26 CO 127/2021-78 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v Mělníku (dále jen„ soud prvního stupně“) shora uvedeným rozsudkem zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala určení, že na nemovitostech - parcele p. č. st. 128, o výměře 526 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa], rodinný dům, a parcele p. [číslo] o výměře 537 m2, zahrada, zapsaných na [list vlastnictví], pro k. ú. [obec], obec Libiš, okres [okres], nevázne zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky ve výši 2 600 000 Kč zřízené na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] a zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky ve výši 600 000 Kč a všech dalších pohledávek, které vzniknou do [datum], zřízené na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] (výrok I.), uložil žalobkyni povinnost zaplatit první žalované na náhradě nákladů řízení 6 582,40 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce první žalované (výrok II.) a povinnost zaplatit druhé žalované na náhradě nákladů řízení 6 582,40 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce druhé žalované (výrok III). 2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobkyně byla manželkou dnes již zemřelého [jméno] [příjmení], narozeného [datum] Smlouvou postupní a smlouvu o zřízení věcného břemene ze dne [datum] („ dále jen postupní smlouva“) došlo k převodu vlastnického práva k nemovitostem specifikovaným v bodě 1. (dále i jen„ předmětné nemovitosti“) z [jméno] [celé jméno žalobkyně], narozené [datum] a [jméno] [příjmení], narozeného [datum], kdy každý z nich byl spoluvlastníkem s podílem o velikosti ideální ½ na jejich syna (a manžela žalobkyně) [jméno] [příjmení] a vnuka [jméno] [příjmení], narozeného [datum], kteří se stali spoluvlastníky každý s podílem o velikosti ideální ½. Postupní smlouvou bylo zřízeno ve prospěch původních vlastníků, rodičů zemřelého [jméno] [příjmení], věcné břemeno doživotního, bezplatného bydlení a užívání jednoho pokoje a kuchyně v nemovitostech a právo užívání společného příslušenství a veškerých součástí a příslušenství celých nemovitostí, včetně pozemků k nim náležejícím s právem volného vstupu a pohybu po celém objektu. Postupní smlouva byla uzavřena formou notářského zápisu. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jsou i nadále v katastru nemovitostí vedeni jako spoluvlastníci předmětných nemovitostí. Smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne [datum] uzavřenou mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] mladším na jedné straně a společností [právnická osoba] na straně druhé bylo na nemovitostech zřízeno zástavní právo k zajištění pohledávky ve výši 600 000 Kč z titulu smlouvy o úvěru [číslo] Zástavní smlouvou ze dne [datum] uzavřenou mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] mladším na jedné straně a [jméno] [příjmení] na straně druhé bylo na nemovitostech zřízeno zástavní právo k zajištění pohledávky ve výši 2 600 000 Kč z titulu smlouvy o půjčce ze dne [datum]. 3. Soud prvního stupně věc právně posoudil podle ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku dále jen„ obč. zák.“, a to vzhledem ke dni rozhodných právních skutečností, tedy k datu uzavření shora citovaných smluv před [datum] a jeho § 143 obč. zák., pokud jde o posouzení, zda předmětné nemovité věci tvoří součást společného jmění manželů žalobkyně a zemřelého [jméno] [příjmení] (dříve bezpodílového spoluvlastnictví manželů), § 407 odst. 1 obč. zák., při posouzení platnosti darování, § 80 o. s. ř. při určení, zda je dán naléhavý právní zájem na určení, kterého se žalobkyně podanou žalobou domáhá. Soud prvního stupně primárně zkoumal věcnou legitimaci žalobkyně k podání takovéto žaloby, když tuto otázku posuzoval jako otázku předběžnou, a uzavřel, že žalobkyně není aktivně legitimována k podání uvedené žaloby, neboť není vlastníkem ani spoluvlastníkem předmětných nemovitostí, a tudíž nemá ani naléhavý právní zájem na požadovaném určení, že na nemovitosti neváznou zástavní práva. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že v případě postupní smlouvy uzavřené mezi rodiči jejího zemřelého manžela, synem a vnukem, byla platně uzavřena smlouva o bezúplatném darování, a tudíž se předmětné nemovitosti, respektive spoluvlastnický podíl o velikosti jedné ideální ½, nestal součástí společného jmění manželů žalobkyně a [jméno] [příjmení]. Žalobu soud jako nedůvodnou proto zamítl, když měl za to, že jednoznačný byl i projev vůle účastníků postupní smlouvy, tedy rodičů, kteří převáděli předmětné nemovitosti na [jméno] [příjmení], jako svého syna a na svého vnuka. S ohledem na učiněný závěr o nedostatku aktivní legitimace na straně žalobkyně, již soud nezkoumal náležitosti a platnost smluv zástavních. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 1 o. s. ř., a právo na jejich náhradu v plné výši přiznal žalovaným 1. a 2. 4. Proti tomuto rozsudku podala včasné odvolání žalobkyně, která namítá, že rozhodnutí soudu prvního stupně je v rozporu s rozhodovací praxí dovolacího soudu i se závěry odborné literatury, když závěry soudu prvního stupně, že v případě postupní smlouvy se jednalo o bezúplatné darování, nemohou obstát, neboť z objektivního hlediska se jednalo o úkon úplatný, když proti darování předmětných nemovitostí stálo zřízení věcného břemene ve prospěch dárců, které má svou majetkovou hodnotu. Pokud pak soud prvního stupně správně aplikoval ustanovení občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., pak je nutné rovněž vycházet z toho, že před subjektivní vůlí jednajících stran je nutné upřednostnit posouzení obsahu smluv z hlediska pohledu objektivního, kdy i z dobové judikatury Nejvyššího soudu nevyplývá, že by způsob darování se zřízením věcného břemene byl darováním. Navrhla proto, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobě bude v plném rozsahu vyhověno a žalovaným uložena povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení. Žalobkyně v průběhu odvolacího jednání v rámci doplnění svých odvolacích důvodů opětovně odkázala na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], sp. zn. [číslo], ze kterého dovozuje, že smlouvu postupní s protiplněním formou zřízení věcného břemene ve prospěch postupníků nelze považovat za dar ve smyslu § 143 zákona č. 40/ 1964 Sb., neboť se nejedná o plnění bezúplatné. 5. Žalovaní ve svém vyjádření k podanému odvolání uvedli, že rozsudek soudu prvního stupně považují za věcně správný a navrhli jeho potvrzení. 6. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou a včas (§ 202 a contr., § 201, § 204 odst. 1 o. s. ř.) přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení, které jeho vydání předcházelo podle ust. § 212 a § 212a odst. 1 a 5 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné. 7. Pokud jde o zjištění skutkového stavu, odvolací soud odkazuje na důkazy provedené v řízení před soudem prvního stupně, popsané v odůvodnění napadeného rozsudku (bod 5. napadeného rozsudku). 8. Podle § 213 odst. 4 o. s. ř., doplnil odvolací soud dokazování výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví], pro k. ú. [obec], ze kterého zjistil, že jako vlastníci předmětných nemovitostí jsou i nadále zapsáni [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], každý se spoluvlastnickým podílem o velikosti jedné ideální ½, přičemž vlastnické právo je omezeno pro zástavní právo Exekutorské a zástavní právo smluvní a je nařízena exekuce prodejem nemovitostí pro exekuce vedené na dlužníka [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Majetek byl zapsán do soupisu konkursní podstaty. 9. Z výpisu [příjmení] [jméno] [příjmení], narozeného [datum], bylo zjištěno, že zemřel dne [datum]. 10. Ze zprávy notářky Mgr. [jméno] [příjmení] odvolací soud zjistil, že pozůstalostní řízení po zemřelém [jméno] [příjmení], narozeném [datum], je vedeno u Okresního soudu v Mělníku, pod sp. zn. Nd 270 [číslo], a toto pozůstalostní řízení není dosud pravomocně skončeno. 11. V posuzovaném případě se odvolací soud zcela ztotožňuje se skutkovými závěry soudu prvního stupně i jeho právním posouzením, kdy věc je nutné posoudit s ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku, kterým je uzavření postupní smlouvy mezi [jméno] [příjmení], narozeným [datum] a [jméno] [celé jméno žalobkyně], narozenou [datum] na jedné straně a [jméno] [příjmení], narozeným [datum] a [jméno] [příjmení], narozeným [datum], tj. ke dni [datum] podle ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013. Žalovaná v projednávané věci namítala neplatnost uzavřené postupní smlouvy, respektive namítala, že daná smlouva není smlouvou darovací, nýbrž smlouvou úplatnou a na základě této smlouvy tak nemohl [jméno] [příjmení] nabýt spoluvlastnický podíl do výlučného vlastnictví. [příjmení] [jméno] [příjmení] a žalobkyně uzavřeli manželství dne [datum], předmětné nemovitosti by měly tvořit součást jejich společného jmění manželů. 12. Podle § 628 odst. 1 obč. zák. darovací smlouvou dárce něco bezplatně přenechává nebo slibuje obdarovanému, a ten dar nebo slib přijímá. 13. Podle § 143 odst. 1 písm. a