7 C 25/2026-25 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 20 300,62 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného spotřebitelského úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . (dříve , Anonymizováno, , jméno FO, p.l.c.), uzavřela se žalovanou dne 2. 9. 2024 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které žalovaná čerpala úvěr v konečné výši 20 300,62 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do dne 25. 10. 2025. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalované na základě doložených příjmů a výdajů, ponechala rezervu 10 % rozdílu mezi příjmy a výdaji a provedla lustraci žalované ve veřejně dostupných databázích (ISIR, CEE, CRKI, EUCB). Úvěr byl poskytnut na účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná se ocitla v prodlení se splácením, proto byla opakovaně upomínána původním věřitelem i právním zástupcem žalobkyně, včetně předžalobní výzvy dne 25. 11. 2025. Žalobou uplatněná pohledávka sestává z dlužné jistiny ve výši 20 300,62 Kč (po zohlednění dílčích plateb). Pohledávka byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020. Pro případ, že by soud nárok žalobkyně ze smlouvy o spotřebitelském úvěru neuznal, domáhá se žalobkyně přiznání jistiny z důvodu bezdůvodného obohacení na straně žalované. Žalobkyně dále navrhla, aby soud učinil dotaz na banku , jméno FO, bank a. s., ke zjištění, kdo byl majitelem a disponentem účtu č. , č. účtu, ke dni 2. 9. 2024.2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že neuznává celý uplatněný nárok. Současně navrhla smírné řešení, že by dluh splácela dle splátkového kalendáře, podle kterého by hradila částku 1 500 Kč měsíčně, což odpovídá jejím reálným finančním možnostem. Ke svým majetkovým poměrům sdělila, že pobírá invalidní důchod ve výši 12 000 Kč měsíčně, hradí výživné ve výši 6 300 Kč měsíčně a pečuje o syna s autismem, přičemž pobírá příspěvky na jeho péči. Pracovní i finanční možnosti žalované jsou značně omezené, když její syn vyžaduje každodenní osobní péči.3. Soud k projednání věci nařídil jednání na den 26. 2. 2026, ze kterého se žalobkyně omluvila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně dle § 101 odst. 3 o. s. ř., vycházel při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů.4. Z úvěrové smlouvy ze dne 2. 9. 2024 (dále jen „smlouva o úvěru“) včetně standardních informací o spotřebitelském úvěru, standardních podmínek úvěrové smlouvy a fotografie občanského průkazu žalované soud zjistil, že společnost , Anonymizováno, , jméno FO, p. l. c. (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovanou dne 2. 9. 2024 prostředky komunikace na dálku podepsala smlouvu o úvěru, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr v maximální výši 10 000 Kč žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit tak, že každý měsíc vždy do 15 dnů od vystavení výpisu uhradí alespoň 13 % z částky úvěru, společně s úrokem ve výši 0,4026 % denně. Částka prvního čerpání úvěru měla činit 10 000 Kč.5. Z listiny nazvané jako „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “ a z listiny nazvané jako „application details“ ze dne 1. 9. 2024 soud zjistil, že žalovaná dne 17. 12. 2024 požádala právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 6 000 Kč. V žádosti uvedla, že má měsíční příjem ve výši 45 000 Kč ze zaměstnání a z invalidního důchodu a její měsíční výdaje činí 3 000 Kč. Dále uvedla, že je rozvedená, žije v nájmu a má jedno dítě.6. Z přípisu , právnická osoba, . ze dne 27. 1. 2026 a ze tří potvrzení o odchozí platbě ze dnů 2. 9. 2024, 29. 11. 2024 a 7. 7. 2025 soud zjistil, že žalovaná byla majitelkou bankovního účtu č. , č. účtu, ke dni 2. 9. 2024 a dále že právní předchůdkyně žalobkyně na tento účet zaslala dne 2. 9. 2024 částku ve výši 10 000 Kč, dne 29. 11. 2024 zaslala částku 648 Kč a dne 7. 7. 2025 částku 2 000 Kč.7. Z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 9 450,01 Kč do 25. 10. 2025 a informovala ji, že celková dlužná částka činí 20 340,45 Kč.8. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaná v souvislosti s úvěrem uhradila právní předchůdkyni žalobkyně dne 18. 3. 2025 částku ve výši 1 680 Kč.9. Ze smlouvy na opakovaném postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020, dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek ze dne 27. 1. 2020, který je datován dnem 18. 11. 2021 včetně seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovanou z úvěrové smlouvy ve výši 20 300,62 Kč byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni.10. Z oznámení o postoupení pohledávky a výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 22. 11. 2025 a potvrzení o podání doporučení zásilky ze dne 25. 11. 2025 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou před podáním žaloby informovala o postoupení pohledávky na žalobkyni a žalobkyně ji vyzvala k úhradě dlužné jistiny ve výši 24 780,62 Kč do tří dnů.11. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:12. Dle § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.14. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.16. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).17. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.18. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.19. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.20. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.21. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.22. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčen