8 C 66/2021 — Okresní soud v Mělníku

1. Předmětem řízení je peněžité plnění ve výši [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně u soudu uplatněný nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, spol. [právnická osoba], se sídlem [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], Sliema SLM [číslo], Malta, uzavřela s žalovaným dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) smlouvu o zápůjčce včetně obchodních podmínek, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] převodem na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal zápůjčku spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky (který není předmětem žaloby) uhradit nejpozději do [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila výše uvedenou pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, přestože k tomu byl soudem vyzván. 3. Jen pro úplnost se patří poznamenat, že jde o tzv. věc s cizím prvkem, když žalobkyně je společností založenou v jiné zemi než České republice a podle jiných právních předpisů. Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) [číslo] ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), které platí ve vztazích mezi členskými státy EU s výjimkou Dánska, reguluje jednak stanovení mezinárodní pravomoci soudů členských států EU, a zadruhé uznání a výkon rozhodnutí soudů jednoho členského státu v jiném členském státě. Dle článku 1 uvedeného nařízení je dána věcná příslušnost na věci občanské a obchodní (bez ohledu na druh soudu). Pro určení personální působnosti nařízení je rozhodující domicil žalovaného, který musí být pro účely nařízení lokalizován na území některého z členských států [příjmení]. Podle článku 4 bod 1. nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Naopak domicil žalobkyně je z pohledu nařízení irelevantní. Žalobkyně tak může mít domicil i ve třetím, nečlenském státě. S ohledem na uvedené, kdy žalovaný je občanem ČR a má trvalý pobyt v obvodu Okresního soudu v Mělníku, dospěl soud k závěru, že je dána jak jeho pravomoc ve věci rozhodovat, tak i místní příslušnost. 4. Soud v této věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Účastníci byli vyzváni zdejším soudem, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud k této výzvě ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude se předpokládat, že nemají námitek. Žádný z účastníků se nevyjádřil. S ohledem na shora uvedené jsou splněny všechny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř. 5. Vzhledem k tomu, že v této věci není proti rozsudku přípustné odvolání (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.), protože předmětem řízení je peněžité plnění nepřesahující [částka], soud s ohledem na ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku uvede jen předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 6. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala bezhotovostním bankovním převodem dne [datum] částku [částka] na bankovní účet č. [bankovní účet], jehož majitelem je žalovaný. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek dne [datum] na žalobkyni, přičemž postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum]. 7. Podle ust. § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ust. § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 8. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru. Smlouva, kterou žalobkyně předložila soudu, není podepsána. Dle tvrzení žalobkyně byla smlouva sjednávána prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internet), v řízení však nebylo prokázáno, jak právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala totožnost žalovaného v průběhu uzavírání této smlouvy. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] na jeho bankovní účet. Vzhledem k tomu, že v řízení nebyla prokázána existence smlouvy o úvěru, došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení na úkor právní předchůdkyně žalobkyně. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Soud proto uložil žalovanému povinnost toto bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj dluh řádně a včas nehradil, dostal se s plněním své smluvní povinnosti do prodlení, soud proto přiznal žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tak jak ho žalobkyně uplatnila. 11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 151 odst. 1 o. s. ř., tak že žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, a to ve výši [částka]. Z této částky [částka] představuje soudní poplatek, [částka] představuje náhradu nákladů právního zastoupení za tři úkony právních služeb (převzetí věci a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a podání návrhu ve věci samé) po [částka] podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (3 × 200 + 21% DPH) a [částka] představuje paušální částku náhrady hotových výdajů zástupce žalobkyně za tři úkony právních služeb po [částka] dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu (3 × 100 + 21% DPH). 12. Lhůty k plnění ve výrocích I. a III. byly určeny podle ust. 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.