15 C 294/2021-82 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala vůči žalované zaplacení [částka] s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedla, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalovaná obdržela částku [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuté finanční prostředky spolu s úrokem ve výši 19,90 % p.a., a to formou pravidelných splátek ve výši [částka] splatných vždy nejpozději do 20. dne v měsíci. Smlouva byla uzavřena elektronickým způsobem, kdy identita žalované byla ověřena zasláním autorizačního kódu na předem smluvené telefonní číslo a jeho následným zadáním. Žalovaná nedostála své smluvní povinnost, když půjčku řádně a včas nevrátila, žalobkyně proto prohlásila dne [datum] úvěr za zesplatněný. V rámci příslušenství žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení a úrok ve výši 19,90% ročně. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, přestože k tomu byla soudem vyzvána. 3. Soud věc projednal podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť k nařízenému jednání soudu se řádně předvolaní účastníci nedostavili. Žalobkyně svou účast omluvila, žalovaná se nedostavila bez omluvy. 4. Vzhledem k tomu, že v této věci není proti rozsudku přípustné odvolání (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.), protože předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující [částka], soud v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku uvede jen předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 6. Žalobkyně zaslala dne [datum] částku ve výši [částka] ze svého bankovního účtu na bankovní účet č. [bankovní účet], jehož majitelkou je žalovaná. Žalovaná na úhradu dluhu zaplatila celkem [částka]. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně sdělila žalované, že úvěr byl zesplatněn. Předžalobní výzvou ze dne [datum] zaslanou žalované téhož dne byla žalovaná vyzvána k zaplacení dluhu. 7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 8. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 10. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…). 11. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám 14. Soud dospěl k závěru, že žaloba je z části důvodná. Žalobkyně sice chtěla s žalovanou uzavřít smlouvu o (spotřebitelském) úvěru, na základě níž přenechala žalobkyně žalované jistinu a žalované měla vzniknout povinnost půjčené peněžní prostředky spolu s příslušenstvím vrátit, smlouva o úvěru však nebyla platně sjednána. Pokud žalobkyně dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalované při uzavírání smlouvy v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, bylo dané právní jednání od počátku absolutně neplatné. Pakliže byla smlouva o úvěru neplatně sjednána, neměla žalobkyně ani nárok na příslušenství ve formě smluvních úroků. Soud proto žalobu v rozsahu požadovaného (kapitalizovaného a běžícího) smluvního úroku zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 15. Ohledně zbývající části žalobkyní uplatněné pohledávky soud uvádí, že žalobkyně poskytla žalované jistinu ve výši [částka] bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost úvěrové smlouvy), žalovaná žalobkyni vrátila částku ve výši [částka], ve zbylém rozsahu došlo k bezdůvodnému obohacení žalovaného. Soud proto přiznal žalobkyni částku ve výši [částka] odpovídající nesplacené části poskytnuté jistiny a žalované vznikla povinnost toto plnění provedené bez právního důvodu vydat, a to bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění dle § 1958 o. z. Výzva k úhradě dlužné částky byla odeslána žalobkyní žalované dne [datum]. [jméno] pak bylo na místě v souladu s § 573 o. z. považovat za doručenou třetím pracovním dnem po odeslání, tj. dne [datum]. Za přiměřenou lhůtu ke splnění lze v daném případě považovat lhůtu 3 dnů, která uplynula dne [datum]. Ode dne následujícího tedy náleží žalobkyni rovněž dle ust. § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. též nárok zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 16. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci částečný úspěch, a má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení podle poměru jejího úspěchu (90%) a neúspěchu (10 %), tj. ve výši 80 % Celkem náklady činí [částka] a jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], odměnou za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) po [částka] dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhradou hotových výdajů advokáta za uvedené 3 úkony právní služby po [částka] a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši [částka], z čehož 80 % činí [částka]. 17. Pro úplnost soud uvádí, že nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za písemné podání žalobkyně ze dne [datum], kterým k výzvě soudu doplňovala svá tvrzení obsažená v žalobě a označovala důkazy způsobilé prokázat tvrzené skutečnosti, když podání považoval za neúčelné, neboť uvedená tvrzení již měla být součástí žaloby, a nikoli doplňována až po upozornění soudem na nedostatečná žalobní tvrzení. 18. Lhůta k plnění ve výrocích I. a III. byla určena podle ust. 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.