20 C 59/2021-65 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 29 242 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 29 242 Kč od [datum] do zaplacení. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že dne [datum] žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [anonymizováno 8 slov] [číslo], [země] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o revolvingovém úvěru, která byla uzavřena elektronicky prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Po dokončení registrace zaslala žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně zahájila schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů a prověřování bonity žalované. Úvěruschopnost žalované byla ověřena výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Je ponechána rezerva ve výši 10 % rozdílu s tím, že se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu a půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Dle této smlouvy žalovaná postupně v období od [datum] do [datum] čerpala úvěr až do výše 40 000 Kč. Žalovaná z takto načerpaných prostředků nevrátila 20 000 Kč. Žalovaná byla dále povinna v souladu se smlouvou uhradit účelně vynaložené náklady ve výši 750 Kč v důsledku jejího prodlení a smluvní úrok v kapitalizované výši 8 491,92 Kč. Pohledávka za žalovanou byla následně právní předchůdkyní žalobkyně postoupena smlouvou ze dne [datum] na žalobkyni. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu právní předchůdkyní žalobkyně a následně i předžalobní upomínkou prostřednictvím zástupce žalobkyně. Celková výše nároků žalobkyně činí 29 241,92 Kč nejpozději splatných dne [datum]. 2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila. 3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaná se k jednání soudu nedostavila bez řádné a včasné omluvy, ač byla k jednání řádně předvolána, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila. 4. Na základě provedených listinných důkazů založených žalobkyní do spisu dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Dne [datum] sestavila právní předchůdkyně žalobkyně Smlouvu o revolvingovém úvěru, ve které právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala jako věřitel a žalovaná jako klient. Dle této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout neúčelový, bezhotovostní, nezajištěný úvěr s pravidelnými splátkami a s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru až do výše úvěrového limitu 80 000 Kč. Úroková sazba měla činit 10,5 % měsíčně a poplatek za čerpání 0 % z částky každého čerpání. RPSN činilo 231,39 %. Úvěr měl být splácen pravidelnými měsíčními splátkami ve výši odpovídající minimálním splátkám 11 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání nebo ve výši 1 000 Kč měsíčně, podle toho, která z těchto dvou částek byla vyšší, a to vždy každý měsíc v ten jistý kalendářní den, ke kterému byly finanční prostředky dle této smlouvy připsány na bankovní účet právní předchůdkyně žalobkyně. Celkový počet splátek měl záviset na délce doby trvání úvěru a jeho skutečně vyčerpané výši. Smlouva neobsahovala žádné podpisy. Na místě podpisu je pouze strojově napsáno jméno a příjmení žalované, bez uvedení vlastnoručního podpisu, popřípadě jiné identifikace právní předchůdkyně žalobkyně ani žalované. Na žalovanou byl veden bankovní účet č. [bankovní účet] /viz Smlouva o revolvingovém úvěru na č. l. 12 - 14 spisu, Obchodní podmínky společnosti [právnická osoba] na č. l. 14 – 17 spisu, Standardní informace o spotřebitelském úvěru na čl. 18 – 20 spisu, informace o zákazníkovi na č. l. 21 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalované na její účet dne [datum] částku 2 000 Kč, dne [datum] částku 5 000 Kč, dne [datum] částku 2 000 Kč, dne [datum] částku 1 500 Kč, dne [datum] částku 500 Kč, dne [datum] částku 20 000 Kč, dne [datum] částku 1 000 Kč, dne [datum] částku 6 000 Kč a dne [datum] částku 2 000 Kč, tj. celkem 40 000 Kč /viz potvrzení o platbě na čl. 33 – 36, 38 – 39 a 41 - 42 spisu, platební informace na č. l. 21, 37, 48 – 52 spisu a sdělení banky na č. l. 57 spisu/. Dne [datum] podepsaly žalobkyně a právní předchůdkyně žalobkyně Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mj. postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Pohledávka ve výši 29 242 Kč byla tvořena jistinou ve výši 20 000 Kč, náhradou účelně vynaložených nákladů ve výši 750 Kč a úroky za období čerpání ve výši 8 491,92 Kč. Tato skutečnost byla žalované oznámena zástupcem žalobkyně a zároveň byla vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby do tří dnů. Zásilka byla odeslána dne [datum] prostřednictvím poštovního doručovatele /viz Smlouva o postoupení pohledávek uložená v elektronickém systému [příjmení], platební informace na č. l. 11 spisu, Oznámení o postoupení pohledávky včetně Výzvy k úhradě před podáním žaloby na č. l. 22 spisu, Podací lístek na č. l. 23 spisu, platební informace na č. l. 21, 37, 48 – 52 spisu/. 5. Na základě skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalované v období od [datum] do [datum] částku 20 000 Kč. Následně žalovaná v období mezi [datum] a [datum] částku 20 000 Kč zcela splatila a dne [datum] zaslala opět částku 20 000 Kč. Poslední čerpanou částku, tj. 20 000 Kč žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně neuhradila. Dne [datum] podepsaly právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně dohodu, jejímž předmětem bylo postoupení mj. pohledávky za žalovanou z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Zástupce žalobkyně zaslal dne [datum] žalované výzvu k úhradě dluhu do tří dnů. Žalovaná netvrdila, ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by na svůj dluh žalobkyni uhradil více, než uváděla žalobkyně. 6. Soud uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná projevila vůli být vázána smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne [datum] s takovým obsahem, jak v řízení tvrdila žalobkyně. Toto bez dalšího nevyplývá pouze z nepodepsaného textu uvedené smlouvy, a to ani ve spojení s ostatními v řízení provedenými důkazy. Nadto ani nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně před případným sjednáním takové smlouvy zjistila a ověřila majetkové a osobní poměry žalované, tj. zejména její příjmy a výdaje. Podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008, poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně nadto byla při předvolání k jednání upozorněna na skutečnost, že bude při jednání třeba některé pro věc významné skutečnosti dotvrdit a prokázat. 7. Dle článku 14 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady, (ES) č. 593/2008, ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), dále jen„ nařízení Řím I“, se vztah mezi postupitelem a postupníkem při postoupení pohledávky vůči jiné osobě, řídí podle práva, které se na základě tohoto nařízení použije na smlouvu mezi postupitelem a postupníkem. Dle odst. 2 téhož článku právo, jímž se řídí postoupená pohledávka, určuje převoditelnost pohledávky, vztah mezi postupníkem a dlužníkem, podmínky, za kterých může být postoupení uplatněno vůči dlužníkovi, a zprošťující účinek dlužníkova plnění. Dle článku č. 3 odst. 1 nařízení Řím I se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. 8. Dle článku 1 odst. 1 věta prvá nařízení Evropského parlamentu a Rady, (ES) č. 864/2007, ze dne 11. 7. 2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), dále jen„ nařízení Řím II“, se vztahuje toto nařízení na mimosmluvní závazkové vztahy obča