10 C 140/2021-70 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila na zdejší soud žalobou, ve které se po žalované domáhala zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně uplatněný nárok odůvodnila tím, že se jedná o neuhrazené dluhy ze tří smluv o půjčce. Žalovaná a obchodní společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřely dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ smlouva 1“), na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti jistinu ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit spolu s úroky ve výši [částka] (úroková sazba 21 % ročně), poplatkem za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatkem za hotovostní inkaso ve výši [částka], a to v 60 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne [datum] právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Aktuální výše dlužné částky činí na jistině [částka] a na poplatcích [částka]. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely dále dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ smlouva 2“), na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti jistinu ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit spolu s úroky ve výši [částka] (úroková sazba 21 % ročně), poplatkem za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatkem za hotovostní inkaso ve výši [částka], a to v 60 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne [datum] právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Aktuální výše dlužné částky činí [částka] na jistině a [částka] na poplatcích. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely konečně dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ smlouva 3“), na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti jistinu ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit spolu s úroky ve výši [částka] (úroková sazba 21 % ročně), poplatkem za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatkem za hotovostní inkaso ve výši [částka], a to v 60 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne [datum] právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Aktuální výše dlužné částky činí [částka] na jistině a [částka] na poplatcích. Pohledávky ze všech tří smluv byly dne [datum] postoupeny na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. 2. Žalovaná se ve věci ani přes výzvu soudu nevyjádřila. 3. K jednání soudu dne [datum] se řádně předvolaná žalobkyně s omluvou a žalovaná bez omluvy, nedostavily. Soud proto postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) projednal věc bez přítomnosti účastníků 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 5. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] (smlouva 2). Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši [částka], kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši [částka], jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 21 % ročně, s poplatkem za administrativní činnost ve výši [částka] a s poplatkem ve výši [částka] za hotovostní inkaso, a to v 60 týdenních splátkách po [částka]. Svým podpisem žalovaná potvrdila převzetí zápůjčky ve výši [částka] v hotovosti. Smluvní strany sjednaly RPSN ve výši 63,91 % /viz smlouvu na č. l. 27 – 28 spisu/. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely dne [datum] smlouvu půjčce [číslo] (smlouva 3). Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši [částka], kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši [částka], jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 21 % ročně, s poplatkem za administrativní činnost ve výši [částka] a s poplatkem ve výši [částka] za hotovostní inkaso, a to v 60 týdenních splátkách po [částka]. Svým podpisem žalovaná potvrdila převzetí zápůjčky ve výši [částka] v hotovosti. Smluvní strany sjednaly RPSN ve výši 63,91 % /viz smlouvu na č. l. 29 – 30 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni s účinností k témuž dni. O této skutečnosti byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne [datum] /viz smlouvu o postoupení pohledávek na č. l. 31 – 48 spisu, seznam postoupených pohledávek na č. l. 49 – 51 spisu, oznámení o postoupení pohledávek na č. l. 52 spisu, podací arch na č. l. 53 spisu/. Žalovaná byla předžalobní výzvou vyzvána žalobkyní k úhradě dlužné částky /viz předžalobní výzvu na č. l. 54 – 55 spisu, podací lístek na č. l. 56 spisu/. 6. S ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smluv) soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), posuzoval danou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do [datum] (dále jen„ obč. zák.“). 7. Podle ustanovení § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 8. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 9. Podle ustanovení § 39 odst. 1 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 10. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. 11. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly uzavřeny písemné dvě smlouvy o půjčce, a to dne [datum] (smlouva 2) a dne [datum] (smlouva 3), na jejichž základě přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku v případě smlouvy 2 ve výši [částka] a v případě smlouvy 3 ve výši [částka], a žalované vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Soud přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky ve výši [částka], odpovídající nesplacené části jistiny v případě smlouvy 2 a ve výši [částka], odpovídající nesplacené části jistiny v případě smlouvy 3. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byly tyto pohledávky právní předchůdkyní žalobkyně postoupeny na žalobkyni. 12. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala se splněním své smluvní povinnosti do prodlení, přiznal soud žalobkyni právo na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovení nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to z části v běžící a z části v kapitalizované výši, tak, jak je žalobkyně uplatnila. 13. Ohledně sjednaných poplatků v případě smlouvy 2 a 3 soud uvádí, že je posoudil toliko jako další formu sjednaných úroků, neboť v souvislosti s poskytnutím půjčky představovaly úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1401/2014, či M. [příjmení] v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, [obec a číslo], s. [číslo]). Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, při sjednávání úroků při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřené úroky bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřenými úroky jsou zpravidla úroky sjednané ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě kapitalizované úroky v případě smlouvy 2 činily [částka], za poskytnutí jistiny [částka], která měla být vracena v 60 týdenních splátkách, a v případě smlouvy 3 činily [částka], za poskytnutí jistiny [částka], která měla být vrácena v 60 týdenních splátkách. Úroky tak v případě smlouvy 2 i 3 činily 72 % ročně. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik [obec] národní banky veřejně dostupných na webových stránkách [obec] národní banky [webová adresa]) se pohybovaly v roce 2011 okolo 13,5 % ročně. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednané kapitalizované úroky, v případě obou smluv, byly nepřiměřené a svou výší zjevně odporovaly dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než pětinásobku míry ob