20 C 250/2021-49 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 12 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 12 400 Kč od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] s.r.o., [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalobkyní. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným prostřednictvím webové stránky právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] smlouvu o úvěru, dle které byla žalovanému bankovním převodem poskytnuta peněžitá půjčka ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se na webové stránce nejprve zaregistroval a následně odsouhlasil znění úvěrové smlouvy. Úvěr měl být splacen nejpozději dne [datum] spolu s poplatkem ve výši 2 400 Kč. Žalovaný však poskytnuté finanční prostředky nevrátil. Žalovaná částka je tak tvořena z jistiny a nesplaceného poplatku ve výši 2 400 Kč. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dluhu. V případě, že by soud neměl nárok žalobkyně za prokázaný z titulu smlouvy o úvěru, požaduje nárok v části jistiny posoudit jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila. 4. Na základě provedených listinných důkazů založených žalobkyní do spisu dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Právní předchůdkyně žalobkyně vygenerovala dne [datum] dokument označený jako Jednotlivá smlouva o úvěru [číslo] v němž je jako věřitel uvedena právní předchůdkyně žalobkyně a jako klient žalovaný a dle které měla právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč s poplatkem ve výši 2 400 Kč, a to do dvou dnů od uzavření smlouvy o úvěru, převodem na bankovní účet. Úvěr včetně poplatku měl být vrácen do [datum] Smlouva na místě podpisu žalovaného obsahuje pouze údaj„ podepsáno elektronicky“ bez připojení jakékoliv doložky o takovém elektronickém podpisu. Podepsání jednotlivé smlouvy o úvěru smluvními stranami předcházelo uzavření rámcové smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum]. Rámcová smlouva o úvěru [číslo] jednotlivá smlouva o úvěru [číslo] obsahuje podpis právní předchůdkyně žalobkyně a elektronický podpis žalovaného (shodný s identifikací podpisu na rámcové smlouvě) /viz smlouva o úvěru na č. l. 19-20 spisu, rámcová smlouva o úvěru na č. l. 21-27 spisu/. Součástí smluvní dokumentace byl i formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Jeho převzetí však nebylo stvrzeno podpisem žalovaného. Dle jeho textu byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč na dobu trvání 30 dnů, přičemž celková částka, kterou je třeba zaplatit, činí 12 400 Kč /viz formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 28-29 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na bankovní účet žalovaného dne [datum] částku ve výši 10 000 Kč /viz výpis z účtu na č. l. 30 spisu, sdělení banky na č. l. 44 spisu/. Dne [datum] podepsaly žalobkyně a právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mj. postoupení pohledávky za žalovaným z výše uvedených důvodů na žalobkyni. Žalovanému bylo odesláno dne [datum] oznámení o postoupení pohledávky a výzva k úhradě před podáním žaloby do tří dnů. Zásilka došla žalovanému dne [datum] /viz smlouva o postoupení pohledávky včetně přílohy [číslo] na č. l. 31-36 spisu, výzva k úhradě před podáním žaloby na č. l. 37 spisu, oznámení o postoupení na č. l. 37 spisu a podací lístek na č. l. 38 spisu včetně sledování zásilky na webovém portálu [webová adresa] 5. Na základě skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalovaného dne [datum] částku ve výši 10 000 Kč. Dne [datum] podepsaly právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně smlouvu, jejímž předmětem bylo postoupení mj. pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Zástupce žalobkyně zaslal dne [datum] žalovanému oznámení o postoupení pohledávky a výzvu k úhradě dluhu a tato zásilka došla žalovanému dne [datum]. Žalovaný netvrdil, ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by na svůj dluh žalobkyni cokoliv uhradil. 6. Soud uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný projevil vůli být vázán smlouvou o úvěru [číslo] s takovým obsahem, jak v řízení tvrdila žalobkyně. Toto bez dalšího nevyplývá pouze z textu smlouvy, a to ani ve spojení s ostatními v řízení provedenými důkazy, tj. pouze ve spojení se skutečností, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalovaného dne [datum] částku ve výši 10 000 Kč. Žalobkyně v řízení neprokázala, že žalovaný předmětnou smlouvu o úvěru skutečně elektronicky podepsal. Podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008, poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinností důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně nadto byla při předvolání k jednání upozorněna na skutečnost, že bude při jednání třeba některé pro věc významné skutečnosti dotvrdit a prokázat. 7. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 9. Podle § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Dle ustanovení § 570 odst. 1 o. z. právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. 12. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Po provedeném dokazování a při aplikaci shora citovaných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti. Jelikož nebylo v řízení prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, na základě které měly být žalovanému poskytnuty finanční prostředky, posoudil soud ve vztahu k částce ve výši 10 000 Kč, kterou právní předchůdkyně žalobkyně odeslala na účet žalovaného, danou věc dle ustanovení § 2991 a násl. o. z. upravujících bezdůvodné obohacení. Smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. Žalovanému tak vznikla povinnost toto plnění provedené bez právního důvodu žalobkyni vydat. Jelikož z tvrzení žalobkyně obsažených v žalobě vyplývá, že žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, zbývá mu stále povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč, o kterou se bezdůvodně obohatil. Soud proto v této části žalobě vyhověl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§