15 C 120/2021 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba], se sídlem [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], Sliema SLM [číslo], Malta) uzavřela dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru pomocí prostředků komunikace na dálku. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky právní předchůdkyně žalobkyně, na níž se žalovaná po zadání osobních údajů registrovala. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně splácet. Žalovaná čerpala peněžní prostředky v celkové výši [částka]. Žalovaná však nesplnila závazek řádně a včas, ocitla se v prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku na žalobkyni. 2. Žalovaná se ve věci ani přes výzvu soudu nevyjádřila. 3. K jednání soudu dne [datum] se řádně předvolaná žalobkyně s omluvou a žalovaná bez omluvy nedostavily. Soud proto postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) projednal věc bez přítomnosti účastníků. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 5. Žalovaná jako klient a právní předchůdce žalobkyně sjednaly prostřednictvím webové stránky právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, ve které bylo sjednáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalované úvěr až do výše úvěrového limitu [částka], a že žalovaná poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úroky ve výši 8,5 % měsíčně a poplatkem za čerpání ve výši 12,5 % z částky každého čerpání úvěru, a to v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně a úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání, nebo ve výši [částka] podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší, a to vždy 30. den každého kalendářního měsíce. RPSN činila 262,91 % Smlouva není žalovanou ani právní předchůdkyní žalobkyně podepsána /viz smlouva o úvěru na č. l. 11 – 12 spisu, loan application info na č. l. 13 spisu, standardní informace o spotřebitelském úvěru v databázi ISAS, obchodní podmínky v databázi ISAS/. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalované bezhotovostním bankovním převodem na její účet částku v celkové výši [částka] /viz platební informace na č. l. 13 spisu, vyjádření banky na č. l. 29 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne [datum]. Žalovaná byla k uhrazení dluhu vyzvána předžalobní výzvou ze dne [datum], který jí byla odeslána [datum] /viz smlouvu o postoupení pohledávek v databázi ISAS, oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzva na č. l. 20 spisu, podací lístek na č. l. 21 spisu/. 6. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám 7. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 8. Podle § 570 odst. 1 o. z. právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. 9. Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 10. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 12. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Ve věci soud nařídil jednání vzhledem k potřebě doplnění žalobních tvrzení a důkazů (§ 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.), a to zejména k otázce pasivní legitimace žalované (tj. otázce hmotného práva) a konkrétnímu vzniku, resp. uzavření tvrzené smlouvy mezi účastníky prostřednictvím tzv. komunikace na dálku. Jen z přiložené smlouvy o úvěru, která nebyla účastníky podepsána a dalších předložených listinných důkazů nebylo možné dovodit vznik úvěrové smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a v žalobě označenou žalovanou. Označené (a předložené) důkazy bez dalšího neprokazují, že by právě žalovaná učinila projev vůle směřující k uzavření úvěrové smlouvy, ani že by jakkoli projevila vůli být uvedenou smlouvou vázána. Pouhé tvrzení žalobkyně bez uvedení právně relevantních důkazů nemohly postačovat bez dalšího k prokázání o vzniku úvěrové smlouvy mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. U jednání nepřítomnou žalobkyni pak soud nemohl poučit o povinnosti k doplnění žalobních tvrzení a označení důkazů ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., jak uvedeno výše. 14. Podle ust. § 120 odst. 1 o. s. ř. účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Podle ustanovení § 118a odst. 1 o. s. ř. ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. K tomu návazně podle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Bylo na žalobkyni, zda se k nařízenému jednání soudu dostaví, a zda po poučení soudem případně doplní tvrzení stran uzavření úvěrové smlouvy na dálku, a zejména pak předloží či označí důkazy k prokázání uzavření úvěrové smlouvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008, poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném roku, nařízeném podle ustanovení § 114c o. s. ř. (ve znění před novelou č. 7/2009 Sb., nyní při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se z ústního jednání soudu omluvila a svým procesním postupem se sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. 15. Na základě výše uvedeného soud uzavírá, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ve vztahu k tvrzením, že s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na bankoví účet žalované peněžní prostředky ve výši [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně tyto peněžní prostředky poskytla želované bez právního důvodu, když nebyla prokázána existence smluvního vztahu, a na straně žalované tak došlo k bezdůvodnému obohacení, které je povinna vydat. Soud proto na základě shora uvedeného uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni [částka]. 16. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že se výzva k úhradě dlužné částky dostala do dispozice žalované dne [datum]. Za přiměřenou lhůtu ke splnění povinnosti lze v daném případě považovat lh