12 C 113/2018-192 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala určení, že pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Mělník pro k.ú. a obec Mělník, je součástí společného jmění manželů [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalovaného]. Žalobu odůvodnila tak, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] manželství s tím, že za trvání manželství nabyli s žalovaným do společného jmění manželů předmětné nemovitosti. Nemovitosti začala žalobkyně s žalovaným užívat jako rodinnou domácnost, v níž společně žili a vychovávali společné děti [jméno] a syna [jméno]. Na základě smlouvy o manželském majetkovém režimu odlišném od zákonného režimu sepsaného formou notářského zápisu dne [datum], sp.zn. NZ [anonymizováno] [rok], [spisová značka], sepsaného JUDr. [jméno] [příjmení], došlo mezi žalobkyní a žalobcem k zúžení a vypořádání části společného jmění manželů tak, že nemovitost připadla do výlučného vlastnictví žalovaného. Ve vztahu k žalobkyni není žalovaným poskytnuta žádná protihodnota. Ze strany žalobkyně nebyl pro sepis smlouvy žádný věcný důvod, ani nevychází z jejího záměru či přání. Jediným důvodem pro sepis na její straně byl vytrvalý psychický nátlak ze strany žalovaného. Uzavření smlouvy je důsledkem trvalého psychického tlaku, stresu a manipulace žalobkyní ze strany žalovaného, nejednalo se o svobodnou vůli žalobkyně, který zneužil špatného psychického stavu žalobkyně a jejího snadného zmanipulování. Žalobkyně byla spolu s dětmi vystavena v rámci manželství s žalovaným každodennímu psychickému nátlaku, který postupně přerostl v týrání. Zřejmě nejhůře se choval žalovaný k dětem z žalobkynina předchozího manželství, které týral jak psychicky, tak je častoval fyzickými tresty. V době, kdy bylo společným dětem [jméno] a [jméno] 5 let žalovaný zcela zakázal žalobkyni jakýkoliv kontakt s nimi a 7 let vyrůstaly jen s otcem a jeho matkou. K obnově vztahu žalobkyně s dětmi došlo snad jen díky tomu, že matka žalovaného již s postupujícím věkem nebyla schopná se o děti starat a žalovaný se o ně starat nechtěl. V důsledku špatných vztahů v manželství žalobkyně byla nucena vyhledat odbornou psychologickou pomoc. Na nemovitosti vázne zástavní právo k zajištění překlenovacího úvěru, ze kterého je povinná i žalobkyně. Na přelomu listopadu a prosince 2017 se žalobkyně dozvěděla, že žalovaný bez jejího vědomí a souhlasu inzeruje prodej nemovitosti, za tím účelem poskytl žalovaný realitnímu makléři Ing. [anonymizováno] klíče od rodinného domu a oznámil žalobkyni, že do domu budou chodit na prohlídky zájemci o koupi, a to přes její nesouhlas nebo v její nepřítomnosti. Za trvání manželství se žalobkyně dovolávala práva bydlení ve smyslu ust. § 744 zákona č.89/2012 Sb. občanský zákoník /dále jen NOZ 2. K žalobě se vyjádřil žalovaný podáním doručeným soudu dne [datum] s tím, že souhlasil s tvrzením žalobkyně, že za trvání manželství, které bylo uzavřeno dne [datum] nabyly pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Mělník pro k.ú. a obec Mělník. Uvedl, že nemovitost byla pořízena za kupní cenu 3,2mil Kč a z toho bylo z jeho výlučných prostředků na pořízení nemovitosti použito 2,45mil Kč, které dostal od své matky. Nemovitost je zatížena dvěma zástavními právy k zajištění úvěrů 1) za účelem stavebních úprav nemovitosti a 2) k zajištění úvěru [jméno] [příjmení], dcery žalobkyně. Uvedl, že po nastěhování do domu, jej začali užívat s dětmi [jméno] a [jméno]. Žalovaný začal od roku 2005 pracovat různě po republice a domů dojíždět cca 1x za měsíc a postupně to bylo méně, cca 1x za čtvrt roku. Žalovaný zpočátku hradil všechny náklady spojené s nemovitostí, později opravy a provoz. V nemovitosti do roku 2017 bydlela dcera žalobkyně [celé jméno svědkyně]. K sepsání notářského zápisu o zúžení společného jmění uvedl, že byl sepsán formou notářského zápisu dne [číslo], že zúžili společné jmění manželů tak, že nemovitost bude nadále žalovaného, že veškeré dluhy účastníků od [datum] nebudou součástí společného jmění manželů, ale výlučnými dluhy toho z manželů, který smlouvu uzavře a z ní se zaváže. Žalobkyně nadále nemovitost užívala, bydlela tam. <b><i>3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím zjištěním o skutkovém stavu:</b></i> 4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že dne [datum] uzavřeli manželství. Rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 27.6.2018, č.j. [číslo jednací], ve znění rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 5.12.2018, č.j. [číslo jednací], bylo manželství účastníků pravomocně rozvedeno /viz citovaný rozsudek OS Mělníka na č.l. 74-76 spisu, citovaný rozsudek KS v [obec] na č.l. 162 a násl.spisu/. Soud v rozsudku z provedeného dokazování hodnotil, že manželé spolu v posledních více než 13 letech společně nežijí, společně netrávili volné chvíle, nepodíleli se na chodu domácnosti, nevedli společný život, finančně se nepodporovali. Příčinu rozvratu manželství soud shledal v odlišných povahách a názorech manželů na společný život, které po celou dobu manželství narůstaly a definitivně se negativně projevili na jejich vztahu po smrti syna manželky v roce 2005. V odůvodnění odvolacího soudu Krajského soudu v Praze v rozsudku ze dne 5.12.2018, č.j. [číslo jednací], vyjádřil názor, že ke zúžení společného jmění manželů došlo z vůle obou manželů, stalo se tak v době (2014), kdy už spolu manželé nejméně od roku 2005 nežili a žalobkyně si musela být vědoma všech důsledků takového jednání při odděleném soužití, ztráta možnosti bydlení je tak přirozeným důsledkem rozvodu. Ani odvolací soud shodně s nalézacím soudem neshledal příčinu rozvratu manželství výlučně na straně manžela /viz citovaný rozsudek na č.l.162-165 spisu, odstavec 15/. 5. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že za trvání manželství nabyli do společného jmění manželů pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům. 6. Dne [datum] uzavřeli účastníci jako manželé u notářky JUDr. [příjmení] formou notářského zápisu sp.zn. NZ [anonymizováno] [rok] dohodu o manželském majetkovém režimu odlišném od zákonného režimu, zúžení společného jmění manželů. Účastníci se tak dohodli na zúžení a vypořádání společného jmění manželů tak, že nemovitosti ve společném jmění, a to pozemek parc. [číslo] o výměře 135m2, jehož součástí je stavba domu [adresa], v k.ú. [obec], nebudou nadále ve společném jmění manželů, ale budou ve výlučném vlastnictví žalovaného, dále došlo mezi účastníky k zúžení rozsahu společného jmění manželů ve vztahu k dluhům /viz citovaný notářský zápis na č.l. 55 a násl. spisu/. Obsahem notářského zápisu je mimo jiné i prohlášení účastníků pod bodem„ za deváté“, že právní jednání účastníků je projevem jejich pravé, vážné, svobodné a omylu prosté vůle. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjišťuje, že žalovaný je zapsán jako vlastník předmětné nemovitosti /viz výpis z katastru nemovitostí na č.l. 60-61 spisu/. 7. Ze spisu vedeném Okresním soudem v Mělníku sp.zn. [spisová značka], z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] při ústním jednání soudu v této věci, že manžel za účelem prodeje předmětné nemovitosti zkontaktoval přes známé realitního makléře, svědka [příjmení] [jméno] [příjmení]. Dne [datum] pak svědek za přítomnosti obou manželů navštívil nemovitost [ulice a číslo] v [obec]. Svědek tvrdil, že prohlídka nemovitostí probíhala standardně, přestože mezi manžely bylo cítit napětí. Při domlouvání případných prohlídek se zájemci o koupi svědek zjistil, že manželé jsou v rozvodovém řízení a doktor [celé jméno žalovaného] žije v Jižních [obec]. Dohodl se proto pouze s paní [celé jméno svědkyně], která mu dala své telefonní číslo, že přestože obdržel i klíče, domluvili se, že bude prohlídky provádět pouze v její přítomnosti. První prohlídka se uskutečnila dne [datum]. Dům byl na prohlídku paní [celé jméno svědkyně] vzorně připraven, naklizen. Paní [celé jméno svědkyně] si se zájemci povídala, společným tématem byli psi. Rovněž vyšlo najevo, neboť zájemci o koupi zjišťovali možnost nastěhování do domu, že manželé spolu nežijí, nemovitost by mohla být volná v únoru 2018. Než se zájemci o koupi rozhodli, že nemají zájem, vložila se do věci dcera účastníků [jméno]. Svědkovi telefonicky, poměrně nevybíravě sdělila, že si nepřeje, aby byl dům i nadále nabízen k prodeji. 8. Žalobkyně vypověděla /viz protokol z ústního jednání soudu ze dne [datum] na č.l. 100 a násl. spisu/ uvedla, že asi půl roku před podpisem notářského zápisu na ni činil žalovaný psychický nátlak, aby podepsala, když na otázku v čem nátlak spočíval odpověděla, že manžel ji tvrdil, že se pro ně nic nezmění a toto opakoval. Uvedla, že notářka ji obsah notářského zápisu vysvětlila a rovněž ji sdělila, jaké následky pro ni bude mít. U notářky manžel uvedl, že