7 C 95/2026-19 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které mu poskytla úvěr v celkové výši , částka, , a to ve dvou platbách na bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaný měl úvěr splatit nejpozději do , datum, společně se sjednaným úvěrem ve výši , částka, , avšak dostal se do prodlení, a proto byl opakovaně vyzýván k úhradě. Žalovaná částka se skládá z nesplacené jistiny ve výši , částka, a smluvního úroku ve výši , částka, . Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne , datum, , žalovaný však na svém dluhu ničeho neuhradil. Pro případ, že by soud nárok žalobkyně ze smlouvy o úvěru neuznal, domáhá se žalobkyně přiznání jistiny z důvodu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, resp. v případě žalovaného soud jeho souhlas předpokládal postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ve znění dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že společnost , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovaným dne , datum, prostředky komunikace na dálku podepsala smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr až do výše , částka, , na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 5 % z jistiny spolu s přirostlým úrokem za předchozích 30 dnů. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 279,83 % ročně. Splatnost každé měsíční splátky nastala vždy k poslednímu dni v každém jednotlivém období třiceti dnů opakujícím se po sobě po dobu trvání úvěru, počínaje dnem , datum, , kdy došlo k prvnímu čerpání úvěru. , adresa, dnů ode dne uzavření smlouvy úvěr nebyl úročen.5. Z výpisů z účtu právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, částku , částka, ve dvou platbách po , částka, .6. Z přípisu , právnická osoba, . ze dne , datum, soud zjistil, že majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, byl ke dni , datum, žalovaný a na tento účet byly dne , datum, připsány dvě platby po , částka, od právní předchůdkyně žalobkyně.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne , datum, seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. , hodnota, ve výši , částka, byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni.8. Z výzvy k úhradě ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dlužné částky ve výši , částka, a upozornila jej, že v případě neuhrazení dluhu může dojít k zesplatnění celého úvěru.9. Z dopisu ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni , datum, a žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši , částka, .10. Z oznámení o postoupení pohledávky a výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, a potvrzení o podání doporučení zásilky ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného před podáním žaloby informovala o postoupení pohledávky na žalobkyni a žalobkyně jej vyzvala k úhradě dlužné jistiny ve výši , částka, do tří dnů.11. Žalovaný na splátkách úvěru neuhradil ničeho (tvrzení žalobkyně, které žalovaný nerozporoval).12. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:13. Dle § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.15. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.17. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).18. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.19. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.20. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.21. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.22. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.23. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.24. V rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.25. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebit