16 C 14/2021-43 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila na zdejší soud žalobou doručenou dne [datum], kterou se domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí [částka] s příslušenstvím. Tento požadavek odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela se [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalobkyně] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně”) dne [datum] smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit, a to do [datum], což neučinil a z jistiny nevrátil ničeho. Právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to tak, že se žalovaný na internetové stránce www.bbpujcka.cz. zaregistroval zadáním osobních údajů včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Žalovaný tím zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu, po dokončení registrace zaslal právní předchůdkyni žalobkyně žádost o úvěr, ta po prověření schopnost žalovaného úvěr splácet zaslala návrh konkrétní úvěrové smlouvy a poskytla úvěr žalovanému na jeho bankovní účet. Žalovaný svůj dluh řádně a včas nesplatil, když na předmětnou smlouvu neuhradil ničeho, dluží tak žalobkyni, na kterou pohledávka přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávky, částku [částka]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Jelikož ve věci bylo lze rozhodnout na základě originálů předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 o.s.ř., vyzval soud účastníky, aby ve lhůtě do 3 dnů od doručení výzvy písemně sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, čímž se má za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění: Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne [datum] bezhotovostním bankovním převodem peněžní prostředky ve výši [částka] na účet č. [bankovní účet], který patří žalovanému /viz výpis z účtu a sdělení banky na čl. 34-41 spisu /. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum] /viz smlouvu o postoupení pohledávek na č. l. 15-17 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na čl. 26 spisu, podací lístek na č. l. 22 spisu/. Ze smlouvy o úvěru však nebylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, jen ze žalobkyní předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] ani z předložených registračních údajů nemá soud postavené najisto, že ji uzavřel právě žalovaný. Smlouva o spotřebitelském úvěru není opatřena žádnými podpisy stran smlouvy, není zřejmé jak byla ověřována totožnost žalovaného /viz smlouvu o úvěru na č. l. 18-21 spisu /. 5. Podle ust. § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Ačkoli v řízení nebylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěr, má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne [datum] na bankový účet žalovaného částku ve výši [částka], právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky bez právního důvodu a žalovaný se na její úkor bezdůvodně obohatil. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Na základě shora uvedeného soud žalobě vyhověl, a uložil žalovanému povinnost, aby žalobkyni zaplatil [částka] z titulu bezdůvodného obohacení, když dle tvrzení žalobkyně žalovaný na pohledávku ničeho nezaplatil a v řízení nevyšlo najevo nic jiného. 8. V řízení bylo prokázáno, že na bankovní účet žalovaného odeslala právní předchůdkyně žalobkyně částku ve výši [částka]. Smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. Žalovanému vznikla povinnost toto plnění, provedené bez právního důvodu, žalobkyni vydat. Jelikož žalovaný na svůj dluh neplnil, zbývá mu stále povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši jistiny, tedy [částka]. Soud proto žalobě vyhověl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). Vzhledem k tomu, že výzva k úhradě dlužné částky zaslaná žalobkyní byla odeslána žalovanému dne [datum], podle § 573 o.z. se má za to, že tato zásilka byla doručena žalovanému dne [datum], a pokud byl vyzván k úhradě dluhu do tří dnů, dostal se do prodlení dne [datum]. Od tohoto dne tedy náleží žalobkyni též nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky, resp. v žalobkyní požadované výši. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku). 9. Ve zbylém soudu nezbylo, než nárok žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] zamítnout, neboť nebylo prokázáno dojití výzvy k plnění žalovanému k dřívějšímu datu (výrok II. tohoto rozsudku). 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, když neúspěch měla jen ve zcela nepatrné části týkajícíc se přílušenství pohledávky, náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud tak přiznal v řízení úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], která odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši [částka] a dále nákladům vynaloženým za právní zastoupení. Tyto se sestávají z odměny za právní zastoupení po [částka] za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky a žaloby), celkem ve výši [částka] dle § 14b) odst. 1 a § 7 bod 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. a z náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky a žaloby) dle ust. § 14b) odst. 5 písm. a) dle vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. K takto vypočítaným nákladům pak dále přistupuje ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. 21% DPH ve výši [částka]. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.) v zákonné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) (výrok III. tohoto rozsudku).