17 C 339/2021-36 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 78 183 Kč. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná dne [datum] na nezjištěném místě s doklady poškozeného [jméno] [příjmení] bez jeho vědomí a souhlasu prostřednictvím prostředků komunikace na dálku – internetu a telefonicky sjednala jeho jménem s žalobkyní úvěrovou smlouvu [číslo]. Na základě smlouvy bylo pak žalované vyplaceno 90 000 Kč, čímž žalovaná způsobila žalobkyni škodu ve výši 90 000 Kč. Ke dni podání žaloby bylo uhrazeno pouze 11 817 Kč, žalobkyně se proto domáhá úhrady 78 183 Kč jako zbývající vzniklé škody (zbývající části poskytnuté jistiny úvěru). 2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci: 4. Žalobkyně je obchodní společností, jež podniká mimo jiné v oblasti poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru /viz výpis z obchodního rejstříku na č. l. 7 spisu/. Z usnesení Policie ČR, [stát. instituce], územní odbor a obvodní oddělení [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] soud zjistil, že žalovaná prostřednictvím internetu, zejména e-mailové adresy [email] a dále telefonního čísla [tel. číslo] v rámci procesu sjednávání úvěrové smlouvy uvedla žalobkyni údaje ohledně osoby [jméno] [příjmení], [datum narození] pro účely sjednání úvěrové smlouvy na jméno [jméno] [příjmení]. Ten při výslechu uvedl, že dle nahrávky z doby sjednávání úvěru poskytnutého žalobkyní se jednalo o hlas žalované, která také ofotila jeho občanský průkaz, a že telefonní číslo [tel. číslo] patří žalované. Skutečnost, že žalované patří jak uvedené telefonní číslo, tak i e-mailová adresa [email] potvrdila i dcera [příjmení] [příjmení], která dále uvedla, že koncem června volala otci, že na jeho účet [číslo] přijde částka ve výši 90 000 Kč od žalobkyně, když si měla žalovaná vzít půjčku na její jméno. Jakmile byla uvedená částka na účet připsána, vybraly v hotovosti 85 000 Kč, kdy 5 000 Kč si ponechala [příjmení] [příjmení], jelikož jí je žalovaná dlužila, a zbytek přeposlaly na účet č. [bankovní účet], který sice vlastní [jméno] [jméno] [příjmení], ale používala ho žalovaná. Při výslechu dne [datum] žalovaná uvedla, že půjčku u žalobkyně sjednala se souhlasem [jméno] [příjmení] na jeho jméno, půjčku sjednala telefonicky z čísla [tel. číslo], které užívala. Představila se jako [jméno] [příjmení], a diktovala jeho údaje. Půjčku sjednala na jeho jméno, jelikož ona si žádnou půjčku vzít nemohla. Pan [příjmení] [příjmení] o všem věděl, jak o telefonátu žalobkyni, tak i o tom, že si fotila jeho občanský průkaz z důvodu sjednání půjčky. Na základě provedeného šetření dospěl policejní orgán k závěru, že půjčku ve výši 90 000 Kč u žalobkyně na jméno [jméno] [příjmení] sjednala žalovaná, a že již při telefonickém sjednání bylo zřejmé, že zájemce o půjčku není muž, ale žena, která se za něj vydávala. Žalovaná sice uvedla žalobkyni v omyl, ale žalobkyně mohla uvedený omyl eliminovat, jelikož poskytování úvěrů je jedním z hlavních předmětů podnikání žalobkyně, je vybavena odborným aparátem, jehož úkolem je mimo jiné správě zhodnotit míru případného rizika úvěru z hlediska jeho návratnosti, a obstarat si k tomuto hodnocení nezbytné podklady. Mezi základní požadavky již z podstaty věci patří obezřetnost při jednávání a rozhodování o poskytnutí úvěru. Pracovníci žalobkyně vycházeli ze zaslaných dokumentů na jméno [jméno] [příjmení], i když při telefonickém sjednání půjčky dle nahrávky je zřejmé, že se jedná o ženu, a nikoliv o muže, ale ze strany žalobkyně nebyla přijata žádná opatření, aby eliminovala riziko poskytnutí a následného vyplacení úvěru. Z toho důvodu policejní orgán neshledal v uvedeném jednání žalované [anonymizováno] čin, přestupek ani jiný správní delikt, usnesením [anonymizováno] věc vůči žalované odložil a žalobkyni odkázal na občanskoprávní řízení /viz usnesení na č. l. 10 [číslo] S ohledem na sdělené údaje měla žalobkyně za to, že uzavřela smlouvu o hotovostním úvěru a smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] s panem [jméno] [příjmení], na základě níž dle uvedených údajů pana [jméno] [příjmení] zaslala jistinu úvěru ve výši 90 000 Kč bankovním převodem na účet č. [bankovní účet] /viz smlouvu o úvěru na č. l. 8-9 Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě zbývající části poskytnuté jistiny úvěru ve výši 78 183 Kč z titulu náhrady škody předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 12 /. 5. Soud tedy dospěl ke skutkovému závěru, že žalobkyně zaslala peněžní prostředky ve výši 90 000 Kč žalované, ačkoliv žalobkyni muselo být s ohledem na provedený telefonický rozhovor jasné, že úvěrová smlouva sjednaná prostřednictvím prostředků komunikace na dálku nebyla ve skutečnosti sjednána s panem [jméno] [příjmení], neboť dle telefonického rozhovoru zjevně komunikovala se ženou, která se za muže pouze vydávala. 6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 7. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 8. Dle § 77 odst. 2 člověk, který v právním styku užívá jiné jméno než své vlastní, nese následky omylů a újem z toho vzniklých. 9. Dle § 583 o. z. jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné. Dle ust. § 584 odst. 2 bylo-li právně jednáno v omylu vyvolaném lstí, je právní jednání neplatné, třebaže se omyl týká jen vedlejší okolnosti. 10. Dle § 2918 o. z. vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí. 11. Dle § 2903 o. z. nezakročí-li ten, komu újma hrozí, k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit. 12. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 13. Podmínkami pro přiznání náhrady újmy je protiprávní jednání škůdce, vznik újmy, příčinná souvislost mezi újmou a protiprávním jednáním a zavinění. Všechny tyto složky byly v řízení prokázány, když bylo zjištěno, že žalovaná v úmyslu přímém uvedla žalobkyni v omyl tím, že se vydávala za jinou osobu, čímž lstí vylákala ze žalobkyně peněžní prostředky ve výši 90 000 Kč, které žalobkyně mylně vyplatila dle zdánlivé smlouvy o úvěru. Žalobkyni tak způsobila majetkovou škodu ve výši 90 000 Kč, po odečtení dosavadních úhrad žalované ve výši 11 817 Kč by zbývalo k úhradě 78 183 Kč. 14. Soud se pak v dalším s ohledem na okolnosti daného případu zabýval otázkou spoluúčasti žalobkyně na způsobené škodě, a to především ve vztahu k porušení vlastní prevenční povinnosti žalobkyně (§ 2903 o. z.), když mírou spoluúčasti a případným poměrným snížením povinnosti nahradit způsobeno újmu se soud musí zaobírat z úřední povinnosti. Již policejní orgán v usnesení o odložení věci dospěl k závěru, že se žalobkyně mohla zjištěného omylu vyvarovat, pakliže by skutečnosti uváděné žalovanou řádně ověřila, obzvlášť s ohledem na zjevnou okolnost, že již z telefonického hovoru muselo být žalobkyni podle hlasu žalované jasné, že osoba sjednávající úvěrovou smlouvu není mužem, nýbrž ženou. Soud se s tímto závěrem zcela ztotožňuje. Soud u žalobkyně, jakožto u jednoho z nejvýznamnějších poskytovatelů spotřebitelských úvěrů předpokládává vysokou míru profesionality, která v sobě, a to zejména při uzavírání smluv prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, kdy je tu větší riziko zneužití osobních údajů třetích osob či krádeže identity, zahrnuje obezřetnost a důsledné ověřování zjištěných skutečností. V tomto ohledu však jakékoli kontrolní mechanismy žalobkyně z nepochopitelných příčin zcela selhaly, neboť ač bylo zjevné, že žalobkyně jedná co do [anonymizováno] s osobou odlišnou od té, s níž měla být smlouva uzavřena, v jednáních bez další verifikace údajů pokračovala a částku 90 000 Kč následně poskytla. Žalobkyně tak závažnou měrou porušila svou vlastní prevenční povinnost, čímž přispěla ke vzniku majetkové škody. Soud s ohledem na vyloženou lehkovážnost postupu žalobkyně při sjednávání úvěrové smlouvy v daném případě shledal spoluúčast žalobkyně na vzniklé škodě ve výši 50 % a žalobkyni tak zůstává nárok na úhradu poloviny vzniklé škody ve výši 45 000 Kč (1/2 z 90 000 Kč). S ohledem na skutečnost, že žalovaná již uhradila částku 11 817 Kč, zbývá tak uhradit částka 33 183 Kč (45 000 Kč – 11 817 Kč). Soud proto žalobě v této části vyhověl a