20 C 185/2021-65 — Okresní soud v Mělníku

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 000 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 847,67 Kč (za období od 17 6. 2018 do [datum] z jistiny 25 000 Kč), s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 854 Kč (tvořené nesplaceným úrokem ve výši 1 704 Kč a neuhrazenou paušální náhradou nákladů na upomínání ve výši 150 Kč) a částky 3 500 Kč. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne [datum], na jejímž základě mu právní předchůdkyně žalobkyně poskytla peněžní prostředky v celkové výši 7 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal vrátit částku v celkové výši 8 704 Kč spolu s příslušenstvím do [datum]. Žalovaný o úvěr požádal online na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, kde vyplnil registrační údaje ve formuláři, jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu. V rámci dokončení žádosti o půjčku provedl žalovaný tzv. verifikační platbu, kterou odeslal z bankovního účtu vedeného na jeho jméno na účet právní předchůdkyně žalobkyně. Po dokončení žádosti obdržel žalovaný předsmluvní informace o půjčce. Právní předchůdkyně v rámci schvalovacího procesu nahlédla do dostupných registrů (insolvenční rejstřík, bankovní registr klientských informací, nebankovní registr klientských informací) a prověřila bonitu žalovaného. Následně byla žádost o úvěr schválena. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas, čímž mu vznikla povinnost zaplatit i paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním (sjednaná výše úhrady za jednotlivou upomínku byla 50 Kč). Pohledávka byla následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] převedena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky žalobkyní, na svůj dluh však ničeho neuhradil. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 2. Žalobkyně vzala podáním ze dne [datum] ještě před tím, než bylo zahájeno jednání, žalobu co do částky 3 500 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 1 854 Kč zpět a navrhla zastavení řízení v této části. Soud částečnému zpětvzetí návrhu vyhověl a řízení podle ustanovení § 96 odst. 2 věty prvé zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), výrokem I. tohoto rozsudku co do této části zastavil. Jelikož byl návrh vzat zpět dříve, než začalo jednání, nebylo třeba vyjádření žalovaného, zda se zpětvzetím žaloby souhlasí (§ 96 odst. 3 a 4 o. s. ř.) 3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění v době vydání rozsudku nepřevyšuje částku uvedenou v § 202 odst. 2 o. s. ř., tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství). Jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z § 157 odst. 4 o. s. ř. přitom plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Pro úplnost soud v této souvislosti uvádí, že částečné zpětvzetí žaloby je účinné již ke dni jeho dojití soudu (k tomu přiměřeně srov. § 96 odst. 3 o. s. ř.). Již tímto okamžikem se tak sníží předmět řízení, nikoliv až rozhodnutím soudu, kterým řízení v daném rozsahu zastaví. Ke dni rozhodnutí soudu v dané věci tak již byl předmětem řízení pouze nárok žalobkyně ve výši 7 000 Kč s příslušenstvím, na který dopadá § 202 odst. 2 o. s. ř. 5. Závěr o skutkovém stavu je takový, že dne [datum] sestavila právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu o úvěru [číslo] ve které právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala jako věřitel a žalovaný jako klient. Dle této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout spotřebitelský bezúčelový úvěr ve výši 1 500 Kč. Na místě podpisu je pouze strojově napsáno jméno a příjmení žalovaného, bez uvedení vlastnoručního podpisu, popřípadě jiné identifikace žalovaného, a rovněž strojově název právní předchůdkyně žalobkyně. Dne [datum] sestavila právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu o úvěru téhož čísla, dle které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout spotřebitelský bezúčelový úvěr ve výši 7 000 Kč. Na místě podpisu je opět pouze strojově napsáno jméno a příjmení žalovaného, bez uvedení vlastnoručního podpisu, popřípadě jiné identifikace žalovaného, a rovněž strojově název právní předchůdkyně žalobkyně. Dne [datum] byla na účet právní předchůdkyně žalobkyně připsána pod [variabilní symbol] částka ve výši 0,01 Kč z účtu žalovaného. Z účtu právní předchůdkyně žalobkyně byly postupně v období od [datum] do [datum] odeslány na účet žalovaného platby v celkové výši 7 000 Kč. Dne [datum] podepsaly žalobkyně a právní předchůdkyně žalobkyně Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mj. postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Dne [datum] bylo žalovanému odesláno oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Zástupce žalobkyně zaslal dne [datum] žalovanému před podáním žaloby výzvu k úhradě dluhu. Žalovaný netvrdil, ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by na svůj dluh žalobkyni cokoli uhradil. 6. Soud uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný projevil vůli být vázán smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum], stejně tak smlouvou o úvěru téhož čísla ze dne [datum] s takovým obsahem, jak v řízení tvrdila žalobkyně. Toto bez dalšího nevyplývá pouze z nepodepsaného textu uvedených smluv, a to ani ve spojení s ostatními v řízení provedenými důkazy, konkrétně např. ve spojení s verifikační platbou ve výši 0,01 Kč. Podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008, poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně nadto byla při předvolání k jednání upozorněna na skutečnost, že bude při jednání třeba některé pro věc významné skutečnosti dotvrdit a prokázat. 7. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Podle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 9. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Dle ustanovení § 570 odst. 1 o. z. právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. 12. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Po provedeném dokazování a při aplikaci shora c