19 C 219/2021-41 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 24 722 Kč společně se: -) smluvním úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 18 757,40 Kč od 16. 4. 2016 do 6. 12. 2019 vyčíslený na částku 16 437,53 Kč, -) smluvním úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 18 757,40 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, -) zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 18 757,40 Kč od 23. 4. 2016 do 6. 12. 2019 vyčíslený na částku 5 549,14 Kč -) zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 18 757,40 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřel dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 20 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit společně s úrokem ve výši 2 800 Kč, odměnou za administrativní činnosti ve výši 4 000 Kč, poplatkem za hotovostní týdenní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč a poplatkem za životní pojištění [anonymizována dvě slova] [částka], tj. celkem se zavázal vrátit částku 35 322 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 609 Kč, přičemž splatnost poslední splátky nastala dnem 15. 4. 2016. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 10 600 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzval soud žalovaného podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo doručeno na adresu trvalého bydliště, žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již ve svém žalobním návrhu. Soud proto ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 5. Žalovaný uzavřel dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] (též známá jako„ [anonymizováno]“) smlouvu [číslo] na jejímž základě vyplatila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 20 000 Kč. Žalovaný se uvedenou částku zavázal vrátit společně s úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 800 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, poplatkem za administrativní činnost 4 000 Kč, hotovostním inkasem ve výši 8 000 Kč a poplatkem za doplňkovou službu životního pojištění [anonymizována dvě slova] ve výši 522 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 609 Kč Celkem se tedy žalovaný zavázal uhradit 35 322 Kč, přičemž RPSN dle smlouvy činilo 75,72 % /viz smlouva na č. l. 19-20 Žalovaný v žádosti o úvěr v rámci zkoumání úvěruschopnosti uvedl, že žije s rodiči, splácí půjčky u jiných společností, vlastní automobil, je otcem nezaopatřeného dítěte narozeného v roce 2012, je zaměstnán u společnosti [právnická osoba] jako [anonymizováno]. Příjem žalovaného je činěn mzdou ve výši 38 000 Kč měsíčně, pravidelné výdaje představují celkem částku 18 700 Kč, která sestává z nákladů na bydlení ve výši 4 000 Kč, výdajů domácnosti 6 000 Kč, splátek půjček ve výši 8 000 Kč, výdajů na telefon ve výši 700 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně tak vyšla z použitelného příjmu ve výši 19 300 Kč /viz karta zákazníka na č. l. 21 Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvu ze dne 6. 12. 2019 /viz smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 22-23 a seznam postoupených pohledávek na č. l. 24 O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem od právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 6. 12. 2019 /viz dopis na č. l. 27, který byl odeslán žalovanému dne 7. 1. 2020 /viz podací lístek na č.l. 28 Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu dopisem ze dne 3. 9. 2020 /viz předžalobní upomínka na č.l. 25, který byl odeslán následujícího dne /viz podací lístek na č.l. 29 Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 10 600 Kč /viz nesporované tvrzení žalobkyně/. 6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění od 25. 2. 2013 do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“ či„ ZoSÚ“), zejména podle následujících ustanovení: 7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Podle § 1 zákona o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 9. Dle § 9 odst. 1 poslední věty zákona o spotřebitelském úvěru věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 10. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. 12. Dle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Podle ust. § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. 13. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 14. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 15. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Soud uzavřel, že žalobkyně úvěruschopnost žalovaného zkoumala a vyhodnotila řádně, když soud nepovažuje za nijak nevěrohodné prohlášení žalovaného o svých příjmech, když žalovaný toho času pracoval jako řidič. Stejně tak soud za věrohodné považuje zjištěné výdaje žalovaného, které měsíčně činily 18 700 Kč. Soud zároveň ani z úřední činnosti nezjistil, že by žalovaný měl v době poskytnutí spotřebitelského úvěru jiné dluhy po splatnosti, které by vzbuzovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, a které by mohla právní předchůdkyně žalobkyně zjistit nahlédnutím do dostupných registrů. Soud tedy vyhodnotil smlouvu o úvěru jakožto celek za platnou. 16. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč vrátit v 58 týdenních splátkách společně s celkovými náklady včetně pojištění ve výši 15 322 Kč. Byť právní předchůdkyně žalobkyně uvedla, že se uvedená celková částka skládá z úroku ve výši 2 800 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso ve výši 8 000 Kč, je zřejmé, že svou povahou jsou veškeré uvedené částky skryté úroky. Úrok je úplata za poskytnutí úvěru, která má v sobě z povahy věci zahrnovat i veškeré ostatní náklady, stejně jako cena za zboží v obchodě obsahuje všechny náklady na výrobu, distribuci, prodej i zisk. Současná praxe úvěrových institucí, které rozdělují částky, jež má spotřebitel celkem zaplatit do různých kategorií, je pouhá snaha skrýt skutečnou výši ceny za poskytnutí úvěru (tj. úroku). Soud proto částku ve výši 15 322 Kč posoudil jako celkový úrok. Takto sjednané celkové úroky představují 76 % z dlužné jistiny, RPSN činí cca 204 %, což soud považuje za zcela nemravné. Jak uvedl Nejvyšší soud ČR již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, při sjednávání úroku při úvěru jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o úvěru v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména