12 C 419/2021-29 — Okresní soud v Mělníku

Předmětem řízení je peněžité plnění ve výši [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] a dne [datum] zdravotní péči nehrazenou ze zdravotního pojištění, a to pobyt na protialkoholním a protitoxické záchytné stanici, v odštěpném závodě žalobkyně – [nemocnice], o.z. a vystavila dne [datum] žalovanému doklad [číslo] dne [datum] doklad [číslo] na částku [částka] za poskytnutou zdravotní péči nehrazenou ze zdravotního pojištění – pobyt na protialkoholním a protitoxické záchytné stanici, v odštěpném závodě žalobkyně – [nemocnice], o.z. Faktura [číslo] se stala splatnou [datum] a faktura [číslo] se stala splatnou dne [datum]. V období od [datum] do [datum] byly žalovanému vystaveny doklady za regulační poplatky ve výši [částka]. Žalovanému byly zaslány výzvy k zaplacení dlužné částky. Žalovaný se ve věci ani přes výzvu soudu nevyjádřil. Soud v této věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Účastníci byli vyzváni usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud k této výzvě ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude se předpokládat, že nemají námitek. Žádný z účastníků se nevyjádřil. S ohledem na shora uvedené jsou splněny všechny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř. Vzhledem k tomu, že v této věci není proti rozsudku přípustné odvolání (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.), protože předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující [částka], soud v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku uvede jen předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Na základě listin založených ve spise dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovanému byla dne [datum] a dne [datum] poskytnuta zdravotní péče v odštěpném závodu žalobkyně Krajská zdravotní, a.s. – [nemocnice], o.z. nehrazené zdravotní pojišťovnou, a to pobyt na protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici. Žalovanému byl pobyt vyúčtován a vystaveny faktury [číslo] za částku [částka] a [číslo] na částku [částka] se splatností do [datum] a [datum]. V období od [datum] do [datum] byly žalovanému vystaveny doklady za regulační poplatky ve výši [částka]. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní výzvou ze dne [datum]. Žalovaný v řízení netvrdil, že by dlužnou částku uhradil, naopak uznal nárok žalobkyně ve výši [částka] vyúčtované dne [datum] a ve výši [částka] vyúčtované dne [datum], co do důvodu i výše písemně. Podle ust. § 2636 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba. Podle odst. 2 příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů. Podle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Dle ust. § 133 o. s. ř. skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázánou, pokud v řízení nevyšel najevo opak. Uznáním dluhu nezaniká původní závazek dlužníka, ani nevzniká závazek nový, ale zakládá se jím vyvratitelná právní domněnka, že dluh existoval v době, kdy k uznání došlo. Věřitel tak v řízení u soudu nemusí prokazovat vznik dluhu ani jeho výši v době uznání a v rozsahu uznaného dluhu tak přechází důkazní břemeno na dlužníky, tedy ve sporu žalovaného účastníka. S ohledem na shora uvedené, dospěl soud k jednoznačnému závěru, že žaloba je důvodná. Za situace, kdy totiž žalovaný vůči žalobkyni písemně (dobrovolně a vědomě) uznal, že dluh určený co do důvodu i výše zaplatí a založila tímto svým jednostranným právním úkonem adresovaným žalobkyni vyvratitelnou právní domněnku, že dluh existoval v době, kdy k uznání došlo. V souzené věci, ve které se pak žalobkyně domáhá splnění takto zajištěného závazku, resp. uznaného dluhu, spočívá tak důkazní břemeno ohledně neexistence dluhu na žalovaném. V období od [datum] do [datum] byly rovněž žalovanému vystaveny doklady za regulační poplatky ve výši [částka]. Soud mu proto uložil povinnost zaplatit žalobkyni [částka], jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku neuhradil řádně a včas, dostal se s plněním své povinnosti do prodlení, soud proto přiznal žalobkyni také právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. a žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši [částka]. Z toho [částka] představuje zaplacený soudní poplatek a [částka] představuje podle ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., paušální náhradu nákladů žalobce, jenž není v řízení zastoupen advokátem za dva úkony, a to zaslání předžalobní výzvy a podání žaloby. Lhůty k plnění ve výrocích I. a II. byly určeny podle ust. 160 odst. 1 o. s. ř.