17 C 221/2021-109 — Okresní soud v Mělníku

1. V řešené věci jde o spor, jehož předmětem je peněžité plnění s hodnotou, která nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde tak o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z § 157 odst. 4 o. s. ř. pak plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Předmětem řízení je nárok na zaplacení částky ve výši 9 000 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba], se sídlem [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země], dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) po posouzení úvěruschopnosti žalovaného uzavřel dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) smlouvu o revolvingovém úvěru včetně obchodních podmínek, na jejímž základě mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše úvěrového limitu 35 000 Kč, a žalovaný se zavázal revolvingový úvěr splatit spolu se smluvními úroky ve výši 8,5 % měsíčně (102 % ročně) a s poplatkem za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % z každé čerpané částky úvěru včetně úroku a poplatku za čerpání úvěru, anebo 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Žalovaný úvěr čerpal v celkové výši 9 000 Kč, nedodržel však řádně podmínky pro splácení, neboť neuhradil ani minimální pravidelnou splátku. V souvislosti s prodlením žalovaného vznikl právní předchůdkyni žalobkyně právo na úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 9 000 Kč ode dne [datum] jakožto dne následujícího po dni splatnosti uvedené v posledním vydaném výpisu do úplného zaplacení jistiny dluhu. Právní předchůdkyni žalobkyně dále vznikl nárok na úrok z úvěru ve výši 8,5 % měsíčně z jistiny čerpaného úvěru ve výši 9 000 Kč ode dne [datum] do dne splatnosti [datum] uvedené v posledním vystaveném výpisu (v kapitalizované výši 1 555,50 Kč), a dále právo na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného se splácením kterékoliv částky ve výši 250 Kč, a to v celkové výši 875 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila výše uvedenou pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na společnost [právnická osoba], [IČO], a ta ji následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila na žalobkyni. 3. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 4. Závěr o skutkovém stavu je ten, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) uzavřela s žalovaným dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému jistinu ve výši celkem 9 000 Kč převodem na jeho bankovní účet. Žalovaný zavázal jistinu spolu se smluvními úroky ve výši 8,5 % měsíčně (102 % ročně) a s poplatkem za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % z každé čerpané částky úvěru včetně úroku a poplatku za čerpání úvěru, anebo 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Svou povinnost žalovaný nesplnil a ničeho neuhradil. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel uzavřela se společností [právnická osoba] jako postupníkem dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalovaného z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena, a následně byla tato pohledávka postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit závěr takový, že by právní předchůdkyně žalobkyně vůbec zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. 6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 1. Podle § 2395 o. z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 2. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 3. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…). 4. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 5. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 6. Podle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně sice chtěla s žalovaným, uzavřít smlouvu o (spotřebitelském) úvěru, na základě níž přenechala žalovanému jistinu ve výši 9 000 Kč, a žalovanému měla vzniknout povinnost půjčené peněžní prostředky spolu s poplatkem vrátit, smlouvu o úvěru však soud hodnotí, jak bude popsáno níže, jako absolutně neplatnou. V daném případě, jak již soud výše uvedl, se jedná o smlouvu o spotřebitelském úvěru, před jejímž uzavřením byla právní předchůdkyně žalobkyně povinna podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. V řízení však nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně tuto povinnost splnila. Žalobkyně netvrdila, ani nepředložila důkazy k prokázání splnění této povinnosti. Žalobkyně se k jednání soudu s omluvou nedostavila a soud tak nemohl žalobkyni při jednání poučit o povinnosti doplnění tvrzení, označení a předložení důkazů ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Soud proto uzavřel, že žalobkyně ve vztahu k prokázání splnění povinnosti zkoumat schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr neunesla důkazní břemeno. Pokud žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, bylo dané právní jednání od počátku absolutně neplatné. Soud vzal tedy za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně odeslala na bankovní účet žalovaného částky ve výši celkem 9 000 Kč bez právního důvodu, žalovaného vyzývala k úhradě, avšak žalovaný zaslané peněžní prostředky nevrátil, a tím se bezdůvodně obohatil. Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku postoupila na společnost [právnická osoba], a ta ji následně postoupila na žalobkyni, přičemž postoupení bylo žalovanému vžd