5 C 78/2026-31 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 187 780,13 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, dne 18. 12. 2022, na jejímž základě žalovanému poskytla úvěr ve výši 45 000 Kč, že s žalovaným uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 22. 3. 2023, na jejímž základě žalovanému poskytla úvěr ve výši 25 000 Kč a že s žalovaným uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 16. 4. 2023, na jejímž základě žalovanému poskytla úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný své závazky ze smluv o úvěru řádně nesplácel, pročež došlo k zesplatnění úvěrů.2. Žalovaný je státním občanem Slovenské republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle dle čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Dle čl. 4 odst. 2 nařízení se na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. V daném případě má žalovaný bydliště na území České republiky, a proto může být žalován u soudů České republiky a české soudy jsou tak příslušné k projednání a rozhodnutí ve věci.3. Soud nařídil ve věci jednání na den 24. 4. 2026, k jednání se dostavil žalovaný, který nárok žalobkyně zcela uznal, požádal o plnění ve splátkách, kdy navrhl, aby mohl splácet částku 4 000 Kč měsíčně, s tím, že jeho příjem je 22 000 Kč měsíčně, náklady na bydlení 13 000 Kč a dále splácí větší množství dalších půjček.4. Uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání (§ 153a odst. 1 o. s. ř). Pokud jde o odůvodnění takového rozsudku, uvede soud pouze předmět řízení a důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání (§ 157 odst. 3 o. s. ř.).5. Vzhledem k tomu, že žalovaný uznal uplatněný nárok žalobkyně, soud rozhodl podle § 153a odst. 1 o. s. ř. rozsudkem pro uznání tak, jak je uvedeno ve výroku I uvedeno.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 53 289 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 9 390 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 187 780,13 Kč sestávající z částky 8 620 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 36 280 Kč ve výši 7 619 Kč.7. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu odměny (a hotových výdajů) advokáta ve vztahu k dalšímu úkonu právní služby, a to písemnému podání ze dne 30. 3. 2026, jímž – k výzvě soudu – doplnila (základní) žalobní tvrzení, resp. uplatnila nová; doplňovaná tvrzení totiž měla, resp. mohla být součástí samotné žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu). Doplňujícího podání si nevyžádal postup žalovaného ani neočekávaný vývoj procesní situace a další samostatné podání nelze považovat za účelně provedený úkon právní služby ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, za který by měla být žalobkyni přiznána náhrada odměny a výdajů advokáta, resp. za který by soud mohl (měl) žalovanému povinnost k takové náhradě spravedlivě uložit.8. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaný povinen dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.9. O lhůtě k plnění a o povolení splátek soud rozhodl podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, podle něhož může stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. Při této úvaze soud přihlédl jak k osobním a majetkovým poměrům žalovaného, jenž o možnost splátkového plnění žádal, tak i k oprávněnému zájmu žalobkyně, aby jí přiznaná pohledávka byla uhrazena v přiměřené době.10. Žalovaný navrhoval, aby mu bylo umožněno hradit přisouzenou pohledávku ve splátkách po 4 000 Kč měsíčně. Soud však takto navrženou výši splátky neshledal přiměřenou. Již samotné pevně vyčíslené plnění přiznané výrokem rozsudku činí celkem 205 771,89 Kč. Při splátkách po 4 000 Kč měsíčně by tak žalovaný hradil dluh nejméně přibližně 52 měsíců, tedy déle než čtyři roky, a to i bez zohlednění dalšího příslušenství přiznaného do budoucna. Naproti tomu při splátkách ve výši 8 600 Kč měsíčně by tato částka byla uhrazena přibližně za 24 měsíců.11. Soud současně přihlédl k tomu, že podle výroku rozsudku z části dosud neuhrazených jistin dále běží sjednaný úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení. I při zohlednění postavení žalovaného jako spotřebitele a pravidla obsaženého v § 1932 odst. 2 občanského zákoníku, podle něhož se plnění spotřebitele započítává po nákladech nejprve na jistinu, poté na úroky, a nakonec na úroky z prodlení, by splátka ve výši 4 000 Kč vedla k úhradě závazku po zjevně nepřiměřeně dlouhou dobu. Orientačně by totiž, při zohlednění dalšího běhu přisouzených úroků, šlo přibližně o 92 měsíců, tedy více než sedm a půl roku, zatímco při splátkách 8 600 Kč měsíčně by šlo přibližně o 31 měsíců. Soud má za to, že splátka 4 000 Kč měsíčně by nepřiměřeně odkládala plné uspokojení práva žalobkyně a neodpovídala by smyslu rozhodnutí o splátkách.12. Za přiměřenou proto soud považoval měsíční splátku ve výši 8 600 Kč. Takto stanovená splátka ještě žalovanému umožňuje plnit uloženou povinnost postupně, současně však zajišťuje, že pohledávka žalobkyně bude uspokojena v rozumné době a že povolení splátek nebude představovat pouze neodůvodněný odklad výkonu přiznaného práva. Z tohoto důvodu soud povolil žalovanému plnit ve splátkách právě v této výši a pro případ prodlení s úhradou kterékoliv splátky rozhodl o ztrátě výhody splátek.13. Soudní poplatek za žalobu činí podle položky č. 2 bodu 2 ve spojení s položkou č. 1 bodu 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků 9 390 Kč. Poplatník na tomto poplatku dosud zaplatil pouze 7 512 Kč a zbývá tedy doplatit 1 878 Kč.