19 C 55/2021-86 — Okresní soud v Mělníku

1. Předmětem řízení je nárok na zaplacení částky ve výši 5 297,50 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně se obrátila dne 26. 10. 2020 ke zdejšímu soudu s žalobou ve znění jejího doplnění ze dne [datum], kterou odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel dne 5. 2. 2019 účastnickou smlouvu [číslo] o poskytování internetu na číslo [anonymizováno], jejíž součástí bylo i ujednání o pronájmu koncového zařízení [anonymizována dvě slova] se sériovým číslem [anonymizováno]. Na základě této smlouvy žalobkyně mimo jiné poskytla žalovanému toto koncové zařízení k užívání na dobu neurčitou. Dále žalovaný s žalobkyní uzavřel dne 5. 2. 2019 účastnickou smlouvu [číslo] o poskytování televizního vysílání číslo [anonymizováno], jejíž součástí bylo i ujednání o pronájmu koncového zařízení [anonymizována dvě slova] box [anonymizována dvě slova] se sériovým číslem [anonymizováno]. Na základě této smlouvy žalobkyně mimo jiné poskytla žalovanému toto koncové zařízení k užívání na dobu neurčitou. Žalovaná částka 5 297,50 Kč sestává z dlužného nájemného za uvedená dvě koncová zařízení ve výši 297,50 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za nevrácení obou pronajatých zařízení ve lhůtě 30 dnů od ukončení smlouvy o pronájmu (smluvní pokuta 1 000 Kč za nevrácení zařízení [anonymizována dvě slova] a smluvní pokuta 4 000 Kč za nevrácení zařízení [anonymizována dvě slova] box [anonymizována dvě slova]). Příslušenství sestává z úroku z prodlení z dlužných částek. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzval soud účastníky podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno na adresu trvalého bydliště, žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila podáním ze dne 6. 1. 2021 (č.l. 63). Soud proto ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 5. Žalovaný s žalobkyní uzavřel dne [datum] účastnickou smlouvu [číslo] na číslo [anonymizováno], jejíž součástí bylo i ujednání o pronájmu koncového zařízení [anonymizována dvě slova] se sériovým číslem [anonymizováno]. Na základě této smlouvy žalobkyně mimo jiné poskytla žalovanému toto koncové zařízení k užívání na dobu neurčitou, a to za cenu, která dle ceníku žalobkyně činila 30 Kč měsíčně. Dále žalovaný s žalobkyní uzavřel dne 5. 2. 2019 účastnickou smlouvu [číslo] na [anonymizováno] číslo [anonymizováno], jejíž součástí bylo i ujednání o pronájmu koncového zařízení [anonymizována dvě slova] box [anonymizována dvě slova] se sériovým číslem [anonymizováno]. Na základě této smlouvy žalobkyně mimo jiné poskytla žalovanému toto koncové zařízení k užívání na dobu neurčitou, a to za cenu, která dle ceníku žalobkyně činila 50 Kč měsíčně. V účastnických smlouvách se žalovaný mimo jiné zavázal vrátit poskytnutá koncová zařízení žalobkyni ve lhůtě 30 dnů od ukončení smlouvy. V případě porušení tohoto závazku byla sjednána smluvní pokuta ve výši 1 000 Kč v případě nevrácení zařízení [anonymizována dvě slova] a smluvní pokuta ve výši 4 000 Kč v případě nevrácení zařízení [anonymizována dvě slova] box [anonymizována dvě slova] /viz účastnické smlouvy na č. l. 46-47, objednávky na č. l. 75 a 81, formulář pro zapnutí pevného internetu na č. l. 48, všeobecné obchodní podmínky žalobkyně na č. l. 50-52 a [číslo] a 82, ceník pronájmu žalobkyně na č. l. 76-78 Žalobkyně žalovanému v souladu se smluvní ujednání fakturovala za pronájem koncových zařízení společně se souhrnným vyúčtováním všech poskytovaných služeb. Takto byla žalovanému za pronájem vyfakturována celkem částka 297,50 Kč za období od 20. 5. 2019 do 19. 12. 2019, a to vyúčtováním [číslo] ve výši 69,69 Kč splatným dne 4. 7. 2019, vyúčtováním [číslo] ve výši 80 Kč splatným dne 3. 8. 2019, vyúčtováním [číslo] ve výši 55,81 Kč splatným dne 3. 9. 2019, vyúčtováním [číslo] ve výši 30 Kč splatným dne 4. 10. 2019, vyúčtováním [číslo] ve výši 30 Kč splatným dne 3. 11. 2019, vyúčtováním [číslo] ve výši 30 Kč splatným dne 4. 12. 2019, vyúčtováním [číslo] ve výši 2 Kč splatným dne 3. 1. 2020. V některých případech je vyúčtovaná částka nižší, než na jakou by žalobkyně měla nárok dle smlouvy, protože dle tvrzení žalobkyně došlo k dočasné suspendaci služeb /viz vyúčtování na č. l. 26-42 Žalovaný tyto částky neuhradil a dostal se do prodlení, pročež žalobkyně účastnické smlouvy vypověděla dne 7. 10. 2019 /viz výpověď účastnické smlouvy na č. l. 53 Žalovanému vznikla dle smlouvy povinnost vrátit pronajatá zařízení, což však neučinil. Proto žalobkyně vyúčtovala i smluvní pokuty v celkové výši 5 000 Kč /viz vyúčtování na č. l. 43 Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 44, včetně poštovního podacího archu na č. l. 45 Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), s přihlédnutím k § 63 a násl. zákona o elektronických komunikacích č. 127/2005 Sb., vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 7. Podle § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 8. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 9. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl. Soud vzal za prokázané, že mezi účastníky byly dne [datum] uzavřeny dvě účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací (televizního vysílání a internetu), na základě kterých se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému sjednané služby a žalovaný se zavázal za tyto služby hradit sjednané ceny. Součástí uvedených smluv byla i ujednání o pronájmu dvou specifikovaných koncových zařízení, a to zařízení [anonymizována dvě slova] se sériovým číslem [anonymizováno] a zařízení [anonymizována dvě slova] box [anonymizována dvě slova] se sériovým číslem [anonymizováno], na dobu neurčitou za cenu v celkové výši 80 Kč. Tuto částku za pronájem zařízení však žalovaný neuhradil za období od května do prosince 2019, čímž mu vznikl dluh ve výši 297,50 Kč. Soud proto žalobě vyhověl ohledně částky ve výši 297,50 Kč představující dlužné nájemné za uvedené období. 10. Soud dále žalobě vyhověl i ohledně částky 5 000 Kč představující sjednanou jednorázovou smluvní pokutu za nevrácení pronajatých koncových zařízení ve lhůtě 30 dnů od ukončení účastnických smluv. Je obecně známou skutečností, že v případě ukončení nájmu, je nájemce povinen věc vrátit zpět pronajímateli, což však žalovaný neučinil. Žalovaný byl zároveň dostatečně upozorněn, že v případě, když zařízení nevrátí, může žalobkyně požadovat zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 5 000 Kč, když uvedené upozornění bylo součástí smlouvy, kde žalovaný připojil svůj podpis. Jelikož žalovaný zařízení nevrátil, vznikla mu v souladu se smlouvou povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu v celkové výši 5 000 Kč (1 000 Kč + 4 000 Kč) přičemž uvedenou smluvní pokutu nepovažuje soud za nijak nepřiměřenou. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč. 11. Nezaplacením dluhu do dne splatnosti se žalovaný dostal do prodlení, a vznikla mu povinnost podle § 1970 o.z. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě vyhověl i v této části. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) ve výši 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, návrh ve věci samé),