19 C 289/2021-61 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne 30. 3. 2021 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 28 077,03 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela s žalovanou dne 30. 9. 2018 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které jí poskytla v hotovosti jistinu ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši 17 333 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 29 % ročně ve výši 3 577 Kč, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 7 860 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 5 896 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 623 Kč. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne 24. 11. 2019 právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Pohledávka byla s účinností ke dni 20. 1. 2020 postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem částku 7 580 Kč. Aktuální výše dlužné částky činí na jistině 16 077,65Kč a na dlužném poplatku (souhrnu úroků, administrativního poplatku a poplatku na inkaso) částku 11 999,38 Kč. Tuto dlužnou částku žalobkyni žalovaná neuhradila, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně. 2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila. 3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalobkyně svou přítomnost omluvila, aniž by požádala o odročení jednání a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, ač byla k jednání řádně předvolána. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela dne 30. 9. 2018 smlouvu [číslo] včetně smluvních podmínek. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 17 333 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 29 % ročně ve výši 3 577 Kč, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 7 860 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 5 896 Kč, a to v 59 týdenních splátkách po 623 Kč a poslední 60. splátce ve výši 576 Kč RPSN podle smlouvy činí 231,71 %. Svým podpisem potvrdila žalovaná převzetí zápůjčky ve výši 20 000 Kč v hotovosti. /viz smlouvu o zápůjčce na č. l. 17 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalované zjistila, že žalovaná je rozvedená, má 3 vyživovací povinnosti, bydlí v nájmu, pracuje jako barmanka. [příjmení] příjem žalované měl činit 10 585 Kč, měla však mít i další příjmy ve výši 18 000 Kč. Celkové odhadované měsíčné výdaje měly činit 12 000 Kč /viz zákaznická karty na č. l. 52 Žalovaná na svůj dluh celkem uhradila 7 580 Kč /viz tabulka umoření na č. l. 24 Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne 20. 1. 2020 smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalované z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem odeslaným dne 14. 2. 2020 /viz smlouvu o postoupení pohledávek na č. l. 19, seznam postoupených pohledávek na č.l. 30, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 25, včetně podacího lístku na č.l. 26 Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou odeslanou dne 29. 1. 2021 /viz předžalobní upomínku na č. l. 28 včetně podacího lístku na č.l. 27 Z úřední činnosti je soudu známo, že na majetek žalované byla v období od ledna 2017 do doby uzavření smlouvy dne 30. 9. 2018 nařízena exekuce v celkem 4 případech. Žalovaná však i v předchozí době, tj. od roku 2006 do roku 2016 měla nařízeno celkem 9 exekucí /viz výpis věcí pro osobu v soudním systému/. Žalovaná netvrdila, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti (dále jen„ ZoSÚ“), zejména podle následujících ustanovení: 6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 10. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná měly v úmyslu uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru. Soud z provedeného dokazování však nemohl učinit skutkový závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost a dostatečně prověřila a vyhodnotila úvěruschopnost žalované při uzavírání smlouvy v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, a proto je nutno smlouvu hodnotit jako absolutně neplatnou. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokázala. K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně s omluvou nedostavila s tím, nechť je jednáno v její nepřítomnosti. Tím, že se žalobkyně z jednání omluvila a k tomuto se nedostavila, se sama připravila o možnost, aby byla poučena ve smyslu § 118 odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně doložila zákaznickou kartu, z níž plyne, že žalovaná měla mít oficiální čistý měsíční příjem ve výši 10 585 Kč. Žalovaná měla mít i jiné příjmy domácnosti ve výši 18 000 Kč čistého měsíčně, avšak soudu není zřejmé, co jsou uvedené příjmy, přičemž žalobkyně k tomuto ničeho netvrdila. V zákaznické kartě je rovněž uvedeno, že žalovaná má tři vyživovací povinnosti a bydlí v nájmu. S ohledem na běžný řád věcí jsou proto odhadované měsíční výdaje žalované ve výši 12 000 Kč měsíčně zcela nedostačující. Už jen tyto pouhé skutečnosti vzbuzují důvodné pochybnosti o tom, že bude v silách žalované úvěr splatit a že právní předchůdkyně žalobkyně provedla posouzení úvěruschopnosti žalované řádně. Žalobkyně rovněž neprokázala, že by její právní