno insolvenční ani exekuční řízení.8. Z potvrzení o provedení platby bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně dne 6. 2. 2024 zaslala částku 7 000 Kč na účet č. , č. účtu, .9. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala totožnost žalovaného z fotokopie občanského průkazu.10. Z dopisu ze dne 14. 4. 2024 se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 28 638,28 Kč, s tím, že úvěr byl ke dni 14. 4. 2024 zesplatněn, z důvodu prodlení žalovaného se splácením.11. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 6. 2025 a dne 10. 6. 2025 a přiložených seznamů byla pohledávka za žalovaným postoupena ze společnosti , právnická osoba, na , právnická osoba, ., a poté na žalobkyni.12. Ze oznámení ze dne 20. 7. 2025 bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky z právní předchůdkyně na žalobkyni, a zároveň zaslána předžalobní výzva k uhrazení dlužné částky, a to tří dnů. Z podacího lístku bylo zjištěno, že oznámení a předžalobní výzva byla zaslána žalovanému dne 23. 7. 2025.13. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaný označen jménem a příjmením, rodným číslem, adresou, telefonním číslem, e-mailovou adresou a číslem bankovního účtu uzavřel prostřednictvím prostředků komunikace na dálku s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru na základě, které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout na jeho bankovní účet úvěr až do výši 30 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému celkem částku 10 000 Kč. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný na jistinu neuhradil žádnou částku. Naposledy byl žalovaný upomínán předžalobní výzvou odeslanou mu dne 20. 7. 2025. Právní předchůdkyně žalobkyně řádně neověřila úvěruschopnost žalovaného.14. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:15. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.17. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18. Dle § 87 odst. 1 Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.19. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.20. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.21. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.22. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.23. Dle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.24. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.25. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-, právnická osoba, . vs. GK, v řízení o předběžné otázce (dále jen jako „rozsudek SDEU“), rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 20