17 C 159/2020-47 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 16 280 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že pohledávku, která je předmětem řízení, nabyla od [právnická osoba], [IČO], s níž uzavřela dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému na bankovní účet dle smlouvy úvěr ve výši 11 000 Kč, který měl být spolu s poplatkem za jeho poskytnutí ve výši 5 280 Kč splacen nejpozději dne [datum]. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil a nevrátil je ani přes předžalobní výzvu kdykoli později. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Soud věc projednal postupem dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti řádně předvolaných účastníků řízení, když se žalobkyně a její zástupce nedostavili s omluvou a žalovaný bez omluvy. 4. Po provedeném dokazování, vycházeje z listinných důkazů předložených žalobkyní, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Dne [datum] byla mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], [IČO] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě níž poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr v částce 11 000 Kč, kterou dne [datum] poukázala na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s úrokem a administrativním poplatkem v celkové částce 5 280 Kč v šesti měsíčních splátkách po 2 713,33 se splatností první splátky dne [datum] a poslední dne [datum] /smlouva o spotřebitelském úvěru na č.l. 15-19, výpis z účtu právní předchůdkyně žalobkyně na č.l. 11, zpráva [právnická osoba] na č.l. 34spisu/. Podle článku 5. 1. obchodních podmínek, jež byly součástí smlouvy, musel klient, který měl zájem o uzavření smlouvy, poskytovateli za účelem posouzení úvěruschopnosti doložit vyjma identifikačních údajů (jméno a příjmení, rodné číslo, občanství, adresu trvalého pobytu, adresu bydliště (je-li odlišná od adresy trvalého pobytu a údajů ohledně bydliště alespoň následující informace a doklady, a to své identifikační údaje, zejména)) také informace, zda bylo či je proti němu vedeno exekuční a nebo insolvenční řízení či zda mu takové řízení hrozí; informace o celkové výši čistých měsíčních příjmů a o jeho očekáváných měsíčních výdajích; informace o existujících dluzích – splatných i nesplatných; je-li zaměstnancem, pak informace o zaměstnavateli, pracovní pozici, výši mzdy, době trvání pracovního poměru, doklady prokazující příjem měsíční mzdy (zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, výpisy z účtu a/nebo potvrzení zaměstnavatele); je-li fyzickou osobou – podnikající, pak výpis z živnostenského rejstříku, vydané faktury za období posledních 6 měsíců, výpisy z účtu za posledních 6 měsíců /obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně uložené v systému CEPR/. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka postoupena na žalobkyni /smlouva o postoupení pohledávek na č.l. 12-14, seznam postoupených pohledávek v systému CEPR/. Žalovaný úvěr ve stanovené lhůtě nesplatil, dle tvrzení žalobkyně neuhradil ničeho, následně nereagoval ani na předžalobní upomínku odeslanou ze strany žalobkyně dne [datum] na adresu dle smlouvy o úvěru /přežalobní upomínka na č.l.. 20 spisu, podací lístek na č.l. 21 Žalovaný netvrdil, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícím závěrům: Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně sjednal smlouvu o úvěru, na základě níž poskytla právní předchůdkyně žalovanému dne [datum] úvěr ve výši 11 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem a administrativním poplatkem v celkové částce 5 280 Kč do [datum] v šesti splátkách. Žalovaný svůj závazek vůči právní předchůdkyni žalobkyně řádně nesplnil, když ničeho neuhradil, přičemž žalovaný netvrdil ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by žalobkyni na úvěr zaplatil. Právní předchůdkyně žalobkyně se žalobkyní sjednaly postoupení pohledávek za žalovaným na žalobkyni. Předloženými listinnými důkazy nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet. 6. Soud řešenou věc posuzoval po právní stránce, vycházeje přitom z obsahu smlouvy o úvěru, podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). 7. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle § 586 odst. 1 o. z. je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Dle odstavce 2 uvedeného ustanovení se považuje právní jednání za platné, nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání. 13. Podle ustanovení § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 14. Podle ustanovení § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. 15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 17. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle ust. § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle ust. § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého