16 C 204/2021-25 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému hotovostní úvěr ve výši [částka], který měl být splacen spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka] v 60 týdenních splátkách po [částka] se splatností první splátky dne [datum]. Žalovaný však úvěr řádně nesplácel, uhradil pouze [částka] a ničeho dalšího neuhradil ani přes upakované upomínky žalobkyně. V případě prodlení s plněním se stává zbylý dluh včetně příslušenství splatný, a to v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Žalovaný však splácel nepravidelně, takže žalobkyně dosud uhrazenou částku ve výši [částka] vydělila týdenní splátkou [částka] a vypočetla tak, kdy se žalovaný dostal do prodlení. Splatnost pohledávky žalobkyně tak nastala ke dni [datum], žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení pouze od doby předepsané splatnosti smlouvy, kdy je počátek stanoven k datu [datum]. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaný s žalobkyní podepsali dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo] v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku [částka]. Žalovaný potvrdil převzetí částky [částka] v hotovosti a zavázal se ji vrátit žalobkyni spolu s úrokem ve výši [částka], poplatkem za zpracování a doručení úvěru ve výši [částka], poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] v 60 týdenních splátkách ve výši [částka] s tím, že první splátku uhradí [datum], úhrada každé další splátky bude sedm dní po datu splatnosti předchozí splátky. Výše RPSN činí v případě splatnosti půjčky 60 týdnů 195,34 %. Nedílnou součástí byly dle ujednání stran též Smluvní podmínky smlouvy o úvěru, dle kterých pokud klient nesplní povinnost uhradit jednotlivou splátku včas, má žalobkyně právo požadovat hrazení celé dlužné částky včetně příslušenství a smluvních pokut, a to v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky /viz smlouva o spotřebitelském úvěru na č. l. 8 spisu, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 9 spisu/. Žalobkyně při uzavírání smlouvy zjišťovala solventnost žalovaného /viz evidenční karta klienta na č. l. 10 spisu/. Žalovaný dle žalobkyní předložené platební historie splácel nepravidelně, uhradil celkem částku [částka] /viz platební historie na č. l. 11 - 12 spisu/. Žalovaný byl předžalobní výzvou vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky ve výši [částka] do 7 dnů od doručení této upomínky, upomínka byla odeslána dne [datum] /viz předžalobní výzva na č. l. 13 spisu, včetně podacího lístku na č. l. 14 spisu/. 4. Skutkový závěr ve věci je ten, že žalovaný, spotřebitel, uzavřel dne [datum] s žalobkyní coby poskytovatelem spotřebitelských úvěrů, úvěrovou smlouvu, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s poplatkem ve výši [částka] v 60 týdenních splátkách po [částka] počínaje dne [datum]. Žalovaný uhradil pouze částku [částka], splátky řádně neplnil a ničeho dalšího neuhradil ani přes předžalobní výzvu žalobkyně. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Soud řešenou věc posuzoval po právní stránce, vycházeje přitom z obsahu smlouvy o úvěru, podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). 6. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 586 odst. 1 o. z. je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Dle odstavce 2 uvedeného ustanovení se považuje právní jednání za platné, nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání. 12. Podle ustanovení § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 13. Podle ustanovení § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. 14. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Dle ust. § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 16. Podle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle ust. § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle ust. § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu. 18. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, která s ohledem na postavení žalovaného podléhá režimu ZoSÚ. Soud se proto zabýval otázkou, zda ze strany žalobkyně, coby poskytovatele úvěru byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně se z hlediska zkoumání úvěruschopnosti spokojila s prohlášením žalovaného o tom, že je aktuálně zaměstnán na částečný pracovní úvazek s příjmem ve výši [částka] a kde, že jeho běžné výdaje představují částku [částka] na nájem, [částka] na jiné výdaje a [částka] tvoří výdaje na domácnost. K tomuto prohlášení měla dle údajů v evidenční kartě k dispozici občanský průkaz, nájemní smlouvu, pracovní smlouvu a