20 C 238/2021-36 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 14 290 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 14 290 Kč od [datum] do zaplacení. Svůj nárok odůvodnila tím, že dne [datum] žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru, která byla uzavřena elektronicky prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Po dokončení registrace zaslal žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně zahájila schvalovací proces, jehož součástí je prověřování bonity žalovaného. Dle této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč. V souvislosti se smlouvou o úvěru žalobkyně požaduje uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 994,11 Kč a úrok ve výši 295,89 Kč. Žalovaný na předmětný dluh neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným byla následně právní předchůdkyní žalobkyně postoupena smlouvou ze dne [datum] na žalobkyni. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu právní předchůdkyní žalobkyně a následně i předžalobní upomínkou prostřednictvím zástupce žalobkyně. Celková výše nároků žalobkyně činí 14 290 Kč nejpozději splatných dne [datum]. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila. 4. Na základě provedených listinných důkazů založených žalobkyní do spisu dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Dne [datum] sestavila právní předchůdkyně žalobkyně Smlouvu o spotřebitelském úvěru, ve které právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala jako věřitel a žalovaný jako klient. Dle této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout bezúčelový, bezhotovostní úvěr s celkovou výší poplatku za sjednání úvěru 2 795,88 Kč a jednorázovou splátkou ve výši 13 091,77 Kč. Úroková sazba měla činit 36 % ročně, RPSN činilo 2 551,43 % Smlouva obsahovala podpis právní předchůdkyně žalobkyně. Na místě podpisu žalovaného je pouze strojově napsáno jméno a příjmení žalovaného a jeho rodné číslo. Na místo vlastnoručního podpisu žalovaného je ve smlouvě uvedeno, že podpis byl proveden elektronickým kódem [číslo] /viz Smlouva o spotřebitelském úvěru na č. l. 12 - 15 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému na jeho účet dne [datum] částku 10 000 Kč /viz potvrzení o platbě na č. l. 16 spisu a sdělení banky na č. l. 26 spisu/. Dne [datum] podepsaly žalobkyně a právní předchůdkyně žalobkyně Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mj. postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena zástupcem žalobkyně a zároveň byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby do tří dnů. Zásilka byla odeslána dne [datum] prostřednictvím poštovního doručovatele /viz Smlouva o postoupení pohledávek uložená v elektronickém systému [příjmení], Oznámení o postoupení pohledávky včetně Výzvy k úhradě před podáním žaloby na č. l. 17 spisu, Podací lístek na č. l. 18 spisu/. 5. Na základě skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalovaného dne [datum] částku 10 000 Kč. Žalovaný však na svůj dluh do dnešního dne neuhradil ničeho. Dne [datum] podepsaly právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně dohodu, jejímž předmětem bylo postoupení mj. pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Zástupce žalobkyně zaslal dne [datum] žalovanému výzvu k úhradě dluhu do tří dnů. Žalovaný netvrdil, ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by na svůj dluh žalobkyni uhradil více, než uváděla žalobkyně. 6. Soud uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný projevil vůli být vázána smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] s takovým obsahem, jak v řízení tvrdila žalobkyně. Toto bez dalšího nevyplývá pouze z nepodepsaného textu uvedené smlouvy, a to ani ve spojení s ostatními v řízení provedenými důkazy. Nadto ani nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně před případným sjednáním takové smlouvy zjistila a ověřila majetkové a osobní poměry žalovaného, tj. zejména její příjmy a výdaje. Podle § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008, poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně nadto byla při předvolání k jednání upozorněna na skutečnost, že bude při jednání třeba některé pro věc významné skutečnosti dotvrdit a prokázat. 7. Dle § 570 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. 8. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 9. Podle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 10. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 11. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Po provedeném dokazování a při aplikaci shora citovaných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti. Jelikož nebylo v řízení prokázáno uzavření smlouvy o úvěru ve znění žalobkyní předloženém, na základě které měly být žalovanému poskytnuty finanční prostředky, posoudil soud ve vztahu k částce ve výši 10 000 Kč, kterou právní předchůdkyně žalobkyně odeslala na účet žalovaného, danou věc dle ustanovení § 2991 a násl. o. z. upravujících bezdůvodné obohacení. Žalovanému tak vznikla povinnost toto plnění provedené bez právního důvodu žalobkyni vydat. Jelikož žalovaný na svůj dluh ve výši 10 0000 Kč neuhradil ničeho, má povinnost vrátit žalobkyni tuto částku, o kterou se bezdůvodně obohatil. Soud proto v této části žalobě vyhověl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že by se výzva k plnění dostala do dispozice žalovaného, přičemž nepřítomnou žalobkyni nebylo možné vyzvat dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů, bylo třeba za doručení výzvy považovat až doručení žaloby dne [datum]. Za přiměřenou lhůtu ke splnění povinnosti lze v daném případě považovat lhůtu tří dnů, která uplynula dnem [datum]. Soud proto přiznal žalobkyni dle ustanovení § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení ode dne následujícího, a to ve výši 8,25 % ročně, která je v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o