19 C 268/2021-64 — Okresní soud v Mělníku

1. Předmětem řízení je nárok na zaplacení částky ve výši 7 250 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně se obrátila dne 27. 8. 2020 ke zdejšímu soudu s žalobou, kterou odůvodnila tím, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě níž mohla žalovaná čerpat úvěr až do výše 35 000 Kč, a žalovaná se zavázala revolvingový úvěr splatit s úrokem ve výši 8,5 % měsíčně, a to v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Žalovaná úvěr čerpala ve výši 6 000 Kč, nedodržela však řádně podmínky pro splácení. Pohledávka byla dne 18. 12. 2019 nejprve postoupena na společnost [právnická osoba], [IČO] a následně dne 19. 12. 2019 na žalobkyni. Žalovanou částku 7 250 Kč tvoří dlužná jistina ve výši 6 000 Kč, poplatek za čerpání úvěru ve výši 750 Kč, smluvní pokuty za prodlení s úhradou dluhu podle čl. 10 smluvních podmínek ve výši 500 Kč (2 × 250 Kč), příslušenství se skládá z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 530 Kč a běžícího zákonného úroku z prodlení od dne 20. 3. 2017 do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila. 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byla žalobkyně vyzvána ve smyslu § 114a odst. 2 písm. f) ve spojení s § 118a odst. 1, 2, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) k doplnění vylíčení rozhodných skutečností a případně k označení a doložení důkazních prostředků prokazující nově učiněná tvrzení stran zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením předmětné smlouvy o revolvingovém úvěru. Žalobkyně k výzvě soudu přípisem ze dne 12. 10. 2021 sdělila, že žádné podklady k ověřování úvěruschopnosti žalované, než ty, které byly soudu již předloženy, se nedochovaly, a žalobkyně proto v tomto směru nemůže svou žalobu nikterak doplnit. Za této situace tak soud s ohledem na souhlasná stanoviska obou účastníků věc rozhodl postupem podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. Byť soud si je vědom ustálené judikatury Nejvyššího soudu (kupříkladu rozhodnutí ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008), podle které soud poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. plní při jednání, v daném konkrétním případě soud dospěl k závěru, že smyslu a účelu citovaného ustanovení bylo již dosaženo na základě písemného poučení žalobkyně. Nařízení jednání v dané věci pouze za účelem poskytnutí ústního poučení žalobkyni podle § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. za situace, kdy žalobkyně soudu výslovně sdělila, že žádné další tvrzení a důkazní návrhy nečiní a činit ani nemůže, by soud hodnotil jako přepjatý formalismus, který by nadto byl velmi nehospodárný, neboť by takto vznikaly další neúčelné náklady řízení. Soud proto ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně podepsaly dne 20. 12. 2016 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 20. 12. 2016 na její bankovní účet částku 6 000 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, byť jí právní předchůdkyně žalobkyně opakovaně k úhradě vyzývala, a to s datem splatnosti k 19. 3. 2017 /viz smlouva na č.l. 12 a obchodní podmínky na č.l. 38, standartní informace na č.l. 20, informace o žádosti na č.l. 26, potvrzení o provedené platbě na č.l. 33, platební informace na č.l. 34, 36 37, zpráva [právnická osoba] na č.l. 59 Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel podepsala dne 18. 12. 2019 se společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o postoupení pohledávek, přičemž tato společnost následně dále uzavřela dne 19. 12. 2019 další smlouvu o postoupení pohledávek, kterou tuto pohledávku postoupila na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno sdělením ze dne 27. 5. 2020 /viz smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek na č.l. 21 a č.l. 27a v soudním systému, oznámení o postoupení pohledávek na č.l. 35 Žalovaná byla naposledy k úhradě dluhu vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 27. 5. 2020. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle ustanovení § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 13. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 14. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná měly v úmyslu uzavřít smlouvu o revolvingovém úvěru, v důsledku čehož právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 6 000 Kč. Žalobkyně však neprokázala, že její právní předchůdkyně postupovala v souladu s § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy že po zhodnocení úvěruschopnosti žalované dospěla k závěru, že u žalované nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti úvěr splácet, když žádné takové listiny nemá žalobkyně k dispozici. 15. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešen