12 C 239/2021 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila na zdejší soud žalobou, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši [částka]. Žalobkyně uplatněný nárok odůvodnila tím, že žalovaný a [právnická osoba] [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřeli rámcovou smlouvu o úvěru [číslo] jednotlivou smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], a to dne [datum]. Žalovaný se je zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši [částka] do [datum]. Žalobkyně dále nárokuje zaplacení smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky [částka] za období od [datum] do [datum], tj. [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní. 3. Soud v této věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Účastníci byli vyzváni usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud k této výzvě ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude se předpokládat, že nemají námitek. Žádný z účastníků se nevyjádřil. S ohledem na shora uvedené jsou splněny všechny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř. 4. Soud na základě listin založených ve spise učinil následující skutková jištění: 5. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena rámcová smlouva o úvěru. Na základě této rámcové smlouvy mohly smluvní strany uzavírat jednotlivé smlouvy o úvěru. Smluvní strany uzavřely dne [datum] dílčí smlouvu o úvěru [číslo]. Právní předchůdkyně žalobkyně následně poskytla dne [datum] žalovanému úvěr ve výši [částka], a to bezhotovostním převodem ze svého bankovního účtu na bankovní účet žalovaného. Smluvní strany si ujednaly, že žalovaný je povinen peněžní prostředky vrátit do 30 dní s poplatkem ve výši [částka]. V čl. 12 smlouvy si smluvní strany sjednaly, že v případě prodlení žalovaného s uhrazením jakéhokoli finančního závazku má právní předchůdkyně žalobkyně právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z nesplacené výše závazku /viz profil uživatele na č. l. 12 spisu, jednotlivá smlouva o úvěru na č. l. 17 – 18 spisu, rámcová smlouva o úvěru na č. l. 19 – 26 spisu, potvrzení o platbě na č. l. 16 spisu/. Žalovaný svému závazku nedostál a peněžní prostředky řádně a včas nevrátil. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. O této skutečností byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne [datum]. Žalovaný byl ke splnění povinnosti vyzván právním zástupcem žalobkyně předžalobní výzvou ze dne [datum], která mu byla zaslána dne [datum] /viz smlouvu o postoupení pohledávek na č. l. 34 – 40 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 30 spisu, předžalobní výzvu na č. l. 32 spisu, podací lístky na č. l. 14 a 41 spisu/. 6. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 7. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli rámcovou smlouvu o úvěru a dále dílčí smlouvu o úvěru, na základě nichž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši [částka]. Pro případ prodlení žalovaného se splacením úvěru smluvní strany sjednaly smluvní pokutu. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. 8. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 9. Podle ust. § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčc. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 10. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 12. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Podle ust. § 122 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než [částka] a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše [částka]. Podle odst. 3 souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však [částka]. 14. Soud dospěl k závěru, že žaloba je z části důvodná. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě níž poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný je však žalobkyni řádně a včas nevrátil. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni [částka]. Soud dále vyhověl žalobkyně ohledně nároku na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka], kterou právní předchůdkyně žalobkyně účtovala v souladu se smlouvou. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. 15. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj dluh neuhradil řádně a včas, dostal se s plněním své povinnosti do prodlení, soud proto přiznal žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tak jak ho žalobkyně uplatnila, z části v kapitalizované a z části v běžící výši. 16. Soud však nevyhověl žalobkyni ohledně nároku na zaplacení částky ve výši [částka] představující poplatek za poskytnutí úvěru. Z obsahu smlouvy je zřejmé, že tento poplatek v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1401/2014, či M. [příjmení] v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, [obec a číslo], s. [číslo]). O tom, že se jednalo o vše zahrnující úplatu za půjčení peněz, svědčí i skutečnost, že poplatek nebyl, ani zčásti, složen z žádných dílčích položek, které by vyjadřovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby. Lze tedy konstatovat, že poplatek za poskytnutí úvěru svou podstatou představoval kapitalizovaný úrok. Jak uvedl Nejvyšší soud ČR již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, při sjednávání úroku při úvěru jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o úvěru v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činila (nominální) výše úroků za poskytnutí jistiny spotřebitelského úvěru ve výši [částka], která měla být vrácena jednorázově za 30 dní 264 % ročně. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik [obec] národní banky, veřejně dostupných na webových stránkách [obec] národní banky [webová adresa]), se pohybovaly v prosinci 2017 okolo 9 % ročně. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný úrok byl nepřim